Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 1572/2020

33 Cdo 1572/2020-807

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudců JUDr. Ivany Zlatohlávkové a JUDr. Pavla Horňáka ve věci žalobce K. P., bytem XY, proti žalovanému L. Š., bytem XY, Slovenská republika, zastoupenému JUDr. Tomášem Sokolem, advokátem se sídlem v Praze, Sokolská 1788/60, o obnovu řízení, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. , o dovolání žalovaného proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 18. 11. 2019, č. j. -773, t a k t o:

O d ů v o d n ě n í

Obvodní soud pro Prahu 10 rozsudkem ze dne 18. 11. 2015, č. j. -208, uložil žalovanému zaplatit žalobci 600.605 Kč s příslušenstvím (úroky z prodlení) a na náhradě nákladů řízení 296.542,30 Kč. Usnesením ze dne 19. 1. 2017, č. j. -499, opravil záhlaví rozsudku tak, že namísto nesprávného data narození žalobce (

„XY“

) uvedl správný údaj (

„XY“

). Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 31. 10. 2016, č. j. -298, ve znění usnesení ze dne 6. 3. 2017, č. j. -548, jímž v záhlaví opravil datum narození žalobce na XY, rozhodnutí soudu prvního stupně o věci samé potvrdil, ve výroku o nákladech řízení změnil tak, že žalovanému uložil zaplatit žalobci 302.422 Kč, a žalobci přiznal na nákladech odvolacího řízení 26.716,80 Kč. Dovolání, jímž žalovaný napadl rozhodnutí odvolacího soudu, Nejvyšší soud usnesením ze dne 18. 10. 2018, č. j. -696, odmítl a usnesením ze dne 16. 4. 2019, sp. zn. , Ústavní soud odmítl stížnost žalovaného proti rozhodnutí Nejvyššího soudu. Žalovaný podáním z 26. 9. 2016 informoval soud prvního stupně, že správné datum narození žalobce je 23. 12. 1977; je-li v rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 18. 11. 2015, č. j. -208, identifikován datem narození XY, jde o

„osobu neexistující.“

Žalobce, který případným nedostatkům týkajícím se identifikace jeho osoby nepřikládal kruciální význam, sdělil jako datum svého narození XY a jeho zmocněnec podáním z 20. 1. 2017 požádal o opravu data narození klienta z XY na XY. Usnesením ze dne 6. 3. 2017, č. j. -550, Městský soud v Praze potvrdil (opravné) usnesení Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 19. 1. 2017, č. j. -499, a Nejvyšší soud usnesením ze dne 18. 10. 2018, č. j. -698, dovolání žalovaného proti tomuto rozhodnutí odmítl.

Žalobou z 11. 7. 2019, jíž identifikoval žalobce – mimo jiné – datem narození „XY“, se žalovaný domáhal povolení obnovy řízení vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. . Za důvod podřaditelný považoval to, že dodatečně vyšlo najevo správné datum narození žalobce („XY“), takže identifikace jeho osoby nesprávným datem narození v pravomocných rozhodnutích způsobilo, že neví, komu má plnit. Podle jeho názoru soud nemohl postupem podle údajné pochybení bez odpovídající iniciativy žalobce zhojit.

Z Centrální evidence obyvatel soud prvního stupně zjistil, že žalobce se narodil XY a že k osobě „K. P., narozen XY“ nebyl nalezen žádný záznam.

Usnesením ze dne 7. 8. 2019, č. j. -751, soud prvního stupně žalovaného vyzval, aby ve stanovené lhůtě upřesnil označení žalobce datem narození, neboť osoba toho jména s datem narození XY – na rozdíl od osoby toho jména s datem narození XY – neprochází Centrální evidencí obyvatel.

Žalovaný v podání z 5. 9. 2019 setrval na označení žalobce datem narození uvedeném v návrhu na obnovu řízení.

Usnesením ze dne 13. 9. 2019, č. j. -759, Obvodní soud pro Prahu 10 zastavil řízení o povolení obnovy ( ) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Městský soud v Praze usnesením ze dne 18. 11. 2019, č. j. -773, rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o nákladech odvolacího řízení. Z pravomocných rozhodnutí soudů v předcházejícím průběhu řízení, z podání samotného žalobce i z lustrace provedené soudem prvního stupně v evidenci obyvatel je najisto postaveno, že žalobcem v řízení, jehož obnova je navrhována, byl K. P., narozený XY. K ustanovení odvolací soud poznamenal, že datum narození není obligatorní náležitostí požadovanou pro označení fyzické osoby jako účastníka řízení, nicméně, je-li v žalobě uvedeno, stává se součástí identifikace účastníka. Pokud žalovaný – i přes sdělení soudu o výsledku lustrace v evidenci obyvatel – na nesprávném označení v žalobě na obnovu řízení trvá, je závěr, podle něhož „zde není způsobilý účastník řízení, proti němuž žaloba směřuje,“ správný. Žalovaným zmíněná rozhodnutí slovenských soudů týkající se žalobce jako účastníka řízení na tom nic nemění, protože neměly k dispozici údaje z evidence obyvatel České republiky.

Nejvyšší soud věc projednal podle , , ve znění účinném od 30. 9. 2017 (srov. čl. II bod 2 , dále jen „ “) a dospěl k závěru, že dovolání, jímž žalovaný napadl rozhodnutí odvolacího soudu, je zjevně bezdůvodné.

K přezkumu předestřenou otázku, zda datum narození je obligatorní náležitostí požadovanou procesním právem pro označení fyzické osoby jako účastníka řízení (zde žalobce), na jejímž řešení napadené rozhodnutí není založeno, zodpověděl v daných souvislostech odvolací soud. Námitka, že soudy zasáhly do „ústavního práva na spravedlivý proces“ tím, že nezastavily řízení zahájená neexistující fyzickou osobou, neodpovídá tomu, co vyplývá z obsahu spisu, a výtka, že žalovanému nebylo doručeno usnesení ze dne 6. 3. 2017, č. j. -550, jímž Městský soud v Praze potvrdil (opravné) usnesení Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 19. 1. 2017, č. j. -499, se důvodu, pro který bylo řízení o povolení obnovy zastaveno, netýká.

Nejvyšší soud dovolání žalovaného odmítl ( ).

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje ( ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 15. 7. 2020

JUDr. Pavel Krbek předseda senátu