Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

5 Tcu 23/2020

5 Tcu 23/2020-42

USNESENÍ

hledí jako na odsouzení soudem České republiky.

Odůvodnění:

1. Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo návrh, aby Nejvyšší soud podle , o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále ve zkratce jen „ZRT“), rozhodl, že se na odsouzení obviněného občana České republiky J. Ch., nar. XY ve XY, rozsudkem Zemského soudu v Linci, Rakousko, ze dne 20. 1. 2017, sp. zn. (dále ve zkratce jen „rozsudek soudu prvního stupně“), který ve spojení s rozsudkem Vrchního zemského soudu v Linci, Rakousko, ze dne 17. 5. 2017, sp. zn. , nabyl právní moci dne 17. 5. 2017 (dále ve zkratce jen „rozsudek soudu druhého stupně“), hledí jako na odsouzení soudem České republiky. Nejvyšší soud uvedený návrh přezkoumal v neveřejném zasedání a dospěl k závěru, že je důvodný.

2. Obviněný J. Ch. byl uvedeným rozsudkem soudu prvního stupně ve spojení s rozsudkem soudu druhého stupně uznán vinným trestným činem těžké krádeže (vloupáním za výdělečným účelem) podle , ., . a 3., případ 1, odst. 2 rakouského (dále ve zkratce jen „StGB“), za užití StGB, za což mu byl podle StGB uložen trest odnětí svobody v trvání 2 let a 6 měsíců a byla mu uložena povinnost nahradit státu náklady trestního řízení a poškozeným škodu ve výších specifikovaných v rozsudku soudu prvního stupně. Obviněný byl shledán vinným krádeží ( StGB), dílem dokonané a dílem ve stadiu pokusu ( StGB), jež byla těžká ( . StGB), neboť se jí dopustil na věcech, jejichž celková hodnota převyšovala částku 5 000 Eur (tj. ke dni rozhodnutí soudu prvního stupně podle kurzu České národní banky 135 100 Kč) a nepřevyšovala částku 300 000 Eur (tj. 8 106 000 Kč), konkrétně v souhrnu činila škoda cca 29 000 Eur (tj. 783 580 Kč), a to vloupáním ( a 3 StGB) a po živnostensku ( , 2 StGB). Obviněný se uvedeného trestného činu dopustil sérií krádeží jízdních kol v noci ze 7. na 8. září 2016 ve XY, z nichž se některé zdařily a jiné nikoli, a to v návaznosti na označené krádeže v průběhu května a června 2016 v centrální oblasti Horního Rakouska, za což byl již odsouzen rozsudkem Zemského soudu v Ried im Innkreis.

3. Podle § 4a odst. 3 ZRT rozhodne Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky, a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.

4. Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisu vyplývá, že obviněný J. Ch. je občanem České republiky, byl odsouzen cizozemským soudem a odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky, a to pokračujícího zločinu krádeže nejméně podle a odst. 4 písm. c) , , ve znění pozdějších předpisů (dále ve zkratce jen tr. zákoník). I v České republice se takové jednání postihuje jako krádež vloupáním podle tr. zákoníku (jíž se dopustí, kdo si přisvojí cizí věc tím, že se jí zmocní, a čin spáchá vloupáním), která je přísněji trestná, způsobí-li jí značnou škodu na cizím majetku, tj. dosahující částky nejméně 500 000 Kč ( tr. zákoníku). Zvláštní přitěžující okolností sice není spáchání činu „po živnostensku“ ve smyslu , 2 StGB, nicméně se přísněji postihuje speciální recidiva podle tr. zákoníku (obviněný se jednání dopustil poté, co byl v České republice odsouzen pro krádeže rozsudkem Okresního soudu v Příbrami ze dne 29. 10. 2014, sp. zn. , který nabyl právní moci dne 5. 2. 2015 ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Praze, sp. zn. , a to navíc ve zkušební době podmíněného trestu odnětí svobody uloženého v tomto řízení.

5. Formální podmínka oboustranné trestnosti jednání obviněného ve smyslu § 4a odst. 3 ZRT je proto splněna. Splněna je ovšem i materiální podmínka vyslovení, že se na odsouzení uvedeným rozsudkem hledí jako na odsouzení soudem České republiky, neboť je to odůvodněno též závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Obviněný byl odsouzen k nejtěžšímu trestu, který lze v České republice i Rakousku uložit, tj. trestu odnětí svobody, a to v trvání 2 let a 6 měsíců, tedy v relativně vyšší výměře s ohledem na to, že trest byl ukládán za majetkový delikt, odsouzení se týká více útoků úmyslné trestné činnosti s relativně vyšší škodou, obviněný se tohoto jednání dopouštěl též zčásti jako speciální recidivista, a to dokonce ve zkušební době podmíněného odsouzení k trestu odnětí svobody uloženého na území České republiky, kde má evidováno celkem 15 záznamů odsouzení českými soudy za různorodou trestnou činnost, převážně majetkového charakteru, nadto má v českém trestním rejstříku evidováno i 5 záznamů o odsouzení cizozemskými soudy, a to rakouskými a německými. I pro rozhodování českých soudů, jak dále působit na obviněného, který zjevně opakovaně porušuje právní řád nejen tuzemský, ale i cizích států, pácháním trestné činnosti, je důležité učinit rozhodnutí, že se na zmíněné rozsudky rakouských soudů prvního a druhého stupně hledí jako na odsouzení soudem České republiky.

6. Protože byly splněny všechny podmínky pro to, aby se na výše uvedené odsouzení obviněného J. Ch. hledělo jako na odsouzení soudem České republiky, Nejvyšší soud rozhodl v souladu s návrhem Ministerstva spravedlnosti České republiky.Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 19. 8. 2020JUDr. Bc. Jiří Říha, Ph.D. předseda senátu