Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

25 Cdo 4107/2019

25 Cdo 4107/2019-126

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Vojtka a soudkyň JUDr. Hany Tiché a JUDr. Martiny Vršanské v právní věci žalobce: Ředitelství silnic a dálnic ČR, příspěvková organizace, IČO 65993390, se sídlem Na Pankráci 546/56, Praha 4, proti žalované: Česká kancelář pojistitelů, IČO 70099618, se sídlem Milevská 2095/5, Praha 4, zastoupená Mgr. Robertem Tschöplem, advokátem se sídlem Pod Křížkem 428/4, Praha 4, o 116.167,18 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. , o dovolání žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 18. 6. 2019, č. j. -95, takto:

I. Dovolání se odmítá.

Stručné odůvodnění ( ):

Nejvyšší soud jako soud dovolací ( ) odmítl dovolání žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 18. 6. 2019, č. j. -95, jímž byl rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 26. 2. 2019, č. j. -73, změněn jen tak, že žaloba byla zamítnuta co do 1,20 % úroku z prodlení z částek 34.376 a 81.791,18 Kč od 9. 8. 2018 do zaplacení, a ve zbývající části výroku, kterou bylo žalované uloženo zaplatit žalobci 34.376 Kč a 81.791,18 Kč s 8,05 % úrokem z prodlení od 9. 8. 2018 do zaplacení, byl rozsudek obvodního soudu potvrzen, neboť dovolání není podle přípustné. Odvolací soud svůj rozsudek ve sporu o plnění z pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla cizozemského dopravce na dálničních svodidlech a protihlukové stěně založil na závěru, že skutečnou škodu podle , o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, a podle , (dále též jen „o. z.“), představují náklady vynaložené na opravu svodidel a protihlukové stěny výměnou poškozených dílů za nové, a to bez ohledu na jejich stáří či opotřebení.

Žalovaná v dovolání namítla, že odvolací soud se svým rozhodnutím odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, zejména usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 8. 2015, sp. zn. , a rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 28. 6. 2012, sp. zn. , v otázce zhodnocení nemovité věci, resp. Její součásti opravou (výměnou). Žalobce by měl mít právo na náhradu nákladů účelně vynaložených k uvedení poškozené věci do původního stavu, nikoli na její zhodnocení výměnou poškozených dílů za nové bez zohlednění jejich opotřebení.

Rozhodnutí odvolacího soudu je v souladu s rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 28. 4. 2020, sp. zn. , který uzavřel, že náklady na opravu dálničních svodidel výměnou poškozených dílů za nové jsou vynaloženy účelně, a tvoří tak skutečnou škodu způsobenou škůdcem na dálnici. Totéž platí pro protihlukovou stěnu, která je podle o pozemních komunikacích součástí dálnice, stejně jako svodidla. Obě tyto součásti jsou nezbytně nutné k tomu, aby daná pozemní komunikace mohla být pokládána za funkční a mohla být používána. Nelze tedy hovořit o zhodnocení svodidel ani protihlukové stěny výměnou jejich části za novou, neboť zhodnocena by případně mohla být jen celá věc, tedy dálnice, jejíž jsou svodidla a protihluková stěna součástí. Vzhledem k povaze dálnice se ovšem výměnou uvedených součástí nemění její finanční hodnota, ale udržuje se její funkční hodnota. Z toho důvodu je nutno akceptovat výměnu poškozených částí za nové jakožto jedinou přijatelnou opravu daných součástí pozemní komunikace.

Protože se rozsudek odvolacího soudu neodchýlil od rozhodovací praxe dovolacího soudu, Nejvyšší soud dovolání žalované podle odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje ( věta druhá ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 16. 7. 2020

JUDr. Petr Vojtek předseda senátu