Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 NSČR 51/2020-A-71

MSPH 94 INS XY29 NSČR 51/2020-A-71

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Milana Poláška a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a Mgr. Hynka Zoubka v insolvenční věci dlužníka J. B., narozeného XY, bytem XY, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , o insolvenčním návrhu věřitelů 1/ M. N., narozeného XY, bytem XY, zastoupeného JUDr. Ondřejem Trubačem, Ph.D., LL.M., advokátem, se sídlem v Praze 1, Klimentská 1216/46, PSČ 110 00, a 2/ ACEMA Credit Czech, a. s., se sídlem v Praze 8, U libeňského pivovaru 63/2, PSČ 180 00, identifikační číslo osoby 261 58 761, zastoupeného Mgr. Petrem Volšíkem, advokátem, se sídlem ve Vraňanech 233, PSČ 277 07, o vyloučení soudců Vrchního soudu v Praze, takto:Soudci Vrchního soudu v Praze Mgr. Martin Řezníček, JUDr. Ing. Kamila Balounová a Mgr. Markéta Hudečková nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci vedené u tohoto soudu pod sp. zn. , 4 VSPH XY.

Odůvodnění:

Insolvenční soud předložil věc 22. května 2020 k rozhodnutí o námitce podjatosti svému nadřízenému soudu (Vrchnímu soudu v Praze) [A-65], u kterého je věc vedena pod senátní značkou 4 VSPH XY (A-68).

Podáním datovaným 28. května 2020 (A-67) dlužník vznesl námitku podjatosti soudců Vrchního soudu v Praze Mgr. Martina Řezníčka (dále jen „M. Ř.“), JUDr. Ing. Kamily Balounové (dále jen „K. B.“) a Mgr. Markéty Hudečkové (dále jen „M. H.“), kteří mají podle rozvrhu práce Vrchního soudu v Praze rozhodnout o námitce podjatosti P. J.

Důvody, jež mají zakládat pochybnosti o nepodjatosti označených soudců, spatřuje dlužník:

1/ Ohledně M. Ř. a K. B. v tom, že jejich vztah k P. J. překračuje běžný pracovně kolegiální rámec vztahů mezi soudci, neboť M. Ř. a K. B. několik let vykonávali svoji funkci „na stejném úseku“ Městského soudu v Praze jako P. J. a vzhledem k délce působení muselo mezi nimi dojít k vytvoření přátelského vztahu, který mezi sebou nadále udržují. Dlužník v této souvislosti odkazuje na konkrétně označenou judikaturu Ústavního soudu a Evropského soudu pro lidská práva.

2/ Ohledně M. H. v tom, že v tom, že její vztah k P. J. překračuje běžný pracovní vztah, neboť asistentka M. H. (D. H.) působila od roku 2015 „v insolvenčním oddělení“ Městského soudu v Praze jako asistentka K. B., takže byla „na oddělení insolvenční agendy“ spolu s P. J. téměř čtyři roky a „každodenní pracovní kontakt“ s P. J. „nepochybně přesáhl vztahy běžné kolegiality“. Objektivní důvod pochybovat o nepodjatosti M. H. při rozhodování o námitce podjatosti P. J. je podle dlužníka dále dán jejím blízkým vztahem s předsedou Městského soudu v Praze (L. V.), který opatřením ze dne 6. května 2020 (A-62) ve smyslu , o soudech a soudcích, ve znění pozdějších předpisů, rozhodl, že insolvenční věc dlužníka u insolvenčního soudu projedná a rozhodne P. J. Blízký vztah M. H. a L. V. dlužník dovozuje ze skutečnosti, že oba jsou součástí kolegia výrobce BabyBoxu.

Označení soudci se k uplatněné námitce podjatosti vyjádřili dne 4. června 2020 (A-68) tak, že k účastníkům řízení, jejich zástupcům, k věci, ani k P. J. žádný vztah nemají.

Podle ustanovení jsou soudci a přísedící vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti (odstavec 1). U soudu vyššího stupně jsou vyloučeni i soudci, kteří projednávali nebo rozhodovali věc u soudu nižšího stupně, a naopak. Totéž platí, jde-li o rozhodování o dovolání (odstavec 2). Z projednávání a rozhodnutí žaloby pro zmatečnost jsou vyloučeni také soudci, kteří žalobou napadené rozhodnutí vydali nebo věc projednávali (odstavec 3). Důvodem k vyloučení soudce (přísedícího) nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce (přísedícího) v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech (odstavec 4).

Rozhodnutí o vyloučení soudce podle ustanovení představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci ( d); soudce lze vyloučit z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen ze zákonných důvodů, které mu brání věc projednat a rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě.

Podle ustáleného výkladu podávaného soudní praxí (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. dubna 2012, sen. zn. , uveřejněné pod číslem 85/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek) soudcův poměr k věci může vyplývat především z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci. Tak je tomu bezpochyby v případě, kdy by soudce sám byl účastníkem řízení, ať na straně žalobce či na straně žalovaného, nebo v případě, že by mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech (např. kdyby jinak mohl být vedlejším účastníkem). Poměrem k věci se také rozumí situace, kdy soudce získal o věci poznatky jiným způsobem než z dokazování při jednání (např. jako svědek vnímal skutečnosti, které jsou předmětem dokazování), a v důsledku toho je jeho pohled na dokazováním zjištěné skutkové okolnosti případu deformován jeho dalšími poznatky zjištěnými mimoprocesním způsobem. Soudcův poměr k účastníkům nebo k jejich zástupcům pak může být založen především příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem, jemuž na roveň může v konkrétním případě stát vztah přátelský či naopak zjevně nepřátelský.

Rozhodovací praxe Nejvyššího soudu je ustálena v závěru, že pouhé pracovní (kolegiální) vztahy nezakládají důvod pochybovat o nepodjatosti soudce [srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. července 2011, sp. zn. , nebo i důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. července 2014, sen. zn. , uveřejněného pod číslem 20/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen „R 20/2015“)].

Ve světle takto vymezených kritérií pak Nejvyšší soud uzavírá, že žádné z tvrzení dlužníka popsaných shora nevypovídá (poměřováno ustanovením , 2 a 4 ) o jakémkoli „důvodu“ pochybovat o nepodjatosti označených soudců Vrchního soudu v Praze. „Důvod“ pochybovat o nepodjatosti soudce ve smyslu výše uvedeného je dán, je-li zde objektivní skutečnost (nikoli pouhá domněnka nebo pouhé difamující tvrzení), která, poměřeno „věcí“, „osobami účastníků“ nebo „osobami jejich zástupců“, vzbuzuje pochybnosti o nepodjatosti soudce. Srov. též nález Ústavního soudu ze dne 3. července 2001, sp. zn. , důvody R 20/2015, nebo rozhodnutí kárného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 30. května 2018, č. j. -207.

V posuzovaném případě nebyly zjištěny žádné okolnosti, z nichž by bylo možné dovodit, že je tu důvod pochybovat o nepodjatosti označených soudců, kteří nemají (jak vyplývá z jejich vyjádření) k věci, k účastníkům ani k jejich zástupcům žádný, z hlediska ustanovení významný, vztah, který by mohl představovat důvod k jejich vyloučení z projednávání a rozhodnutí předmětné věci. V řízení nevyšla najevo žádná objektivní skutečnost, která by (poměřeno „věcí“, „osobami účastníků“ nebo „osobami jejich zástupců“) vzbuzovala pochybnosti o nepodjatosti soudců Vrchního soudu v Praze (srov. opět R 20/2015). Jak shora uvedeno, běžný pracovní a kolegiální vztah mezi soudci takovou skutečností být nemůže. To platí tím spíše u soudkyně M. H., kde má tento vztah vyplývat toliko nepřímo kvůli osobě její asistentky. Důvod pochybovat o nepodjatosti soudce nemůže být založen ani tím, že soudkyně M. H. má být „členkou kolegia Babyboxu“ společně s předsedou Městského soudu v Praze, jenž vydal opatření, na jehož základě věc u insolvenčního soudu projednává P. J.; z uvedené skutečnosti totiž nikterak neplyne, že by M. H. mohla mít zájem na výsledku věci.

Nejvyšší soud proto rozhodl, že ve výroku označení soudci Vrchního soudu v Praze nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodování označené věci. Protože nebylo prováděno dokazování, rozhodl nadřízený soud (Nejvyšší soud) o námitce podjatosti, aniž nařizoval jednání ( věta druhá ).

P o u č e n í: Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; osobám, o nichž tak stanoví , se však doručuje i zvláštním způsobem.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 30. 7. 2020

Mgr. Milan Polášek

předseda senátu