Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 195/13

Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků soudkyní zpravodajkou JUDr. Vlastou Formánkovou ve věci návrhu společnosti Zentiva, a.s., IČ 314 11 771, se sídlem Slovenská republika, Bratislava, Einsteinova 24, právně zastoupené JUDr. PharmDr. Vladimírem Bíbou, advokátem se sídlem advokátní kanceláře Praha 2, Karlovo náměstí 17, směřující proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 15. listopadu 2012, č.j. -153, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění:

Navrhovatelka se svým podáním domáhala zrušení v záhlaví citovaného rozhodnutí, neboť má za to, že jim byla narušena její ústavně zaručená práva, garantovaná v odstavcích 1 a 2 a v odstavci 1d.

Státní úřad pro kontrolu léčiv stanovil výši úhrady léčivých přípravků způsobem, s nímž navrhovatelka nesouhlasila, a proto podala odvolání, které Ministerstvo zdravotnictví ČR zamítlo. Následně podala stěžovatelka správní žalobu, které Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 12. dubna 2012, č.j. -104, vyhověl a napadené rozhodnutí zrušil. Ministerstvo zdravotnictví ČR však podalo kasační stížnost, které Nejvyšší správní soud vyhověl rozsudkem ze dne 11. července 2012, č.j. -60, rozhodnutí Městského soudu v Praze zrušil a věc vrátil k novému projednání. Následně Městský soud v Praze, vázán závazným právním názorem, správní žalobu napadeným rozsudkem zamítl.

Ústavní soud, při shromažďování podkladů zjistil, že spis Městského soudu v Praze byl předložen Nejvyššímu správnímu soudu s kasační stížností, a proto vyčkal rozhodnutí o ní. Rozsudkem ze dne 30. října 2013, č.j. -47, byla kasační stížnost navrhovatelky odmítnuta jako nedůvodná. Navrhovatelka se k věci vyjádřila, zopakovala své původní výhrady a rozsudek Nejvyššího správního soudu přitom napadla samostatnou ústavní stížností, která je vedena pod

sp. zn.

. V projednávaném případě se však nadále domáhala zrušení pouze napadeného rozhodnutí Městského soudu v Praze.

Podmínka daná v ustanovení odstavce 1 , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen "") vyžaduje před podáním ústavní stížnosti vyčerpání všech procesních prostředků, které zákon k ochraně práva poskytuje ( ), s výjimkou návrhu na obnovu řízení a mimořádného opravného prostředku, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení (, věta za středníkem, ).

Navrhovatelka podala proti rozsudku Městského soudu v Praze kasační stížnost. Pojmovým znakem institutu ústavní stížnosti je její subsidiarita, jež se po formální stránce projevuje v požadavku předchozího vyčerpání všech procesních prostředků, které právní řád navrhovatelce k ochraně jejího práva poskytuje ( odstavce 1 ), a po stránce materiální v požadavku, aby Ústavní soud zasahoval na ochranu ústavně zaručených základních práv a svobod až v okamžiku, kdy ostatní orgány veřejné moci nejsou schopny tvrzený protiústavní stav napravit.

Ústavní soud opakovaně uvedl, že souběh mimořádných opravných prostředků a ústavní stížnosti nemá oporu v ustanoveních a navíc není řešením, které by vyhovovalo požadavku právní jistoty (viz obdobně usnesení

sp. zn.

a

sp. zn.

publikovaná na http//nalus.usoud.cz).

Navrhovatelka své možnosti podat kasační stížnost využila; proto jí příslušelo podat samostatnou ústavní stížnost. S ohledem na specifické okolnosti projednávaného případu a na skutečnost, že nedošlo ke spojení řízení před Ústavním soudem, nelze než dovodit, že právě projednávané podání bylo učiněno předčasně, a proto se jedná o návrh nepřípustný podle ustanovení odstavce 1 písmeno e) ve spojení s ustanovením odstavce 1 .

Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 18. října 2015

Vlasta Formánková v.r.

soudkyně zpravodajka