Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

27 Cdo 7/2020

-461

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Petrem Šukem v právní věci žalobce S. M., narozeného XY, bytem XY, proti žalované České republice - Okresnímu soudu v Olomouci, se sídlem v Olomouci, tř. Svobody 16, PSČ 779 00, ve věci nejasného podání, o žalobě pro zmatečnost podané žalobcem proti usnesení Krajského soudu v Ostravě - pobočky v Olomouci ze dne 5. 2. 2015, č. j. -134, vedené u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ostravě - pobočky v Olomouci ze dne 20. 9. 2019, č. j. -444, takto:

Odůvodnění:

[1] Okresní soud v Olomouci usnesením ze dne 9. 7. 2019, č. j. -433, odmítl podání žalobce ze dne 7. 12. 2015, doručené soudu dne 9. 12. 2015, které je dle obsahu žalobou pro zmatečnost proti usnesení Krajského soudu v Ostravě - pobočky v Olomouci ze dne 24. 9. 2015, č. j. -208, podání žalobce ze dne 13. 2. 2017, doručené soudu dne 14. 2. 2017, které je dle obsahu žalobou pro zmatečnost proti usnesení Krajského soudu v Ostravě - pobočky v Olomouci ze dne 30. 1. 2017, č. j. -309, podání žalobce ze dne 19. 8. 2016, doručené soudu dne 23. 8. 2016, které je dle obsahu žalobou pro zmatečnost proti usnesení Krajského soudu v Ostravě - pobočky v Olomouci ze dne 27. 5. 2016, č. j. -254, a podání žalobce ze dne 19. 12. 2017, doručené soudu dne 21. 12. 2017, které je dle obsahu žalobou pro zmatečnost proti usnesení Krajského soudu v Ostravě - pobočky v Olomouci ze dne 20. 10. 2017, č. j. -372 (výrok I.) a rozhodl o nákladech řízení (výrok II.).

[2] Krajský soud v Ostravě - pobočka v Olomouci usnesením ze dne 20. 9. 2019, č. j. -444, k odvolání žalobce rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil (první výrok) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (druhý výrok).

[3] Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání, v němž požádal o ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení.

[4] Jelikož dovolatel nebyl při podání dovolání zastoupen advokátem, ani nedoložil, že má sám odpovídající právnické vzdělání ( , ; dále též jen „“), Okresní soud v Olomouci jej usnesením ze dne 17. 12. 2019, č. j. -451 (doručeným dovolateli dne 19. 12. 2019), vyzval k odstranění nedostatku povinného zastoupení a poučil jej, že nebude-li nedostatek povinného zastoupení odstraněn, bude dovolací řízení zastaveno.

[5] Dovolatel na výzvu soudu reagoval podáním ze dne 19. 12. 2019, doručeným soudu prvního stupně dne 20. 12. 2019, kterým opětovně požádal o ustanovení zástupce pro dovolací řízení. Nedostatek povinného zastoupení neodstranil.

[6] Podle není-li dále stanoveno jinak, musí být dovolatel zastoupen advokátem nebo notářem (odstavec první věta první). Odstavec první citovaného ustanovení neplatí, je-li dovolatelem fyzická osoba, která má právnické vzdělání (odstavec druhý písm. a/). Dovolání fyzické osoby musí být sepsáno, s výjimkou případu uvedeného v odstavci 2 písm. a/, advokátem nebo notářem (odstavec čtvrtý).

[7] Povinné zastoupení je zvláštní podmínkou dovolacího řízení týkající se dovolatele, jejíž nedostatek lze odstranit, avšak bez jejíhož splnění není možno vydat rozhodnutí, jímž se řízení končí. Podle jde-li o nedostatek podmínky řízení, který lze odstranit, učiní k tomu soud vhodná opatření. Nezdaří-li se nedostatek podmínky řízení odstranit, soud řízení zastaví.

[8] Podle účastníku, u něhož jsou předpoklady, aby byl soudem osvobozen od soudních poplatků (), předseda senátu ustanoví na jeho žádost zástupce, jestliže je to nezbytně třeba k ochraně jeho zájmů. O tom, že může tuto žádost podat, je předseda senátu povinen účastníka poučit (odstavec první). Vyžaduje-li to ochrana zájmů účastníka nebo jde-li o ustanovení zástupce pro řízení, v němž je povinné zastoupení advokátem (notářem), ustanoví mu předseda senátu v případě uvedeném v odstavci 1 zástupce z řad advokátů (odstavec druhý).

[9] Podle může na návrh předseda senátu přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li pro to zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno. Nerozhodne-li předseda senátu jinak, vztahuje se osvobození na celé řízení a má i zpětnou účinnost; poplatky zaplacené před rozhodnutím o osvobození se však nevracejí.

[10] Otázku, zda jsou splněny předpoklady pro ustanovení zástupce pro řízení o dovolání proti uvedenému usnesení odvolacího soudu, zhodnotil přímo Nejvyšší soud jako soud dovolací, neboť (opětovné) posuzování této otázky soudem prvního stupně by vedlo k neukončenému řetězci rozhodnutí o (ne)ustanovení zástupce pro dovolací řízení (srov. usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 8. 4. 2015, sen. zn. , uveřejněné pod číslem 78/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

[11] Nejvyšší soud dospěl k závěru, že nejsou splněny předpoklady pro ustanovení zástupce z řad advokátů ve smyslu a pro dovolací řízení, neboť dovolatel své právo uplatňuje zřejmě bezúspěšně.

[12] O zřejmě bezúspěšné uplatňování práva jde ve smyslu zpravidla tehdy, je-li již ze samotných údajů (tvrzení) účastníka, z toho, co je soudu známo z obsahu spisu, z jiné úřední činnosti nebo z toho, co je obecně známo, bez dalšího nepochybné, že požadavku účastníka nemůže být vyhověno. O zřejmě bezúspěšné uplatňování (řádného nebo mimořádného) opravného prostředku pak jde zejména tehdy, jestliže byl podán opožděně, osobou, která k němu není (subjektivně) oprávněna, nebo je objektivně nepřípustný, nebo jestliže (s přihlédnutím ke všemu, co je soudu známo) je bez dalšího nepochybné, že opravný prostředek nemůže být úspěšný [srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 2. 2014, sp. zn. , publikované pod číslem 67/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek].

[13] Žaloba pro zmatečnost musí vedle obecných náležitostí ( ) obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu je napadá, důvod žaloby (důvod zmatečnosti), vylíčení skutečností, které svědčí o tom, že je žaloba podána včas, označení důkazů, jimiž má být důvodnost žaloby prokázána, jakož i to, čeho se ten, kdo podal žalobu, domáhá (srov. ).

[14] V podáních doručených soudu prvního stupně dne 9. 12. 2015, 14. 2. 2017, 23. 8. 2016 a 21. 12. 2017, žalobce uvádí, že podává „žalobu“ proti usnesením Krajského soudu v Ostravě - pobočky v Olomouci ze dne 24. 9. 2015, č. j. -208, ze dne 30. 1. 2017, č. j. -309, ze dne 27. 5. 2016, č. j. -254, a ze dne 20. 10. 2017, č. j. -372, „dle , /1e, g, 2 a, b, 3, 4“, přičemž k důvodům žaloby tvrdí toliko, že „usnesení je zcela zmatečné“, bylo vydáno „vyloučenými soudci , /1, 2, 3“ a je „dosažené trestným činem soudce“.

[15] Uvedení důvodu žaloby pro zmatečnost v sobě zahrnuje požadavek, aby žaloba obsahovala jeho - po skutkové stránce (dostatečně určité a srozumitelné) - vylíčení tak, aby bylo nepochybné, jaký z důvodů zmatečnosti uvedených v ustanovení se uplatňuje a v čem důvod zmatečnosti spočívá, tedy aby bylo možné taková skutková tvrzení subsumovat pod některý ze zákonem stanovených důvodů zmatečnosti; nepostačuje pouhý odkaz na ustanovení zákona, ve kterém je důvod zmatečnosti obsažen (srov. např. R 67/2014 nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 3. 2017, sp. zn. ; ).

[16] Žalobce v podané žalobě pro zmatečnost žádné rozhodné skutkové okolnosti, z nichž usuzuje na naplnění důvodu zmatečnosti, neuvedl. Okresní soud v Olomouci jej usnesením ze dne 17. 6. 2019, č. j. -422, vyzval k doplnění žaloby a poučil jej o následcích nesplnění výzvy ( ); žalobce však své podání řádně nedoplnil, přičemž tato vada brání pokračování v řízení.

[17] Žalobce nadto v této věci podává žalobu pro zmatečnost proti usnesením vydaným v souvislosti s řízením o žalobě pro zmatečnost, jíž napadal usnesení Krajského soudu v Ostravě - pobočky v Olomouci ze dne 5. 2. 2015, č. j. -134. Podle však žaloba pro zmatečnost není přípustná proti usnesení, jímž bylo rozhodnuto o žalobě pro zmatečnost, což odpovídá i ustálené judikatuře Nejvyššího soudu (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. 10. 2015, sen. zn. ).

[18] Je proto zjevné, že žalobce v projednávané věci uplatňuje své právo zřejmě bezúspěšně. Jeho žádosti o ustanovení zástupce tak nemůže být vyhověno, neboť by se jednalo o zbytečné vynakládání prostředků státu na to, aby bylo v dovolacím řízení při uplatňování zřejmě bezúspěšného práva zajištěno povinné zastoupení dovolatele.

[19] Nejvyšší soud pro úplnost dodává, že znovu nevyzýval dovolatele ke splnění podmínky povinného zastoupení podle s poučením o procesním následku, který nastane, nebude-li dovolatel v dovolacím řízení zastoupen advokátem (zastavení dovolacího řízení). Nejvyššímu soudu je z úřední činnosti známo, že dovolatel se v minulosti obracel mnohokráte na Nejvyšší soud s dovoláním, a byl soudy ke splnění podmínky povinného zastoupení opakovaně vyzýván, a to včetně poučení o následcích nevyhovění těmto výzvám (např. ve věcech vedených Nejvyšším soudem pod sp. zn. , sp. zn. ; sp. zn. , sp. zn. ). Dovolateli je tudíž nepochybně dobře známo, že v dovolacím řízení musí být zastoupen advokátem a že následkem nesplnění podmínky povinného zastoupení je zastavení dovolacího řízení.

[20] Jak se přitom podává z ustálené judikatury Ústavního i Nejvyššího soudu, poučení o důsledcích nesplnění podmínky povinného zastoupení není nezbytné, jestliže byl stěžovatel v řízení před Nejvyšším soudem v minulosti opakovaně poučován o nutnosti povinného zastoupení a důsledcích jeho nesplnění. V takové situaci se jeví setrvání na požadavku dalšího poučení pro konkrétní řízení neefektivním a formalistickým; srov. např. usnesení Ústavního soudu ze dne 8. 8. 2013, sp. zn. (a v něm citovaná usnesení Ústavního soudu), či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 10. 2014, sp. zn. , ze dne 13. 1. 2016, sp. zn. , ze dne 4. 10. 2016, sp. zn. , či ze dne 18. 1. 2017, sp. zn. .

[21] V situaci, kdy Nejvyšší soud dospěl k závěru, že není důvod ustanovit dovolateli advokáta pro řízení o dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu a kdy dovolatel neodstranil nedostatek povinného zastoupení, Nejvyšší soud řízení o dovolání zastavil (, a ).

[22] Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn ( věta druhá ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 23. 7. 2020

JUDr. Petr Šuk předseda senátu