Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 4014/14

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Davidem Uhlířem o ústavní stížnosti stěžovatelky VEFI s. r. o., se sídlem v Opatovicích 6, Červené Pečky, zastoupené Mgr. Martinem Kašparem, advokátem se sídlem v Praze 8, Nad Rokoskou 1228/38, proti rozsudku Okresního soudu Plzeň-město č. j. -26 ze dne 30. září 2014, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Okresní soud Plzeň-město výše uvedeným rozsudkem zamítl žalobu stěžovatelky, jíž se po žalované domáhala zaplacení smluvní pokuty ve výši 10 000 Kč a odpovídajícího úroku z této částky. Okresní soud shledal pokutu v rozporu s dobrými mravy pro její nepoměr se zajišťovanou povinností.

2. Proti rozsudku okresního soudu stěžovatelka brojí ústavní stížností, neboť se domnívá, že jím došlo k porušení jejích práv zaručených a d, stejně tak jako porušení y. Porušení svých práv stěžovatelka spatřuje v tom, že okresní soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, ačkoliv pro to nebyly splněny podmínky - soud totiž účastníkům nedoručil příslušnou výzvu.

3. Ústavní soud nejprve zkoumal, zda jsou splněny předpoklady věcného projednání ústavní stížnosti ( a 2 ), přičemž dospěl k závěru, že tomu tak není.

4. Podle je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje ( ). Ústavní soud konstantně vychází z toho, že pojmovým znakem procesního institutu ústavní stížnosti je její subsidiarita (k principu subsidiarity ústavní stížnosti viz např. usnesení Ústavního soudu

sp. zn.

ze dne 23. 4. 2014).

5. Stěžovatelka v ústavní stížnosti tvrdí, že jí postupem soudu prvního stupně bylo upřeno účastnit se jednání před tímto soudem. Podle (dále jen "") může účastník žalobou pro zmatečnost napadnout pravomocný rozsudek odvolacího soudu nebo jeho pravomocné usnesení, kterým bylo rozhodnuto ve věci samé, jestliže mu byla v průběhu řízení nesprávným postupem soudu odňata možnost jednat před soudem. Totéž platí, jde-li o pravomocný rozsudek soudu prvního stupně, proti němuž není odvolání přípustné podle

6. Z ustálené judikatury Nejvyššího soudu plyne, že postupem, jímž byla účastníku řízení odňata možnost jednat před soudem, je třeba rozumět i procesní pochybení soudu, který rozhodl ve věci bez jednání, ač nebyly splněny předpoklady pro takový postup a znemožnil tak účastníku řízení uplatnit při jednání procesní práva, která mu dává (srov. např. usnesení NS sp. zn. ze dne 19. 1. 2011).

7. Námitky stěžovatelky odpovídají důvodu zmatečnosti podle a stěžovatelka napadá pravomocný rozsudek soudu prvního stupně, proti němuž odvolání nebylo podle přípustné. Z ústavní stížnosti přitom neplyne, že by stěžovatelka žalobu pro zmatečnost vyčerpala, přestože podle má v návrhu na zahájení řízení mimo jiné pravdivě vylíčit rozhodné skutečnosti a podle musí přiložit kopii rozhodnutí o posledním procesním prostředku k ochraně práva. Podání žaloby pro zmatečnost neplyne ani ze spisu okresního soudu (na rozdíl např. od udělení souhlasu stěžovatelky s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání na listu č. 4 tohoto spisu).

8. Z výše uvedených důvodů Ústavní soud návrh stěžovatelky odmítl soudcem zpravodajem podle jako návrh nepřípustný.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 30. března 2015

David Uhlíř v. r.

soudce zpravodaj