Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

27 Cdo 2762/2019

-280

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Petra Šuka a soudců JUDr. Filipa Cilečka a JUDr. Marka Doležala v právní věci navrhovatele J. K.,narozeného XY, bytem XY, zastoupeného JUDr. MgA. Michalem Šalomounem, Ph.D., advokátem, se sídlem v Třebíči, Bráfova tř. 770/52, PSČ 674 01, za účasti A. h. - s.,se sídlem XY, identifikační číslo osoby XY, zastoupené JUDr. Michalem Svobodou, advokátem, se sídlem v Brně, Berkova 2463/39, PSČ 612 00, o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady, o obnovu řízení, vedené u Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích pod sp. zn. , o dovolání navrhovatele proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 27. 3. 2019, č. j. -254, takto:

Odůvodnění:

[1] Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 8. 1. 2015, č. j. -130, potvrdil usnesení ze dne 8. 1. 2013, č. j. -86, jímž Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích, zamítl návrh na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady společnosti A. h. - s. (dále jen „společnost“), ze dne 2. 4. 2011. Tato valná hromada byla svolána čtyřmi společníky, jejichž podíly činily alespoň 10%, poté, kdy jejich žádosti o svolání valné hromady nevyhověl žádný z jednatelů společnosti.

[2] Navrhovatel podal dne 27. 9. 2017 žalobu na obnovu řízení vedeného pod sp. zn. , spatřuje důvod obnovy řízení v tom, že po skončení tohoto řízení Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 13. 6. 2017, č. j. -329, vyslovil nicotnost usnesení valné hromady ze dne 30. 6. 2010, jímž byli zvoleni do funkce jednatelé P. a K. Podle navrhovatele tak byli ke svolání valné hromady na den 2. 4. 2011 vyzvány osoby, které nebyli jednateli společnosti; jde přitom o vadu, která by vedla k vyslovení neplatnosti usnesení přijatých na této valné hromadě.

[3] Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích usnesením ze dne 16. 5. 2018, č. j. -234, zamítl žalobu na obnovu řízení (výrok I.) a rozhodl o nákladech řízení (výrok II.).

[4] Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 27. 3. 2019, č. j. -254, k odvolání navrhovatele potvrdil rozhodnutí soudu prvního stupně (první výrok) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (druhý výrok).

[5] Proti usnesení odvolacího soudu podal navrhovatel dovolání, jež Nejvyšší soud odmítl podle , (dále jen „“), jako nepřípustné.

[6] Učinil tak proto, že dovolání nesměřuje proti žádnému z usnesení vypočtených v a není přípustné ani podle , neboť závěr odvolacího soudu, že důvod pro obnovu řízení podle není dán, je v souladu ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu.

[7] Z té se podává, že podle jsou skutečnosti, rozhodnutí a důkazy důvodem obnovy řízení jen tehdy, jestliže je účastník, který se domáhá obnovy, nemohl bez své viny použít v původním řízení (a jsou tedy pro účastníka ve srovnání s původním řízením nové) a současně jestliže pro něho mohou přivodit příznivější rozhodnutí ve věci. Přičemž je nutno zohlednit, zda se v konkrétním případě účastník mohl, vyvinul-li by aktivitu, kterou od něj při uplatňování jeho práv bylo lze spravedlivě očekávat, o příslušném důkazním prostředku dozvědět. Žaloba na obnovu řízení je tedy právním institutem, pomocí kterého lze dosáhnout nápravy ve věci, v níž nebyl skutkový stav v původním řízení zjištěn úplně nebo správně. Žalobou na obnovu řízení se nelze domáhat nápravy procesních vad či případných pochybení při právním posouzení věci; k tomu podle povahy rozhodnutí a povahy namítaného pochybení slouží jiné opravné prostředky - odvolání, dovolání, žaloba pro zmatečnost (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 4. 2016, sp. zn. , ze dne 31. 7. 2017, sp. zn. , či ze dne 12. 12. 2018, sp. zn. , anebo v judikatuře Ústavního soudu - odvolacím soudem přiléhavě citovaný - nález ze dne 2. 10. 2018, sp. zn. ).

[8] Dovolatel přehlíží, že právní závěr o nicotnosti usnesení valné hromady o volbě jednatelů P. a K. mohl soud přijmout (oproti závěru o neplatnosti těchto usnesení) i v řízení, jehož obnovy se dovolatel domáhá (k rozlišení neplatnosti a nicotnosti usnesení valné hromady srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 9. 2018, sp. zn. ). Okolnosti, které vedly posléze Vrchní soud v Praze k vyslovení nicotnosti těchto usnesení valné hromady společnosti, přitom byly dovolateli známy již v době zahájení řízení o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady přijatých později (2. 4. 2011). Dovolateli nic nebránilo tyto vady namítat i v uvedeném řízení. Z řečeného je zjevné, že dovolatel usiluje o obnovu řízení z důvodu odlišného právního posouzení věci, které však není způsobilým důvodem ve smyslu

[9] Pouze na okraj pak Nejvyšší soud podotýká, že nelze akceptovat ani právní konstrukci, na jejímž základě dovolatel usuzuje, že valná hromada konaná dne 2. 4. 2011 nebyla řádně svolána, neboť společníci (kteří valnou hromadu svolali) požádali o její svolání osoby, které nebyly jednateli společnosti (a právo svolat valnou hromadu jim tak nevzniklo). Nicotnost usnesení valné hromady o volbě dvou jednatelů nemá žádný vliv na skutečnost, že jednatelem společnosti byl J. V., kterého společníci ke svolání valné hromady vyzvali (k tomu srov. kopii doručenky na č. l. 75 spisu). Pokud by společnost neměla žádného jednatele, mohli společníci valnou hromadu svolat bez dalšího (srov. i výslovné ujednání článku 14 společenské smlouvy). Jinými slovy, není naplněna ani druhá podmínka obnovy řízení (totiž že by pozdější rozhodnutí Vrchního soudu v Praze mohlo přivodit pro dovolatele příznivější rozhodnutí ve věci, jejíž obnovy se domáhá).

[10] Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn ( věta druhá ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 26. 8. 2020

JUDr. Petr Šuk předseda senátu