Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 Cdo 2177/2020

26 Cdo 2177/2020-102

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Pavlíny Brzobohaté a soudců JUDr. Jitky Dýškové a JUDr. Miroslava Feráka v právní věci navrhovatele L. D., narozeného XY, bytem v XY, zastoupeného Mgr. Janem Koptišem, advokátem se sídlem v Českých Budějovicích, Široká 432/11, za účasti Společenství vlastníků XY, se sídlem v XY, IČO XY, zastoupeného Mgr. Ondřejem Flaškou, advokátem se sídlem v Českých Budějovicích, U Černé věže 304/9, o určení neplatnosti usnesení shromáždění účastníka, vedené u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. , o dovolání navrhovatele proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 24. září 2019, č. j. -74, ve znění usnesení ze dne 21. ledna 2020, č. j. -91, takto:

I. Dovolání se odmítá.

Odůvodnění:

Navrhovatel napadl dovoláním usnesení Vrchního soudu v Praze (odvolací soud) ze dne 24. 9. 2019, č. j. -74, ve znění usnesení ze dne 21. 1. 2020, č. j. -91, kterým potvrdil usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích (soud prvního stupně) ze dne 12. 12. 2017, č. j. -48, jímž zamítl návrh na určení neplatnosti usnesení shromáždění účastníka ze dne 26. 10. 2016 (o schválení výtahů podle nových stanov ze dne 26. 10. 2016) a návrh o zákazu jednání podle stanov ze dne 26. 10. 2016 ohledně schválení výtahů a rozhodl o náhradě nákladů řízení; současně rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.

Dovolání navrhovatele není přípustné podle , , ve znění pozdějších předpisů, dále jen „ “, neboť odvolací soud posoudil otázku možné aplikace , , ve znění účinném do 30. 6. 2020 (dále jen „o. z.“), v řízení o vyslovení neplatnosti usnesení shromáždění vlastníků jednotek podle o. z. v souladu s rozhodovací praxí dovolacího soudu (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 10. 2019, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 66/2020 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, usnesení téhož soudu ze dne 10. 3. 2020, sp. zn. ) a není důvod, aby rozhodná právní otázka byla posouzena jinak.

Právní úprava společenství vlastníků neobsahuje ustanovení obdobné § 260 odst. 1 o. z., jeho použití nevylučuje, a to ani v řízení podle § 1209 odst. 1 o. z. Prostřednictvím § 1221 o. z. se tak § 260 o. z. použije přiměřeně i v poměrech společenství vlastníků, neboť i v tomto případě je vhodné dát přednost při porušení zákona nebo stanov s méně závažnými následky zájmu společenství před individuálním zájmem vlastníka jednotky, nebo ochraně práv třetích osob nabytých v dobré víře.

Nejvyšší soud proto dovolání navrhovatele podle ustanovení věty první odmítl.

Dovolatel sice napadl dovoláním všechny výroky rozsudku odvolacího soudu, avšak výroky, jimiž odvolací soud rozhodl o nákladech řízení, napadá zjevně jen proto, že jde o výroky akcesorické. Dovolání v této části totiž neobsahuje žádné odůvodnění, navíc dovolání proti těmto výrokům by ani nebylo přípustné podle

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje ( věta druhá ).

Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 22. 9. 2020

JUDr. Pavlína Brzobohatá

předsedkyně senátu