Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Žiadne známe citácie.
DD4A799FAA9F6D73C1258636001DCCC1.html
HTML · 11.28 KB
No categories available
30 Cdo 2808/2020
30 Cdo 2808/2020-366
USNESENÍ
Odůvodnění:
Obvodní soud pro Prahu 2 jako soud prvního stupně rozsudkem ze dne 29. 4. 2014, č. j. 10 C 62/2013 -96, zamítl žalobu, kterou se žalobce domáhal zaplacení částky 400 000 Kč (výrok I) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II).
Městský soud v Praze jako soud odvolací v záhlaví označeným rozhodnutím rozsudek soudu prvního stupně potvrdil (výrok I usnesení odvolacího soudu) s tím, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (výrok II usnesení odvolacího soudu).
Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce včasné dovolání, při jehož podání nebyl zastoupen advokátem a ani nedoložil, že má sám odpovídající právnické vzdělání. Soud prvního stupně usnesením ze dne 17. 6. 2020, č. j. 10 C 62/2013 -357, které bylo žalobci doručeno dne 20. 7. 2020, vyzval žalobce, aby si ve lhůtě 15 dnů od doručení usnesení pro podání dovolání zvolil zástupcem advokáta, a aby jeho prostřednictvím podal řádné dovolání proti shora citovanému rozsudku Městského soudu v Praze. Žalobce na uvedenou výzvu reagoval sdělením, že požádá o ustanovení advokáta Českou advokátní komoru, dosud však uvedený nedostatek povinného zastoupení, ač si této své povinnosti byl vědom, neodstranil.
Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád , ve znění účinném od 1. 1. 2014 do 29. 9. 2017 (viz čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb. a čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb. ), dále jen „o. s. ř. “
Ustanovení § 241 o. s. ř. o. s. ř. , které stanovuje tzv. povinné zastoupení dovolatele při podání dovolání, představuje zvláštní podmínku dovolacího řízení, jejíž nedostatek lze odstranit, bez jejíhož splnění však nelze meritorně rozhodnout o dovolání. Výjimku stanovuje § 241 odst. 2 písm. a) o. s. ř. o. s. ř. , podle kterého není třeba podmínku povinného zastoupení dovolatele advokátem nebo notářem splnit, je-li dovolatelem fyzická osoba, která má právnické vzdělání.
Z dovolání nevyplývá, že by byl žalobce jako dovolatel právně zastoupen. Žalobce neprokázal ani netvrdil, že je zastoupen advokátem, nebo že sám má právnické vzdělání. Z uvedeného je zřejmé, že žalobce nesplnil zákonem stanovenou podmínku povinného zastoupení. Nejvyšší soud proto postupoval podle ustanovení § 241b odst. 2 části věty před středníkem a § 104 odst. 2 věty třetí o. s. ř. o. s. ř. , a řízení zastavil.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř. o. s. ř. ).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 1. 10. 2020
JUDr. Tomáš Pirk pověřený člen senátu