Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 579/15

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Janem Filipem o ústavní stížnosti stěžovatele Svazu autoškol České republiky občanské sdružení, IČ 22849238, se sídlem Boleslavova 16/30, Praha 4, zastoupeného Mgr. Petrem Machem, advokátem se sídlem Ladova 2045/1, Praha 2, proti "uplatňování státní moci v rozporu se zákonem", spolu s návrhem na náhradu nákladů řízení před Ústavním soudem, takto:

Ústavní stížnost a návrh s ní spojený se odmítají.

Odůvodnění

1. Stěžovatel podal ve smyslu a násl. , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " ") ústavní stížnost, kterou se domáhá, aby Ústavní soud

a) vyslovil, že Ministerstvem dopravy České republiky došlo k zásahu do základního práva stěžovatele zaručeného y, resp. , 3 y, tj. práva na prosazování státní moci pouze v mezích zákona, a to ve vztahu k , o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "),

b) uložil Ministerstvu dopravy, aby nepokračovalo v porušování a nepřisvojoval si extenzivním výkladem právních norem právo upravovat zákony České republiky bez jejich schválení zákonodárným sborem, bez jejich materiálního zabezpečení, a aby ve věci neprodleně zjednal nápravu tak, jak to ukládá platná právní úprava a , a

c) uložil Ministerstvu dopravy zaplatit k rukám Mgr. Petra Macha, advokáta, na náhradě nákladů řízení před Ústavním soudem částku 6 800 Kč.

2. Stěžovatel v kasační stížnosti uvedl, že Ministerstvo dopravy v rozporu s (cit. "Zkoušky z odborné způsobilosti žadatele o řidičské oprávnění a opakované zkoušky se provádí zpravidla v jeden den, a to v autoškole, která zajišťovala výuku a výcvik žadatele, nedohodnou-li se autoškola a zkušební komisař na jiném vhodném místě konání zkoušek...") vyžaduje, aby zkoušky žadatele o řidičské oprávnění a opakované zkoušky byly prováděny u obecního úřadu s rozšířenou působností. Stěžovatel toto jednání Ministerstva dopravy považuje za tzv. jiný zásah orgánu veřejné moci, který nadále trvá; jedná se přitom dle stěžovatele o "morální, časové i materiální zatížení autoškol i žadatelů o řidičské oprávnění".

3. Aby mohl Ústavní soud přistoupit k věcnému posouzení ústavní stížnosti, je nejprve povinen zkoumat, zda jsou naplněny všechny zákonem požadované náležitosti a zda jsou vůbec dány podmínky jejího projednání stanovené . V projednávaném případě k takovému závěru nedospěl.

4. V řízení o ústavní stížnosti jsou oprávněnými (aktivně legitimovanými) osobami fyzické a právnické osoby, do jejichž základních práv bylo zasaženo rozhodnutím nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci. Ústavní stížnost tak nemohou využít osoby, do jejichž ústavně zaručených práv nemohlo být zasaženo. V daném případě ústavní stížnost předložilo občanské sdružení, přičemž z obsahu této stížnosti plyne snaha o prosazení práv, resp. obranu zájmů, členů tohoto občanského sdružení. Přestože lze předpokládat, že právě tato činnost (tj. obrana zájmů autoškol) je jedním z hlavních cílů stěžovatele, ještě to neznamená, že je osobou oprávněnou k prosazování individuálních zájmů svých členů před Ústavním soudem, neboť v tomto ohledu není splněn požadavek bezprostřední dotčenosti (zásahu) do základních práv a svobod stěžovatele.

5. Ústavní stížností lze napadat jen porušení konkrétního ústavně chráněného práva fyzické nebo právnické osoby, které se bezprostředně projevilo na jejím právním postavení. Stěžovatel ostatně ani neuvádí, jakým způsobem se tvrzený protiústavní výkon státní moci v jejím právním postavení odrazil, resp. do jakých jí náležejících základních práv mělo být zasaženo. Ústavní stížnost ve prospěch třetí osoby, či v zájmu ochrany veřejných zájmů, však doposud podat nelze, nepřipouští tzv. actio popularis [k tomu srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 11. 5. 1999

sp. zn.

(U 34/14 SbNU 329)].

6. Stěžovatel dále neuvedl, který individuální akt v konkrétní věci, týkající se konkrétně jeho osoby, zasahuje do jeho základních práv a svobod. I z formulace přitom bez dalšího plyne, že ústavní stížnost musí směřovat proti individuálnímu aktu aplikace práva, a nikoliv proti normativnímu právnímu aktu samotnému. Zde Ústavní soud považuje za vhodné připomenout, že je soudním orgánem ochrany ústavnosti ( y), nicméně povinnost respektovat a chránit základní práva je úkolem všech orgánů veřejné moci, zvláště pak soudů. Řízení o ústavní stížnosti je z toho důvodu toliko subsidiárním prostředkem ochrany základních práv. Teprve za situace, kdy ostatní zákonné prostředky selžou (nejsou účinné, jsou bezvýsledně vyčerpány), eventuálně nejsou k dispozici, je možné se obrátit na Ústavní soud (viz ). Bez ohledu na skutečnost, že stěžovatel není osobou oprávněnou k podání ústavní stížnosti, je nutno poukázat na možnost obrany proti nezákonnému zásahu pokynu nebo donucení správního orgánu prostřednictvím žaloby podle , , ve znění pozdějších předpisů.

7. Z uvedených důvodů proto Ústavnímu soudu nezbylo, než ústavní stížnost stěžovatele odmítnout podle jako návrh podaný někým zjevně neoprávněným, a to mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků. Stejně byl odmítnut návrh stěžovatele, aby mu byla přiznána náhrada nákladů řízení před Ústavním soudem, neboť v tomto řízení pro to nebyla splněna žádná z podmínek stanovených v .

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 31. března 2015

Jan Filip v. r.

soudce Ústavního soudu