Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

27 Cdo 2461/2020

27 Cdo 2461/2020-748

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Petra Šuka a soudců JUDr. Filipa Cilečka a JUDr. Marka Doležala v právní věci žalobce E. I., se sídlem XY, identifikační číslo osoby XY, zastoupeného prof. Dr.h.c. JUDr. Janem Křížem, CSc., advokátem, se sídlem v Praze 1, Rybná 678/9, PSČ 110 00, proti žalované N. S. (dříve B.), narozené XY, bytem XY, zastoupené JUDr. Martinem Hanke, advokátem, se sídlem v Liberci, Rumjancevova 696/3, PSČ 460 01, o zaplacení 14.500 EUR s příslušenstvím a 110.000 USD s příslušenstvím, vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci pod sp. zn. , o dovolání žalované proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 19. 2. 2020, č. j. -663, takto:

I. Dovolání

se odmítá

.

II. Žalovaná

je povinna

zaplatit žalobci na náhradě nákladů dovolacího řízení 22.070,40 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení, k rukám jeho zástupce.

Odůvodnění:

[1] Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci rozsudkem ze dne 18. 12. 2013, č. j. -436, uložil žalované zaplatit žalobci 14.500 EUR s příslušenstvím a 110.000 USD s příslušenstvím (výrok I.) a rozhodl o nákladech řízení (výroky II. a III.).

[2] Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným rozsudkem k odvolání žalované rozsudek soudu prvního stupně potvrdil (první výrok) a rozhodl o nákladech řízení před odvolacím i dovolacím soudem (druhý výrok).

[3] Jde přitom již o druhé rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé, když předchozí rozsudek odvolacího soudu ze dne 10. 2. 2016, č. j. -507, jímž odvolací soud změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že žalobu zamítl, Nejvyšší soud (k dovolání žalobce) zrušil rozsudkem ze dne 28. 2. 2019, č. j. -635.

[4] Proti rozsudku odvolacího soudu, napadajíc výslovně oba jeho výroky, podala žalovaná dovolání.

[5] Nejvyšší soud dovolání v části směřující proti druhému výroku napadeného rozsudku, jímž bylo rozhodnuto o nákladech řízení, odmítl jako objektivně nepřípustné podle , a , (dále jen „ “).

[6] Ve zbylé části Nejvyšší soud dovolání odmítl podle a 2 jako nepřípustné, neboť nesměřuje proti žádnému z usnesení vypočtených v a není přípustné ani podle

[7] Závěr odvolacího soudu, podle něhož dovolatelka jako jednatelka žalobce nejednala s péčí řádného hospodáře, uzavřela-li za žalobce dne 16. 4. 2012 se společností V., smlouvu o vzájemné spolupráci, ačkoliv k tomuto kroku neměla (podle skutkových závěrů soudů nižších stupňů, jež nemohou být v dovolacím řízení přezkoumávány) souhlas většiny jednatelů podle , obchodního zákoníku (dále jen „obch. zák.“), a ačkoliv uzavření této smlouvy předem neschválila valná hromada žalobce podle a 2 obch. zák. (což bylo důvodem neplatnosti této smlouvy), odpovídá ustálené judikatuře Nejvyššího soudu shrnuté v předchozím (kasačním) rozhodnutí Nejvyššího soudu (sp. zn. ).

[8] Poukazuje-li dovolatelka na to, že odvolací i dovolací soud nesprávně označily Y. K. jako jejího manžela, ačkoliv v době uzavření smlouvy již nebyl jejím manželem, a dovozuje-li, že v důsledku této nesprávnosti je chybný i závěr o použitelnosti § 196a odst. 1 a 2 obch. zák. na smlouvu o vzájemné spolupráci, přehlíží, že podle skutkových zjištění soudu prvního stupně byl pan K. jejím druhem. Není tudíž pochyb o tom, že byl i osobou jí blízkou, a jelikož byl oprávněn jednat (jako předseda představenstva) i jménem společnosti V., podléhala smlouva o vzájemné spolupráci (ta její část, v níž se žalobce zavazuje poskytnout této společnosti úvěr) souhlasu valné hromady žalobce podle § 196a odst. 1 a 2 obch. zák.

[9] Pouze pro úplnost Nejvyšší soud dodává, že k podání dovolatelky doručenému Nejvyššímu soudu dne 14. 8. 2020 nepřihlížel, neboť bylo učiněno po uplynutí lhůty určené v

[10] Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn ( věta druhá ).

[11] O návrhu dovolatelky na odklad vykonatelnosti napadeného rozsudku odvolacího soudu Nejvyšší soud nerozhodoval. Návrh na odklad vykonatelnosti či právní moci je závislé povahy (srov. nález Ústavního soudu ze dne 23. 8. 2017, sp. zn. ), což mimo jiné znamená, že rozhodl-li dovolací soud (bez zbytečného odkladu) o podaném dovolání, stává se návrh na odklad vykonatelnosti bezpředmětný (obsoletní). K tomu viz obdobně například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. 1. 2018, sp. zn. .

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinná, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat výkonu rozhodnutí.

V Brně dne 14. 10. 2020

JUDr. Petr Šuk

předseda senátu