Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 1385/2020

30 Cdo 1385/2020-55

USNESENÍ

Odůvodnění:

Žalobce se žalobou domáhal zaplacení částky 696 600 Kč jako náhrady škody a zadostiučinění za vzniklou zdravotní a psychickou újmu, která měla být žalobci způsobena tím, že stát chrání bohaté zloděje a zločince a je tedy spolupachatelem trestné činnosti.

Obvodní soud pro Prahu 2 (dále jen „soud prvního stupně“) usnesením ze dne 16. 1. 2020, -29, zastavil řízení (výrok I), a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II).

Městský soud v Praze (dále jen „odvolací soud“) napadeným usnesením k odvolání žalobce potvrdil usnesení soudu prvního stupně (výrok I) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (výrok II), když se ztotožnil se soudem prvního stupně, že žalobce předběžně neuplatnil svůj nárok u žalované ve smyslu a 3 , o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. , o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů, neboť jako uplatnění nároku u žalované předložil zcela nekonkrétní žádost, která s žalobou věcně nesouvisí a je nesrozumitelná.

Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce včasné dovolání, aniž zaplatil soudní poplatek za dovolání.

Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a rozhodl podle , , ve znění účinném od 30. 9. 2017 (viz čl. II bod 1 a čl. XII ), dále jen „ “.

Podle není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Podle dovolání podle není přípustné proti rozhodnutím v části týkající se výroku o nákladech řízení.

Dovolání žalobce není dle přípustné v rozsahu, jímž bylo napadeným usnesením odvolacího soudu rozhodnuto o nákladech řízení. Nejvyšší soud proto dovolání v tomto rozsahu podle odmítl. Pokud se žalobce řídil nesprávným poučením odvolacího soudu o přípustnosti dovolání, pak soudní praxe dlouhodobě dovozuje, že přípustnost dovolání takovým nesprávným poučením založena není. Nesprávné poučení odvolacího soudu o tom, že dovolání je přípustné, přípustnost dovolání nezakládá (viz například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 5. 2003, sp. zn. , nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 2012, sp. zn. ).

Ve zbývajícím rozsahu žalobci podáním dovolání vznikla povinnost zaplatit soudní poplatek za dovolání [srov. , o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů], který činí podle položky 23 bodu 2 Sazebníku poplatků 4 000 Kč.

Protože žalobce nezaplatil soudní poplatek za dovolání ani poté, co k tomu byl vyzván usnesením Nejvyššího soudu ze dne 19. 8. 2020, č. j. -41, Nejvyšší soud řízení o dovolání žalobce proti napadenému usnesení podle , o soudních poplatcích, zastavil.

Dovolací soud nepřihlédl k žádosti dovolatele o osvobození od soudních poplatků za dovolací řízení, doručené zdejšímu soudu prostřednictvím Městského soudu v Brně dne 16. 9. 2020, neboť bylo doručeno již po uplynutí stanovené patnáctidenní lhůty k zaplacení soudního poplatku, která marně uplynula dnem 14. 9. 2020, počítáno od jejího doručení dne 28. 8. 2020 (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 4. 2019, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 1/2020 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Dovolací soud rovněž nepřihlédl k dovolatelem uplatněné neurčité námitce podjatosti, neboť s ohledem na způsob, jakým je tato námitka formulována, nelze než uzavřít, že se jedná o zjevné zneužití tohoto procesního institutu, které ve shodě s a nepožívá právní ochrany (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13. 6. 2019, sp. zn. , nebo ze dne 14. 5. 2019, sp. zn. ).

Nákladový výrok netřeba odůvodňovat ( věta druhá ).Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 29. 10. 2020

Mgr. Vít Bičák

předseda senátu