Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 ICdo 110/2018-61

KSPA 60 INS XY56 ICm XY29 ICdo 110/2018-61

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Milana Poláška a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a JUDr. Heleny Myškové v insolvenční věci dlužníka T. F., narozeného XY, bytem XY, vedené u Krajského soudu v Hradci Králové - pobočky v Pardubicích pod sp. zn. XY, o žalobě pro zmatečnost podané věřitelem M. K., narozeným XY, bytem XY, zastoupeným Mgr. Davidem Zahumenským, advokátem, se sídlem v Brně, třída Kapitána Jaroše 1922/3, PSČ 602 00, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 11. ledna 2017, č. j. XY, , vedené u Krajského soudu v Hradci Králové - pobočky v Pardubicích pod sp. zn. XY, o dovolání věřitele proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 12. června 2018, č. j. 56 ICm XY, 101 VSPH XY ( XY), takto:Dovolání se odmítá.

Odůvodnění:

Vrchní soud v Praze dospěl k závěru, že M. K. nesvědčí subjektivní právo napadnout odvoláním rozhodnutí, kterým insolvenční soud vedle schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře rozhodl o jiné výši měsíčních splátek. Cituje a , o úpadku a způsobech jeho řešení ( ), uvedl, že odvolání proti rozhodnutí o jiné výši měsíčních splátek může podat pouze věřitel, který proti navržené výši hlasoval. Z protokolu ze schůze věřitelů, jejímž programem byl i bod týkající se jiné výše měsíčních splátek, však plyne, že se na schůzi nedostavil žádný z přihlášených věřitelů a hlasování M. K. mimo schůzi nemělo procesní účinky, neboť hlasovací lístek nebyl opatřen ověřeným podpisem.

Proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 11. ledna 2017 podal M. K. dne 5. dubna 2017 žalobu pro zmatečnost podle , (dále jen „ “), maje za to, že nebyl dán důvod pro odmítnutí podaného odvolání.

Usnesením ze dne 7. března 2018, č. j. 56 ICm XY, insolvenční soud zamítl žalobu pro zmatečnost (bod I. výroku) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (bod II. výroku).

K odvolání M. K. Vrchní soud v Praze v záhlaví uvedeným rozhodnutím usnesení insolvenčního soudu potvrdil.

Odvolací soud se ztotožnil s názorem insolvenčního soudu, že hlasovací lístek M. K. (doručený insolvenčnímu soudu z datové schránky M. K. dne 4. května 2016) není opatřen uznávaným elektronickým podpisem, i kdyby byl postaven na roveň úředně ověřenému podpisu vyžadovanému a v , o náležitostech podání a formulářů elektronických podání v insolvenčním řízení a o změně , o jednacím řádu pro insolvenční řízení a kterou se provádějí některá ustanovení , ve znění pozdějších předpisů, což podle názoru odvolacího soudu není.

Proti usnesení odvolacího soudu podal M. K. dovolání, jež má za přípustné pro řešení otázky, jež dosud nebyla Nejvyšším soudem vyřešena, uplatňuje dovolací důvod spočívající v nesprávném právním posouzení věci a navrhuje, aby Nejvyšší soud rozhodnutí soudů obou stupňů zrušil a věc vrátil insolvenčnímu soudu k dalšímu řízení.

Přípustnost dovolání spatřuje dovolatel v řešení otázky, zda podání ve smyslu učiněné prostřednictvím datové schránky je postaveno naroveň podání s úředně ověřeným podpisem.

S přihlédnutím k době vydání napadeného rozhodnutí je pro dovolací řízení rozhodný ve znění účinném od 30. září 2017 (srov. bod 2., části první, článku II. , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, , o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony).

Nejvyšší soud dovolání M. K. podle a 2 odmítl jako nepřípustné.

Učinil tak proto, že napadené rozhodnutí je v konečném důsledku v souladu s rozhodovací praxí dovolacího soudu, jak se ustálila v době po vydání usnesení odvolacím soudem.

V usnesení ze dne 30. července 2019, sen. zn. , v němž obdobně jako v tomto případě posuzoval hlasovací lístek uplatněný v insolvenčním řízení, přičemž s ohledem na datum podání hlasovacího lístku vycházel (rovněž) z právní úpravy a , ve znění účinném od 1. ledna 2014 do 30. června 2017, rozhodné i pro posouzení této věci, Nejvyšší soud zformuloval a odůvodnil tyto závěry:

Úředně ověřený podpis je úzce vymezený institut s jasně danými náležitostmi, pravomocí osob, které mohou úřední ověření podpisu provést, a danými účinky. Legalizací tedy může být pouze proces provedený dle , o notářích a jejich činnosti (notářského řádu), nebo dle a , o ověřování shody opisu nebo kopie s u a o ověřování pravosti podpisu a o změně některých zákonů (zákon o ověřování), a to pouze osobami vymezenými těmito zákony (lze ještě pro úplnost zmínit úpravu , o námořní plavbě, ve spojení s , o ověřování pravosti podpisu nebo shody opisu nebo kopie s u velitelem lodě). Zákonodárce pak přiznává stejné účinky jako úředně ověřenému podpisu i prohlášení advokáta dle , o advokacii.

I vyšší formy elektronických podpisů s nejvyšší mírou důvěryhodnosti jsou ekvivalentem „pouze“ vlastnoručnímu běžnému fyzickému podpisu.

Shodně k této problematice přistupuje též (v označeném usnesení zmíněné) stanovisko pléna Nejvyššího soudu ze dne 5. ledna 2017, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 1/2017 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.

Uznávaný (dříve zaručený) elektronický podpis (ani jiný elektronický podpis) tedy podle těchto závěrů nebyl a není ekvivalentem úředně ověřeného podpisu, ani nemá stejné účinky.

Úředně ověřený podpis neměl a nemá odpovídající elektronickou podobu.

Z uvedeného plyne, že hlasování hlasovacím lístkem podle nemohlo v dané věci proběhnout elektronicky, neboť elektronický dokument nemůže obsahovat úředně ověřený podpis.

Dospěl-li tedy odvolací soud v dané věci k závěru, že hlasovací lístek odeslaný M. K. prostřednictvím datové schránky odesílatele, není hlasovacím lístkem s úředně ověřeným podpisem, nijak se neodchýlil od rozhodovací praxe Nejvyššího soudu.

Absence výroku o nákladech dovolacího řízení je dána tím, že žaloba pro zmatečnost je (pouze) mimořádným opravným prostředkem podaným (v této věci) proti rozhodnutí vydanému v insolvenčním řízení, v němž si každý z účastníků nese náklady insolvenčního řízení ze svého ( ). Srov. shodně důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. prosince 2015, sen. zn. , uveřejněného pod číslem 51/2017 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.

Poučení: Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; účastníkům incidenčního sporu se však doručuje i zvláštním způsobem.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 30. 6. 2020

Mgr. Milan Polášek předseda senátu