Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 ICdo 35/2020-109

XY29 -109

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Gemmela a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a Mgr. Milana Poláška v insolvenční věci dlužníka V. K., narozeného XY, bytem XY, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. XY, o žalobě pro zmatečnost podané dlužníkem proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 9. května 2016, č. j. 3 VSOL XY, o dovolání dlužníka, zastoupeného Mgr. Lukášem Stočkem, advokátem, se sídlem v Novém Jičíně, K nemocnici 168/18, PSČ 741 01, proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 23. října 2019, č. j. 22 ICm XY, 11 VSOL XY ( XY), takto:Dovolání se odmítá.

Odůvodnění:

Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 9. května 2016, č. j. XY, 3 VSOL XY, odkazuje na ustanovení a a na ustanovení a , (dále jen „“), odmítl jako nepřípustné odvolání dlužníka proti shora uvedenému usnesení insolvenčního soudu, maje za to, že usnesení insolvenčního soudu je usnesením, jímž se upravuje vedení (insolvenčního) řízení.

Proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 9. května 2016 podal dlužník žalobu pro zmatečnost.

Usnesením ze dne 2. května 2019, č. j. 22 ICm XY, insolvenční soud žalobu pro zmatečnost zamítl; k odvolání dlužníka Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 23. října 2019, č. j. 22 ICm XY, 11 VSOL XY (XY), potvrdil usnesení insolvenčního soudu.

Odvolací soud ̶ cituje ustanovení , a a ustanovení , , , a ̶ (mimo jiné) uzavřel, že:

1) Není důvodná námitka dlužníka, že ve věci rozhodovala vyloučená soudkyně (JUDr. Petra Kostelňáková Petříková).

2) Usnesení insolvenčního soudu ze dne 30. září 2015 je usnesením, jímž se upravuje vedení (insolvenčního) řízení (nadto bylo vydáno v rámci dohlédací činnosti insolvenčního soudu), proti němuž není přípustné odvolání.

3) Usnesením odvolacího soudu ze dne 9. května 2016 nebyla dlužníku způsobena žádná újma na jeho právech, kterou by bylo možno odstranit zrušením označeného usnesení.

Proti usnesení odvolacího soudu ze dne 23. října 2019 podal dlužník (podáními ze dne 27. ledna 2020 a 19. února 2020) dovolání, které Nejvyšší soud odmítl jako nepřípustné podle ustanovení a 2

Judikatura Nejvyššího soudu je ustálena v tom, že spočívá-li rozhodnutí odvolacího soudu na posouzení více právních otázek, z nichž každé samo o sobě vede samostatně k výsledku dosaženému rozhodnutím odvolacího soudu, není dovolání ve smyslu ustanovení přípustné, jestliže řešení některé z těchto otázek nebylo dovoláním zpochybněno nebo jestliže některá z těchto otázek nesplňuje předpoklady vymezené v ustanovení Je tomu tak proto, že dovolací soud je vázán uplatněnými dovolacími důvody, včetně jejich obsahového vymezení, a z jiných než dovolatelem uplatněných důvodů napadené rozhodnutí přezkoumat nemůže (srov. ustanovení věty první a např. důvody nálezu Ústavního soudu ze dne 11. listopadu 2009, sp. zn. , uveřejněného pod číslem 236/2009 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu). Srov. k tomu usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. října 2005, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 48/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek a v poměrech ve znění účinném od 1. ledna 2013 např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. května 2016, sp. zn. (a judikaturu tam označenou), nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. června 2019, sen. zn. .

Z obsahu dovolání přitom zjevně plyne, že dlužník polemizuje (jen) se závěrem odvolacího soudu, podle něhož není aktivně legitimován k podání žaloby pro zmatečnost (a sám dovozuje svou legitimaci k podání žaloby pro zmatečnost z toho, že odvolací soud nevyhověl jeho odvolání), a nijak nezpochybňuje další právní závěry, na nichž rozhodnutí odvolacího soudu spočívá [rozuměj závěry, podle nichž: a) ve věci nerozhodovala vyloučená soudkyně insolvenčního soudu a b) proti usnesení insolvenčního soudu ze dne 30. září 2015 není odvolání přípustné], které samy o sobě postačovaly k zamítnutí žaloby pro zmatečnost.

Poučení: Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; osobám, o nichž tak stanoví , se však doručuje i zvláštním způsobem.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 31. 8. 2020

JUDr. Petr Gemmel

předseda senátu