Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Žiadne známe citácie.
EBA8E64ED934B8ACC1258654001DB225.html
HTML · 12.45 KB
No categories available
28 Nd 478/2020
28 Nd 478/2020-21
USNESENÍ
Odůvodnění:
U Obvodního soudu pro Prahu 5 je vedeno řízení o nařízení exekuce a pověření exekutora pro vymožení pohledávky ve výši 35 000 Kč s příslušenstvím, jejíž zaplacení ukládá povinnému vykonatelný rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 24. 1. 2014, č. j. 20 C 115/2013 -53.
Obvodní soud pro Prahu 5 usnesením ze dne 28. 8. 2020, č. j. 14 EXE 2030/2020 -18, vyslovil svoji místní nepříslušnost a věc předložil Nejvyššímu soudu k určení místně příslušného soudu, který věc projedná a rozhodne (§ 11 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , ve znění pozdějších předpisů – dále jen „o. s. ř. “), se závěrem, že chybí podmínky pro určení místní příslušnosti.
Podle § 52 odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb. , o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) , ve znění pozdějších předpisů (dále „exekuční řád “), nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se pro exekuční řízení přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu .
Podle § 11 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. se řízení koná u toho soudu, který je věcně a místně příslušný. Pro určení věcné a místní příslušnosti jsou až do skončení řízení rozhodné okolnosti, které tu jsou v době jeho zahájení.
Podle § 11 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.
K otázce pravomoci soudu a jejímu zkoumání srov. usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 12. 11. 2014, sp. zn. 31 Nd 316/2013 , uveřejněné pod č. 11/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, jež je také dostupné – stejně jako ostatní rozhodnutí Nejvyššího soudu přijatá po 1. 1. 2001 – na jeho webových stránkách.
Příslušnost exekučního soudu upravuje exekuční řád v ustanovení § 45 . Z druhého odstavce tohoto ustanovení vyplývá, že místně příslušným exekučním soudem je soud, v jehož obvodu má povinný, je-li fyzickou osobou, místo svého trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince. Je-li povinný právnickou osobou, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný sídlo. Nemá-li povinný, který je fyzickou osobou, v České republice místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle věty první, nebo nemá-li povinný, který je právnickou osobou, sídlo v České republice, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek.
V nyní posuzované věci nelze určit místně příslušný soud ve smyslu ustanovení § 45 odst. 2 exekučního řádu, neboť podle obsahu spisu povinný nemá (a neměl ani v době zahájení řízení) místo trvalého pobytu či pobytu cizince na území České republiky a není známo ani místo, kde má nějaký majetek postižitelný exekucí.
V usnesení ze dne 12. 9. 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012 , uveřejněném pod číslem 4/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, Nejvyšší soud také vyložil, že exekuční soud před nařízením exekuce a pověřením exekutora jejím provedením nezjišťuje existenci majetku povinného; skutečnost, zda povinný má exekučně postižitelný majetek na území České republiky, který by mohl být po nařízení exekuce soudním exekutorem zajištěn a zpeněžen, vyjde najevo až činností soudem pověřeného soudního exekutora v rámci provádění exekuce.
S ohledem na výše uvedené Nejvyšší soud, přihlížeje k zásadě hospodárnosti řízení, rozhodl podle § 11 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. tak, že danou exekuční věc projedná a rozhodne soud, u něhož bylo řízení zahájeno, tj. Obvodní soud pro Prahu 5.
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 21. 10. 2020
Mgr. Petr Kraus
předseda senátu