Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 NSČR 46/2019-A-140

KSBR 38 INS XY29 NSČR 46/2019-A-140

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Krčmáře a soudců Mgr. Milana Poláška a Mgr. Rostislava Krhuta v insolvenční věci dlužníka P. B., narozeného XY, bytem XY, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. XY, o insolvenčním návrhu věřitele AFIA PROINVEST s. r. o., se sídlem v Olomouci, Purkyňova 278/15, PSČ 779 00, identifikační číslo osoby 28581032, zastoupeného JUDr. Evou Cahovou, advokátkou, se sídlem v Olomouci, Horní lán 1196/9, PSČ 779 00, o dovolání dlužníka, zastoupeného JUDr. Rostislavem Puklem, advokátem, se sídlem ve Veselí nad Moravou, Svatoplukova 519, PSČ 698 01, proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 25. října 2018, č. j. XY, 2 VSOL XY, takto:

Dovolání se odmítá.

Odůvodnění:

[1] Usnesením ze dne 31. července 2015, č. j. XY, rozhodl Krajský soud v Brně (dále jen „insolvenční soud“) o insolvenčním návrhu věřitele (AFIA PROINVEST s. r. o.) mimo jiné tak, že:

1/ Zjistil úpadek dlužníka P. B. (bod I. výroku).

2/ Prohlásil konkurs na majetek dlužníka (bod II. výroku).

3/ Insolvenčním správcem dlužníka ustanovil Mgr. Pavla Scholle (bod III. výroku).

[2] K odvolání dlužníka (jež směřovalo proti bodům I. až III. výroku usnesení insolvenčního soudu) Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 7. ledna 2016, č. j. XY, 2 VSOL XY:

1/ Potvrdil usnesení insolvenčního soudu v bodech I. a III. výroku (první výrok).

2/ Zrušil usnesení insolvenčního soudu v bodu II. výroku a věc potud vrátil insolvenčnímu soudu k dalšímu řízení (druhý výrok).

[3] K dovolání dlužníka Nejvyšší soud usnesením ze dne 31. května 2018, č. j. XY, -98:

1/ Odmítl dovolání v rozsahu, v němž směřovalo proti té části prvního výroku usnesení odvolacího soudu ze dne 7. ledna 2016, kterou odvolací soud potvrdil usnesení insolvenčního soudu ve výroku o ustanovení insolvenčního správce (první výrok).

2/ Zrušil usnesení odvolacího soudu ze dne 7. ledna 2016 v prvním výroku a věc potud vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.

[4] Usnesením ze dne 25. října 2018, č. j. XY, 2 VSOL XY, odvolací soud potvrdil usnesení insolvenčního soudu v bodu I. výroku.

[5] Proti usnesení odvolacího soudu podal dlužník dovolání, jehož přípustnost vymezuje ve smyslu ustanovení , (dále též jen „ “), argumentem, že napadené rozhodnutí závisí jednak na vyřešení otázky procesního práva, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena, jednak na vyřešení otázky hmotného práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu.

Konkrétně jde o tyto otázky:

1/ Jsou podstatné procesní vady insolvenčního návrhu a insolvenčního řízení, které zkracují práva insolvenčního dlužníka, důvodem zamítnutí věřitelského insolvenčního návrhu, případně zrušení rozhodnutí o úpadku?

2/ K jakým skutečnostem je soud povinen přihlížet při rozhodování o úpadku dlužníka na základě věřitelského insolvenčního návrhu?

[6] Dovolatel namítá, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci (dovolací důvod dle ), a požaduje, aby Nejvyšší soud zrušil rozhodnutí soudů obou stupňů a věc vrátil insolvenčnímu soudu k dalšímu řízení.

[7] V mezích uplatněného dovolacího důvodu pak dovolatel ve vztahu k otázce č. 1 poukazuje na to, že insolvenční návrh byl vadný co do jeho identifikace a že mu nebyl nikdy osobně doručen. Ve vztahu k otázce č. 2 pak argumentuje ve prospěch závěru, že vyvrátil domněnku své platební neschopnosti, jelikož doložil, že disponuje postižitelným majetkem, jehož hodnota minimálně dvojnásobně převyšuje tvrzené pohledávky. Dále uvádí, že v průběhu insolvenčního řízení namítl, že insolvenční navrhovatel nebyl věcně legitimován k podání insolvenčního návrhu a dovolává se „rozhodovací praxe insolvenčního soudu“ k tomu, že k osvědčení dlužníkova úpadku nelze přihlížet, nastal-li především následkem porušení povinností třetí osobou (dovozuje, že tak je tomu i v jeho věci).

[8] Insolvenční navrhovatel ve vyjádření navrhuje dovolání odmítnout, s tím, že dovolatel pouze zopakoval argumentaci z prvního dovolání a odvolací soud po doplnění dokazování správně uzavřel, že dlužník neprokázal schopnost uhradit všechny splatné osvědčené závazky věřitelů a nevyvrátil domněnku své platební neschopnosti.

[9] Rozhodné znění pro dovolací řízení (v aktuálním znění) se podává z bodu 2., článku II, části první , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, , o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

[10] Nejvyšší soud dovolání, jež může být přípustné jen podle a pro něž neplatí žádné z omezení přípustnosti vypočtených v , odmítl podle a 2 Učinil tak proto, že oproti mínění dovolatele je napadené rozhodnutí souladné s níže označenou ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu.

[11] Dovolatel klade Nejvyššímu soudu stejné otázky jako ty, jež položil v dovolání proti usnesení odvolacího soudu ze dne 7. ledna 2016. Odpovědi na první část otázky č. 1 (k vadám insolvenčního návrhu) se dovolateli dostalo (při současném poukazu na závěry obsažené v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. března 2012, sen. zn. , uveřejněném pod číslem 83/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek) již v odstavci [36] zrušujícího usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. května 2018. Nejvyšší soud nepokládá za potřebné se k této otázce dále vyslovovat jen proto, že dovolatel v nynějším dovolání tuto odpověď ignoruje (argumentačně ji přehlíží). Námitkou, že mu nikdy nebyl doručen insolvenční návrh, vystihuje dovolatel z obsahového hlediska tzv. zmatečnostní vadu řízení dle Tuto zmatečnostní vadu řízení však jako způsobilý dovolací důvod výslovně vylučuje ustanovení věty druhé , takže pro její projednání nelze připustit dovolání.

[12] Ve vztahu k řešení otázky č. 2 je napadené rozhodnutí souladné s judikaturou Nejvyššího soudu shrnutou v odstavci [39] zrušujícího usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. května 2018 (ze které odvolací soud při novém projednání věci vycházel), takže ani potud není dán důvod dovolání připustit.

Poučení: Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; osobám, o nichž tak stanoví , se však doručuje i zvláštním způsobem.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 30. září 2020

JUDr. Zdeněk Krčmář

předseda senátu