Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 NSČR 66/2020-A-29

-29

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Milana Poláška a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a Mgr. Rostislava Krhuta v insolvenční věci dlužníků Z. L., narozeného XY a P. L. O., narozené XY, obou bytem XY, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. XY, o návrhu přihlášeného věřitele L. T., narozeného XY, bytem XY, na vyloučení soudců Vrchního soudu v Olomouci, takto:Soudci Vrchního soudu v Olomouci JUDr. Vojtěch Brhel, JUDr. Ivana Wontrobová a Mgr. Josef Berka nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Vrchního soudu v Olomouci pod sp. zn. XY, 2 VSOL XY.

Odůvodnění:

[2] Do insolvenčního řízení se jako věřitel přihlásil L. T. (dále jen „věřitel“), a to podáním doručeným insolvenčnímu soudu dne 24. února 2020 (P-1). Podáním ze dne 20. července 2020 (D-1) věřitel vznesl dotaz na odvolací soud, konkrétně na soudce Mgr. Josefa Berku, na další vývoj insolvenčního řízení; zároveň požádal, aby předmětné podání nebylo zveřejněno v insolvenčním rejstříku. Odvolací soud na toto podání reagoval sdělením ze dne 21. července 2020 (D-2) a dále usnesením ze dne 23. července 2020, č. j. XY, 2 VSOL XY, jímž tuto žádost věřitele zamítl.

[3] Podáním ze dne 24. července 2020, doplněným podáním ze dne 30. července 2020, vznesl věřitel námitku podjatosti soudců Vrchního soudu v Olomouci JUDr. Vojtěcha Brhela, JUDr. Ivany Wontrobové a Mgr. Josefa Berky. Námitku odůvodnil tím, že postup soudců při projednávání jeho podání se mu zdá přinejmenším podezřelý. Dále věřitel namítal nesprávnost odůvodnění usnesení o zamítnutí jeho žádosti. Věřitel se proto domnívá, že jmenovaní soudci nebudou rozhodovat nestranně a řádně.

[4] Soudci soudního oddělení 2 VSOL, jemuž byla věc rozvrhem práce přidělena k vyřízení (JUDr. Vojtěch Brhel, JUDr. Ivana Wontrobová a Mgr. Josef Berka), se k námitce podjatosti vyjádřili dne 31. července 2020 shodně tak, že nemají žádný poměr k věci, k účastníkům ani k jejich zástupcům.

[5] Podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“), soudci a přísedící jsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti (odstavec 1). U soudu vyššího stupně jsou vyloučeni i soudci, kteří projednávali nebo rozhodovali věc u soudu nižšího stupně, a naopak. Totéž platí, jde-li o rozhodování o dovolání (odstavec 2). Z projednávání a rozhodnutí žaloby pro zmatečnost jsou vyloučeni také soudci, kteří žalobou napadené rozhodnutí vydali nebo věc projednávali (odstavec 3). Důvodem k vyloučení soudce (přísedícího) nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce (přísedícího) v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech (odstavec 4).

[6] Dle o tom, zda je soudce nebo přísedící vyloučen, rozhodne nadřízený soud v senátě.

[7] Rozhodnutí o vyloučení soudce podle představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci (článek 38 odst. 1d); soudce lze vyloučit z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen ze zákonných důvodů, které mu brání věc projednat a rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě.

[8] Podle ustáleného výkladu podávaného soudní praxí (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. dubna 2012, sen. zn. , uveřejněné pod číslem 85/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, které je - stejně jako další rozhodnutí Nejvyššího soudu zmíněné níže - dostupné na webových stránkách Nejvyššího soudu) soudcův poměr k věci může vyplývat především z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci. Tak je tomu bezpochyby v případě, kdy by soudce sám byl účastníkem řízení, ať na straně žalobce či na straně žalovaného, nebo v případě, že by mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech (např. kdyby jinak mohl být vedlejším účastníkem). Poměrem k věci se také rozumí situace, kdy soudce získal o věci poznatky jiným způsobem než z dokazování při jednání (např. jako svědek vnímal skutečnosti, které jsou předmětem dokazování), a v důsledku toho je jeho pohled na dokazováním zjištěné skutkové okolnosti případu deformován jeho dalšími poznatky zjištěnými mimoprocesním způsobem. Soudcův poměr k účastníkům nebo k jejich zástupcům pak může být založen především příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem, jemuž na roveň může v konkrétním případě stát vztah přátelský či naopak zjevně nepřátelský.

[9] Důvod pochybovat o nepodjatosti soudce je dán, je-li zde objektivní skutečnost (nikoli pouhá domněnka nebo pouhé difamující tvrzení), která, poměřeno „věcí“, „osobami účastníků“ nebo „osobami jejich zástupců“, vzbuzuje pochybnosti o nepodjatosti soudce (srov. též nález Ústavního soudu ze dne 3. července 2001, sp. zn. , uveřejněný pod číslem 98/2001 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu, a důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. července 2014, sen. zn. , uveřejněného pod číslem 20/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

[10] Ve světle takto vymezených kritérií Nejvyšší soud uzavírá, že z tvrzení věřitele ani z obsahu spisu nelze dovodit žádný důvod, pro nějž by označení soudci Vrchního soudu v Olomouci byli z rozhodování o odvolání dlužníků vyloučeni. Veškerá tvrzení uvedená v námitce směřují pouze proti postupu soudců odvolacího soudu v dané insolvenční věci, přičemž tyto okolnosti jsou vyloučeny jako důvod k vyloučení soudce přímo

[11] Nejvyšší soud proto rozhodl, že shora uvedení soudci nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí ve výroku označené věci ( ). Protože nebylo prováděno dokazování, rozhodl Nejvyšší soud o námitce podjatosti, aniž nařizoval jednání ( věta druhá ).

Poučení: Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; osobám, o nichž tak stanoví , se však doručuje i zvláštním způsobem.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 31. 8. 2020

Mgr. Milan Polášek předseda senátu