Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

4 Tcu 22/2020

4 Tcu 22/2020-38

USNESENÍ

se na odsouzení

občanů České republiky

R. D.

, nar. XY, a

K.

B.

, nar. XY,

rozsudkem Trestního soudu v Boulogne-sur-Mer, Francouzská republika, ze dne 4. 5. 2016 sp. zn. 1620400690,

hledí jako na odsouzení soudem České republiky

.

Odůvodnění:

Rozsudkem Trestního soudu v Boulogne-sur-Mer, Francouzská republika (dále jen „cizozemský soud“), ze dne 4. 5. 2016 sp. zn. 1620400690, který nabyl právní moci dne 25. 5. 2016, byli (kromě dalších osob) obvinění R. D. a K. B. uznáni vinnými trestným činem pomoci při neoprávněném vstupu, pohybu nebo pobytu cizince ve Francii nebo v Schengenském prostoru, následkem čehož byl tento cizinec vystaven podmínkám neslučitelným s lidskou důstojností, tj. činem definovaným v čl. L.622-5 3⁰ a čl. L622-1, odst. 1, odst. 2, odst. 3 francouzského Zákona o pohybu a pobytu cizinců a o právu na azyl. Za to byli oba obvinění shodně odsouzeni k trestu odnětí svobody v trvání dvanácti měsíců a současně jim byl uložen trest zákazu pobytu na francouzském území na dobu dvou let.

Podle skutkových zjištění cizozemského soudu se obvinění spolu s dalšími pravomocně odsouzenými spolupachateli dopustili trestné činnosti (zkráceně) tím, že dne 1. 5. 2016 v Coquelles, tedy na francouzském území, přímou či nepřímou pomocí, v tomto případě přepravou tří osob v zavazadlovém prostoru svého vozidla, umožnili cizím státním příslušníkům afgánského původu neoprávněný pohyb nebo pobyt ve Francii bez platného povolení k pobytu, přičemž současně vystavili přepravované osoby podmínkám neslučitelným s lidskou důstojností.

Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo dne 12. 6. 2020 Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle , o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), podle nějž se na výše popsané odsouzení občanů České republiky R. D. a K. B. soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky.

Předně je třeba uvést, že podle tohoto ustanovení zákona o Rejstříku trestů rozhodne Nejvyšší soud na návrh ministerstva spravedlnosti, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.

Z podaného návrhu a jeho příloh vyplývá, že oba jmenovaní obvinění jsou občané České republiky, byli odsouzeni cizozemským soudem (konkrétně soudem Francouzské republiky) a předmětné odsouzení se týká skutků, které vykazují znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky, konkrétně organizování a umožnění nedovoleného překročení státní hranice podle § 340 odst. 1, odst. 2 písm. b) tr. zákoníku.

Pro rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona o Rejstříku trestů byly v předložené věci vedle výše rekapitulovaných

formálních podmínek

zároveň dány i

podmínky materiální povahy,

neboť jednání obviněných nebylo charakterizováno žádnými výjimečnými skutkovými okolnostmi, které by je vyčleňovaly z běžného rámce výše uvedeného trestného činu. Jeho společenská škodlivost je naopak zvyšována tím, že obvinění si zvolili k páchání trestné činnosti (pašování nelegálních migrantů do EU a Schengenského prostoru) území Francouzské republiky, i to, že v minulosti již byli soudně projednáváni, což je ale od páchání další trestné činnosti zjevně neodradilo.

Zaznamenání údajů o odsouzení ve smyslu ustanovení § 4a odst. 3 zákona o Rejstříku trestů konečně odůvodňuje i druh a citelnost trestní sankce uložené oběma obviněným francouzským soudem, kdy jde o nepodmíněný trest odnětí svobody ve výměře dvanácti měsíců, se současně uloženým trestem zákazu pobytu na francouzském území v délce dvou roků (k tomu srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ve věcech sp. zn. , sp. zn. , sp. zn. aj.).

Lze tedy shrnout, že v projednávané věci jsou splněny všechny potřebné podmínky pro to, aby se na výše uvedené odsouzení obou obviněných hledělo jako na odsouzení soudem České republiky. Proto Nejvyšší soud podanému návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.

Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 15. 7. 2020

JUDr. František Hrabec

předseda senátu