Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
33188C6B0ECAA224C1258639003EBC57.html
HTML · 12.08 KB
No categories available
20 Ncu 97/2020
20 Ncu 97/2020-10
ČESKÁ REPUBLIKAROZSUDEKJMÉNEM REPUBLIKY
se uznává,
pokud jde o určení otcovství, na území České republiky.
O d ů v o d n ě n í:
Obvodní soud pro okres Dane, stát Wisconsin, Spojené státy americké, rozhodnutím ze dne 17. 7. 2020, sp. zn. 20 PA 228, ke společnému návrhu M. B. a J. S. (dále rovněž „navrhovatelé“) rozhodl, že M. B. je biologický, vlastní a zákonný otec AAAAA, narozené XY, a jako zákonný otec má veškerá práva a povinnosti rodiče včetně péče o dítě, zajištění dítěte a pravomoci o dítěti rozhodovat a veškeré povinnosti ho vyživovat (srov. bod 6 rozhodnutí). J. S. je zamýšlený a zákonný otec AAAAA a jako zákonný otec má taktéž veškerá práva a povinnosti rodiče včetně péče o dítě, zajištění dítěte a pravomoci o dítěti rozhodovat a veškeré povinnosti ho vyživovat ve stejné míře jako biologický, vlastní nebo adoptivní rodič (srov. bod 7 rozhodnutí). Jakýkoli předpoklad rodičovství ze strany J. L. S. a M. E. S. byl vyvrácen (body 4. a 5. rozhodnutí). Následně byl nezletilé Ministerstvem zdravotnictví státu Wisconsin, Matričním úřadem ve Wisconsinu, vydán dne 22. 7. 2020 nový rodný list (sp. zn. 2020300107).
Uznání předloženého rozsudku nebrání žádná z překážek uvedených v ustanovení § 15 zákona č. 91/2012 Sb. , o mezinárodním právu soukromém, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZMPS “).
Ve smyslu ustanovení § 55 odst. 1 ZMPS byl návrh na uznání cizího rozhodnutí podán účastníky řízení a současně bylo zjištěno, že oba navrhovatelé byli v době vydání rozhodnutí o určení rodičovství občany České republiky. V dané věci nejde ani o případ, jaký má na zřeteli ustanovení § 52 ZMPS .
V nálezu ze dne 29. 6. 2017, sp. zn. I. ÚS 3226/16 , Ústavní soud formuloval právní názor, podle něhož neuznání cizího rozhodnutí, kterým bylo určeno rodičovství k dítěti dvou osob stejného pohlaví v situaci, v níž už rodinný život byl mezi nimi fakticky i právně konstituován formou náhradního mateřství, z důvodu, že české právo neumožňuje rodičovství dvou osob stejného pohlaví, je v rozporu s nejlepším zájmem dítěte chráněným čl. 3 odst. 1 Úmluvy o právech dítěte. V případě, že mezi osobami rodinný život, vzniklý na legální bázi, již existuje, je povinností všech orgánů veřejné moci jednat tak, aby se tento vztah mohl rozvíjet, a musí být respektovány právní záruky, které chrání vztahy dítěte a jeho rodiče.
Nejvyšší soud nenalezl žádné relevantní důvody k tomu, aby se v posuzovaném případu odchýlil od věci, v níž byl vydán citovaný nález Ústavního soudu.
Nejvyšší soud proto návrhu vyhověl a výše uvedený rozsudek uznal, jak to také navrhlo Nejvyšší státní zastupitelství ČR při vstupu do tohoto řízení.
Náklady řízení platí navrhovatelé (§ 140 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád , ve znění pozdějších předpisů).
Poučení: Proti tomuto rozsudku není opravný prostředek přípustný. Tento rozsudek nabývá právní moci doručením.
V Brně dne 20. 10. 2020
JUDr. Miroslava Jirmanová Ph.D. předsedkyně senátu