Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

25 Cdo 3025/2020

25 Cdo 3025/2020-387

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl pověřenou členkou senátu JUDr. Hanou Tichou v právní věci žalobce: Z. M., narozený XY, bytem XY, zastoupený advokátem JUDr. Petrem Šádou, se sídlem Bořice 65, 538 62 Hrochův Týnec, proti žalovanému: J. S., IČO XY, se sídlem XY, za účasti vedlejší účastnice na straně žalované: Generali Česká pojišťovna a. s., IČO 45272956, se sídlem Spálená 75/16, 110 00 Praha 1, zastoupená advokátkou JUDr. Danielou Maršálkovou, se sídlem Bílkova 132/4, 110 00 Praha 1, o zaplacení 480 000 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Pardubicích pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 16. 3. 2020, č. j. -325, takto:

O d ů v o d n ě n í :

Okresní soud v Pardubicích rozsudkem ze dne 4. 9. 2019, č. j. -267, zamítl žalobu na zaplacení 480 000 Kč s příslušenstvím a rozhodl o náhradě nákladů řízení. Rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 16. 3. 2020, č. j. -325, byl rozsudek soudu prvního stupně ve věci samé potvrzen, v nákladových výrocích změněn a rozhodnuto o náhradě nákladů odvolacího řízení. Proti tomuto rozsudku podal žalobce dne 8. 6. 2020 dovolání, aniž současně zaplatil soudní poplatek. Proto soud prvního stupně usnesením ze dne 17. 6. 2020, č. j. -343, vyzval žalobce, aby do 15 dnů od doručení výzvy zaplatil soudní poplatek z dovolání ve výši 14 000 Kč a poučil jej, že dovolací řízení bude zastaveno, nebude-li ve stanovené lhůtě soudní poplatek zaplacen s tím, že k zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží. Současně jej vyzval i k tomu, aby si zvolil zástupce pro dovolací řízení z řad advokátů a jeho prostřednictvím své dovolání doplnil. Toto usnesení bylo žalobci doručeno dne 22. 6. 2020. Podáním doručeným soudu dne 9. 7. 2020 doložil žalobce, že je pro dovolací řízení zastoupen advokátem, doručil soudu doplnění dovolání a požádal o osvobození od soudních poplatků pro dovolací řízení. Okresní soud v Pardubicích usnesením ze dne 14. 9. 2020, č. j. -385, osvobození od soudních poplatků pro dovolací řízení žalobci v plném rozsahu přiznal a věc předložil Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o dovolání.

Při posouzení, zda byla v daném případě splněna poplatková povinnost, je třeba postupovat podle , o soudních poplatcích, ve znění , účinného od 30. 9. 2017 (dále též jen „zákon o soudních poplatcích“), neboť povinnost zaplatit poplatek vznikla [ zákona o soudních poplatcích] podáním dovolání (dne 8. 6. 2020), tedy za účinnosti zákona v tomto znění.

Podle § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích ve znění účinném od 30. 9. 2017 nebyl-li poplatek za řízení splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí v délce alespoň 15 dnů; výjimečně může soud určit lhůtu kratší. Po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví. K zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží.

Soudní praxe je ustálena v závěru, že žádost o osvobození od soudních poplatků lze s účinky zabraňujícími zastavení řízení pro nezaplacení poplatku podle , ve znění od 30. 9. 2017, podat nejpozději v poslední den lhůty určené soudem pro jeho zaplacení (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 4. 2019, sp. zn. , publikované pod č. 1/2020 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). S tímto závěrem i argumenty, o něž dovolací soud své rozhodnutí opřel, se ztotožnil i Ústavní soud, který usnesením ze dne 3. 9. 2019, sp. zn. , odmítl pro zjevnou neopodstatněnost ústavní stížnost směřující proti citovanému rozhodnutí dovolacího soudu. V rozhodnutí Ústavní soud zdůraznil, že znění zákona o soudních poplatcích je ústavně konformní, a zastavení řízení v případě marného uplynutí soudcovské lhůty v délce alespoň 15 dnů není nepřiměřené ve vztahu k možnosti uplatnit u soudu tvrzené právo, neboť jde již o lhůtu náhradní pro případ nesplnění povinnosti zaplatit soudní poplatek společně s podáním návrhu [ zákona o soudních poplatcích]. Poplatníkům v zásadě nic nebrání, aby svou poplatkovou povinnost řádně splnili již při podání žaloby. Pokud tak neučiní, a dokonce tak neučiní ani v dodatečné lhůtě poskytnuté soudem, je zastavení řízení logickým a ústavně konformním důsledkem jejich pasivity (srov. např. usnesení ze dne 15. 5. 2018, sp. zn. , či ze dne 20. 6. 2018, sp. zn. ). Logickým důsledkem této koncepce je i právní závěr, že o osvobození od soudních poplatků je nutno požádat nejpozději do uplynutí lhůty určené k zaplacení soudního poplatku. Takový požadavek neklade nepřiměřené nároky na účastníky řízení, a má-li se prosadit zákonodárcem zamýšlená "nepřekročitelnost" lhůty k úhradě soudního poplatku, představuje současně jediné možné řešení, neboť v opačném případě by každé nepravomocné rozhodnutí o zastavení řízení z důvodu nezaplacení soudního poplatku bylo možno "zvrátit" podáním (třeba i zjevně bezúspěšné) žádosti o osvobození od soudních poplatků, po jejímž vyřízení by účastníkovi musela být stanovena nová lhůta, čímž by byl fakticky popřen smysl stávající právní úpravy.

V posuzované věci bylo podáno dovolání, aniž dovolatel zaplatil soudní poplatek. Soud prvního stupně jej proto v souladu s § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích usnesením ze dne 17. 6. 2020, č. j. -343, vyzval k zaplacení soudního poplatku z dovolání a řádně jej poučil o následcích nezaplacení soudního poplatku ve stanovené patnáctidenní lhůtě. Toto usnesení bylo žalobci doručeno 22. 6. 2020, patnáctidenní lhůta uplynula dne 7. 7. 2020, avšak dovolatel v této lhůtě soudní poplatek nezaplatil ani nepožádal o osvobození od soudních poplatků. Žádost o osvobození od soudních poplatků podal až dne 9. 7. 2020, tedy po jejím uplynutí. Vzhledem k tomu, že podle § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích se k pozdějšímu uhrazení soudního poplatku, a ze shora uvedených důvodů ani k žádosti o osvobození od soudních poplatků, nepřihlíží, je rozhodnutí Okresního soudu v Pardubicích ze dne 14. 9. 2020, č. j. -385, kterým žalobce na základě jeho opožděné žádosti od soudních poplatků osvobodil, bez významu.

Lze uzavřít, že ve stanovené lhůtě nebyl zaplacen soudní poplatek z dovolání ani nebylo požádáno o osvobození od soudních poplatků, a proto Nejvyšší soud podle § 9 odst. 1 a 2 ve spojení s § 3 odst. 3 zákona o soudních poplatcích dovolací řízení zastavil.

Nákladový výrok se neodůvodňuje ( věta druhá ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 22. 10. 2020

JUDr. Hana Tichá

pověřená členka senátu