Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 3927/14

Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků soudcem zpravodajem Pavlem Rychetským o ústavní stížnosti stěžovatele Mgr. Pavla Müllera, právně zastoupeného Mgr. Markétou Rájeckou, advokátkou se sídlem Frýdek-Místek, Zámecké náměstí 42, proti rozhodnutím vydaným soudním exekutorem JUDr. Milanem Usnulem, Exekutorský úřad Praha 9, a to exekučnímu příkazu ze dne 21. 12. 2010 č. j. 098 EX 03124/10-009, dále exekučnímu příkazu ze dne 21. 12. 2010 č. j. 098 EX 03124/10-008, dále příkazu k úhradě nákladů exekuce ze dne 27. 9. 2012 č. j. 098 EX 03124/10-037 a na něj navazující usnesení o odmítnutí námitek proti příkazu k náhradě nákladů exekuce vydanému Okresním soudem v Ostravě dne 31. 10. 2012 č. j. -92, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Ústavní stížností ze dne 15. 12. 2014, doplněné 3. 3. 2015, a to až na základě výzev k odstranění vad podání (22. 1. 2015, 20. 2. 2015), se stěžovatel domáhal zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí. Tvrdil, že jimi bylo zasaženo do práva stěžovatele na spravedlivý proces dle d (dále jen " ").

Stěžovatel v ústavní stížnosti obšírně popisuje průběh exekučního řízení, kdy rozsudkem Okresního soudu v Ostravě ze dne 12. 1. 2010 č. j. -42, byla stěžovateli stanovena povinnost k zaplacení 1 008 Kč s příslušenstvím, a k nahrazení nákladů nalézacího řízení ve výši 8.154 Kč. Na návrh oprávněného byla usnesením Okresního soudu v Ostravě ze dne 26. 8. 2010 č. j. -16 nařízena exekuce na majetek stěžovatele; provedením exekuce byl pověřen soudní exekutor JUDr. Milan Usnul, se sídlem Exekutorského úřadu Praha 9. V exekučním řízení byla dále vydána rozhodnutí, která jsou napadená ústavní stížností. Stěžovatel využil na svoji obranu opravné prostředky, které byly odmítnuty pro opožděnost.

Stěžovatel má za to, že postup soudního exekutora lze označit za svévolný, který nemá oporu v zákoně. Podotkl, že trvající zásah státní moci do osobní sféry stěžovatele má negativní vliv na jeho každodenní život (omezení při nakládání s majetkem, vyvolání finanční nedůvěryhodnosti, znevýhodnění při hledání zaměstnání atd.). Poukázal na nepřiměřenou délku řízení, kdy důsledky neoprávněně vedeného exekučního řízení trvají déle než 4 roky, Stěžovatel vyslovil přesvědčení, že jednání exekutora je nejen protiústavní, ale odporuje i dobrým mravům. Stěžovatel argumentoval nálezem Ústavního soudu

sp. zn.

ze dne 29. 7. 2009 a tvrdil, že výše nákladů řízení stanovena exekutorem je v rozporu s judikaturou i platnými právními předpisy. Stěžovatel tvrdil, že tímto postupem bylo zasaženo i do práva na spravedlivý proces dle y a dožadoval se zásahu Ústavního soudu.

Dříve než Ústavní soud přistoupí k věcnému přezkumu, prověřuje, zda ústavní stížnost splňuje všechny procesní náležitosti dané , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " ").

Podle ustanovení lze ústavní stížnost podat ve lhůtě dvou měsíců od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení.

Posledním prostředkem na ochranu práva stěžovatele bylo jeho podání námitek, které odmítl usnesením Okresní soud v Ostravě ze dne 31. 10. 2012 č. j. -92. Dále ve věci Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 30. 1. 2013 ( -102) odvolání odmítl, protože směřovalo proti rozhodnutí, proti němuž není odvolání přípustné dle

Stěžovatel podal žalobu pro zmatečnost proti rozhodnutí Okresního soudu v Ostravě ze dne 31. 10. 2012 č. j. -92, ve které se domáhal zrušení dotčených rozhodnutí pro vady předchozího řízení při náhradním doručování. Tato žaloba pro zmatečnost však byla zamítnuta, protože se jednalo o usnesení, proti němuž není dle § 88 odst. 4 e. ř. žádný opravný prostředek přípustný. Usnesení Okresního soudu v Ostravě ze dne 2. 10. 2014 ( -45), které bylo stěžovateli doručeno dne 13. 10. 2014, dnem 30. 10. 2014 nabylo právní moci. Soud v odůvodnění rozhodnutí konstatoval dle a e. ř., že žaloba pro zmatečnost byla podána po uplynutí tříměsíční lhůty. Stěžovatel proti rozhodnutí o žalobě pro zmatečnost nebrojil ústavní stížností.

Ústavní soud konstatuje, že nebyla zachována lhůta dvou měsíců k podání ústavní stížnosti dle ustanovení od doručení rozhodnutí stěžovateli. S ohledem na podání stěžovatele Ústavnímu soudu elektronicky dne 15. 12. 2014, stalo se tak evidentně daleko po uplynutí zákonné lhůty, neboť rozhodnutí napadená ústavní stížností byla vydána dne 21. 12. 2010 (098 EX 03124/10-009), dne 21. 12. 2010 (098 EX 03124/10-008), dne 27. 9. 2012, (098 EX 03124/10-037) a dne 31. 10. 2012 ( -92).

Ústavnímu soudu proto nezbylo, než ústavní stížnost podle ustanovení odmítnout jako návrh podaný po lhůtě stanovené zákonem.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 24. března 2015

Pavel Rychetský v. r.

soudce zpravodaj