Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

24 Cdo 917/2020

24 Cdo 917/2020-418

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Romana Fialy a soudců JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., a JUDr. Pavla Vrchy, MBA, ve věci nezletilých AAAAA (pseudonym), narozené dne XY, BBBBB (pseudonym), narozeného dne XY, a CCCCC (pseudonym), narozené dne XY, všech bytem v XY, zastoupených opatrovníkem Úřadem pro mezinárodněprávní ochranu dětí, se sídlem v Brně, Šilingrovo náměstí č. 3/4, dětí matky R. A. M., narozené dne XY, bytem v XY, zastoupené Mgr. Františkem Mészárosem, advokátem se sídlem v Praze 6, Pod Novým lesem č. 127/44, a otce D. J. M., narozeného dne XY, bytem ve XY, zastoupeného Mgr. Brigitou Kubíčkovou, LL.M., advokátkou se sídlem v Praze 1, Voršilská č. 130/10, o úpravu poměrů, o změnu opatrovníka nezletilých, vedené u Okresního soudu Praha-západ pod sp. zn. , o dovolání matky proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 25. října 2019, č. j. -364, takto:

Dovolání se odmítá.

Stručné odůvodnění ( ):

Nejvyšší soud České republiky dovolání matky proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 25.10.2019, č.j. -364, kterým bylo potvrzeno usnesení Okresního soudu Praha-západ ze dne 17.6.2018, č.j. -348, ve znění opravného usnesení ze dne 10.1.2020, č.j. -376, jímž soud prvního stupně zamítl návrh matky na jmenování Městského úřadu Černošice opatrovníkem nezletilých dětí pro řízení o úpravu styku a poměrů do a pro dobu po rozvodu manželství rodičů,

podle ustanovení odmítl, neboť je stran závěru o posouzení střetu zájmů zástupce (opatrovníka) a zastoupených (nezletilých dětí) ve smyslu ustanovení v souladu s ustálenou judikaturou soudů [srov. právní názor vyjádřený například v

rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 22.11.1965, sp. zn. , uveřejněném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 12, ročník 1966, nebo v usnesení Městského soudu v Praze ze dne 28.6.1974, sp. zn. , uveřejněném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 49, ročník 1975, podle kterého je třeba zkoumat, zda mezi zastoupeným a zástupcem neexistuje rozpor v zájmech, tj. jinými slovy, zda vůbec zástupce zastupuje zastoupeného právně účinným způsobem; dále v usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 26.8.2008, sp. zn. , podle něhož zástupce účastníka nesmí účastníka v řízení zastupovat, jestliže jejich zájmy jsou, uvažováno z pohledu konkrétní projednávané věci, v rozporu se zájmy zastoupeného účastníka řízení (pozn.: dříve ust. obč. zák., nyní obdobně ust. ); tento rozpor musí být v řízení zjištěn (postaven najisto), nebo v nálezu Ústavního soudu ze dne 17.10.2017, sp. zn. ,

podle kterého se nadále uplatní požadavek plynoucí z judikatury dovolacího soudu, že střet zájmů (či „hrozící“ střet zájmů ve smyslu stávajícího ust. § 460 o.z.) „musí být v řízení postaven najisto“; taktéž v usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 26.5.2011, sp. zn.

;

usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 17.12.2019, sp. zn. , nebo nálezu Ústavního soudu ze dne 26.9.2013, sp. zn. , podle kterého funkci opatrovníka nemůže vykonávat jen ten, kdo z důvodů soustavnější a dlouhodobější povahy má s opatrovancem protichůdné zájmy, takže je tu nebezpečí, že opatrovník nebude vůbec nebo po delší období způsobilý jednat jménem opatrovance a hájit jeho práva a oprávněné zájmy; nejde proto o případ ojedinělého a dočasného (možného) střetu zájmů v určité přechodné právní situaci, který se řeší - obdobně jako při zastoupení ze zákona, např. ve vztahu mezi rodičem coby zákonným zástupcem a nezletilým dítětem - prostřednictvím ustanovení zvláštního zástupce (tzv. kolizního opatrovníka)],

a proto není důvod, aby rozhodná otázka byla posouzena jinak.

Vznáší-li dovolatelka výhrady také proti správnosti a úplnosti skutkových zjištění, která byla pro právní posouzení věci odvolacím soudem rozhodující, namítá-li zejména, že „H. podpořila stanovisko otce, který požadoval styk s dětmi o letních prázdninách v rozsahu 6 týdnů, ač se děti jednoznačně vyjádřily, že chtějí být o letních prázdninách s otcem pouze 4 týdny (resp. dcera CCCCC pouze 1 týden)“, že „otec sám při svém výslechu v opatrovnickém řízení uvedl, že by se dětem mohl plně věnovat pouze po dobu dvou týdnů, kdy by si vzal dovolenou“, že „H. záměrně pominula skutečnost, že otec je i dle svého vlastního přiznání gambler“, že „nepoměrný styk dětí s otcem o letních prázdninách je pro děti nevhodný i z tohoto hlediska“,a dovozuje-li na základě toho vlastní (odlišný) právní názor, že „zájmy ÚMPODu, resp. jím pověřené pracovnice H., jsou v hrubém rozporu se stanovisky a zájmy jí zastoupených dětí ( )“, přičemž projevem tohoto rozporu má být zejména snížení výživného pro nezletilé děti a rozsah jejich styku s otcem o letních prázdninách, uplatňuje jiný dovolací důvod, než který je uveden v ustanovení věty první , a v dovolacím řízení nelze pro tyto nedostatky pokračovat.

Nadto dovolací soud připomíná, že již z povahy projednávané věci by mohlo dojít ke střetu zájmů mezi rodiči a dětmi nebo mezi dětmi navzájem, a proto nezletilé děti nemohou být zastoupeny některým z rodičů a z tohoto důvodu jim byl jmenován opatrovník (ust. § 892 odst. 3 o.z.). Soudem ustanovený opatrovník se v rozsahu, v jakém je oprávněn za dítě jednat, stává namísto rodiče zákonným zástupcem nezletilého a musí při zastupování opět sledovat základní účel opatrovnictví, tedy ochranu zájmů opatrovance (opatrovanců).Soudy se proto dále (správně) zabývaly (musely zabývat) i návrhem matky na jmenování jiného opatrovníka z důvodu domnělého střetu zájmů stávajícího opatrovníka se zájmy zastoupených nezletilých dětí. Odvolací soud potvrdil zamítnutí tohoto návrhu a náležitě své rozhodnutí zdůvodnil. Předně připomněl stanovisko zástupce ke stížnosti matky na jeho nesprávný úřední postup ze dne 20.11.2018, podle nějž opatrovníkem nezletilých dětí v řízení není konkrétní pracovnice, ale Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí (k tomu srov. ust. § 469 a § 470 z.ř.s.), jehož jménem pověřený zaměstnanec jedná (jinými slovy tedy prezentuje stanovisko úřadu, nikoliv své vlastní). Konkrétně k námitce snížení výživného uvedl, že „H. považovala za přiměřené výživné to, které chtěla matka, ovšem v souladu s judikaturou Ústavního soudu namítla, že by při stanovení výživného měly být zohledněny náklady na realizaci styku otce s dětmi“, a tudíž „nejednala proti zájmům dětí, byť by důsledkem toho bylo stanovení nižšího výživného“. Dále k rozsahu styku otce s dětmi zmínil, že „snahu H. stranit otci v otázce jeho styku s dětmi nelze spatřovat v tom, že opomněla vůči soudu zmínit judikaturu ÚS podporující rovnoměrnou péči rodičů o děti během letních prázdnin, neboť řeší případy odlišné, kdy všichni zúčastnění žijí v České republice“. Pokud se týká dovolací námitky, že „H. záměrně pominula skutečnost, že otec je (i dle svého uvážení) gambler“ a že „nepoměrný styk dětí s ním o letních prázdninách je pro děti nevhodný i z tohoto hlediska“, není (nemůže být) v souvislosti s posouzením střetu zájmůopatrovníka a nezletilých dětí opodstatněná, a to již proto, že námitka gamblerství otce byla vznesena i v odvolání matky proti usnesení soudu prvního stupně ve věci samé (o svěření do péče a určení výživného) a dosud o ní nebylo rozhodnuto.

Protože tímto rozhodnutím řízení ve věci úpravy poměrů nezletilých dětí nekončí, bude i o náhradě nákladů dovolacího řízení rozhodnuto v konečném rozhodnutí soudu prvního stupně, popřípadě odvolacího soudu.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 3. 9. 2020

JUDr. Roman Fiala předseda senátu