Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

27 Cdo 1599/2020

-182

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Petra Šuka a soudců JUDr. Filipa Cilečkaa JUDr. Marka Doležala v právní věci navrhovatelky M. K., narozené XY, bytem XY, zastoupené Mgr. Pavlem Vincíkem, advokátem, se sídlem v Praze 1, Ovocný trh 1096/8, PSČ 110 00, za účasti 1) F., se sídlem v XY, identifikační číslo osoby XY, zastoupené D. M., advokátkou, se sídlem XY, jako opatrovníkem, a 2) K. S., narozené XY, bytem XY, zastoupené Mgr. Helenou Martínkovou, advokátkou, se sídlem v Táboře, Palackého 351/6, PSČ 390 01, o zrušení společnosti s likvidací a jmenování likvidátora, vedené Městského soudu v Praze pod sp. zn. , o dovolání K. S. proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 3. 12. 2019, č. j. -134, takto:

Dovolání se odmítá.

Odůvodnění:

[1] Usnesením ze dne 26. 6. 2019, č. j. -97, Městský soud v Praze k návrhu navrhovatelky jmenoval společnosti F. (dále jen „společnost“) procesního opatrovníka D. M., advokátku (výrok I.) a zamítl návrhy společnosti a druhé účastnice na přerušení řízení (výrok II.).

[2] Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 3. 12. 2019, č. j. -134, odmítl odvolání společnosti a druhé účastnice proti výroku II. usnesení soudu prvního stupně (první výrok) a usnesení soudu prvního stupně ve výroku I. potvrdil (druhý výrok).

[3] Proti usnesení odvolacího soudu, a to výslovně v rozsahu obou výroků, podala druhá účastnice dovolání.

[4] Zkoumání, zda dovolání je objektivně přípustné, předchází – ve smyslu a , (dále též jen „“) – posuzování tzv. subjektivní přípustnosti dovolání.

[5] Je tomu tak proto, že k podání dovolání je oprávněn pouze ten účastník, v jehož poměrech nastala rozhodnutím odvolacího soudu újma (jakkoli nepatrná) odstranitelná tím, že dovolací soud toto rozhodnutí zruší (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 7 1999, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura číslo 1, 2000, pod číslem 7, ze dne 21. 8. 2003, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 38/2004 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, či ze dne 30. 6. 2004, sp. zn. ).

[6] Druhým výrokem napadeného usnesení, jímž odvolací soud potvrdil usnesení soudu prvního stupně o ustanovení opatrovníka společnosti, nebylo rozhodnuto o právech či povinnostech dovolatelky. Dovolání je tudíž podáno neoprávněnou osobou (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 10. 2015, sp. zn. , či ze dne 29. 3. 2017, sp. zn. ). Nejvyšší soud je proto podle věty první ve spojení s odmítl.

[7] V rozsahu, v němž směřuje proti prvnímu výroku napadeného usnesení, je pak dovolání objektivně nepřípustné [ ].

[8] O návrhu na odklad právní moci a vykonatelnosti napadeného rozhodnutí, jenž sdílí osud dovolání, Nejvyšší soud samostatně nerozhodoval.

[9] O náhradě nákladů dovolacího řízení Nejvyšší soud nerozhodoval, když rozhodnutí Nejvyššího soudu není rozhodnutím, kterým se řízení končí, a řízení nebylo již dříve skončeno.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 26. 8. 2020

JUDr. Petr Šuk

předseda senátu