Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Nd 178/2020

30 Nd 178/2020

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Simona a soudců Mgr. Víta Bičáka a JUDr. Davida Vláčila v právní věci žalobkyně u teoretické a aplikované mechaniky AV ČR, v. v. i., IČO 68378297, se sídlem v Praze 9, Prosecká 809/76, zastoupené Mgr. Lukášem Kohoutem, advokátem se sídlem v Praze 1, Václavské náměstí 837/11, proti žalované Gradel s. á. r. l., IČO 2007243531799, se sídlem v Ellange, Z. A. E. Triangle Vert 6, Lucembursko, o určení místní příslušnosti soudu podle pro žalobu na odstranění vady věci, takto:

Odůvodnění:

Nejvyššímu soudu bylo dne 27. 4. 2020 doručeno podání žalobkyně označené jako žaloba na odstranění vady věci a současně žádost žalobkyně o určení místně příslušného soudu pro rozhodnutí ve věci samé podle ustanovení , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “).

Z předložených listin vyplývá, že žalobkyně s žalovanou uzavřely dne 28. 7. 2014 kupní smlouvu (dále jen „kupní smlouva“), ve které se žalovaná jakožto prodávající v čl. 5.4 zavázala k dodání DT generátoru specifikovaného v přílohách č. 1 a č. 3 kupní smlouvy (dále jen jako „DT generátor“) do místa plnění, uvedení DT generátoru do provozu a zaškolení pracovníků žalobkyně k obsluze DT generátoru. Dle čl. 7.1 kupní smlouvy byla žalovaná povinna dokončit instalaci DT generátoru v místě plnění a předat jej žalobkyni do 7 měsíců od uzavření kupní smlouvy, tj. do 28. 2. 2015. K dodání DT generátoru ze strany žalované ovšem došlo dle tvrzení žalobkyně až dne 6. 4. 2016, a to bez jeho uvedení do provozu. Následně byl DT generátor zaslán zpět žalované, neboť bylo nutné provést update systému. Žalovaná dne 15. 12. 2016 zaslala žalobkyni potvrzení o doručení DT generátoru k provedení opravy, v rámci kterého žalobkyni sdělila, že tato bude pravděpodobně provedena až na konci ledna 2017. Z podání žalobkyně vyplývá, že žalovaná DT generátor dopravila až v říjnu 2017, přičemž opět nebylo provedeno uvedení DT generátoru do provozu a na žádosti žalobkyně o provedení instalace bylo sděleno, že žalovaná přestala poskytovat služby v oboru týkajícího se DT generátoru a instalaci neprovedla. K instalaci došlo až v srpnu 2018 na náklady žalobkyně, přičemž v rámci instalace byla zjištěna vada DT generátoru spočívající v nedostatečné úrovni vakua, což má za následek, že DT generátor v důsledku uvedené vady nemůže být žalobkyní řádně užíván. Zástupce žalované následně v e-mailu ze dne 23. 1. 2019 žalobkyni navrhl postup odstranění vady, a to opravu DT generátoru prostřednictvím třetí osoby, přičemž žalovaná ponese náklady spojené s odstraněním vady. K samotnému odstranění vady ze strany žalované ovšem dosud nedošlo.

Žádost o určení místně příslušného soudu podle žalobkyně zdůvodnila tím, že pravomoc soudů České republiky je založena v .3 kupní smlouvy (správně zřejmě .5 – pozn. Nejvyššího soudu), kde si strany ujednaly, že jakékoli spory vzniklé z této kupní smlouvy budou řešeny před příslušnými soudy České republiky. Místní příslušnost konkrétního soudu podle ustanovení kupní smlouvy však podle žalobkyně dovodit nelze, neboť žalovaná má sídlo v zahraničí, nemá zde umístěn závod či organizační složku a ani zde nemá majetek. Žalobkyně tak navrhla, aby Nejvyšší soud určil, který soud věc projedná a rozhodne.

Podle čl. 25 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (přepracované znění), dále jen „nařízení Brusel I bis“, bez ohledu na bydliště stran, dohodnou-li se tyto strany, že v již vzniklém nebo budoucím sporu z určitého právního vztahu má příslušnost soud nebo soudy některého členského státu, je příslušný soud nebo soudy tohoto státu, pokud tato dohoda není z hlediska své věcné platnosti podle práva tohoto členského státu neplatná. Pokud se strany nedohodnou jinak, je tato příslušnost výlučná.

Podle jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.

Podle nestanoví-li zákon jinak, jsou k řízení v prvním stupni příslušné okresní soudy.

Podle ustanovení je k řízení příslušný obecný soud účastníka, proti němuž návrh směřuje (žalovaného), není-li stanoveno jinak.

Podle ustanovení je obecným soudem právnické osoby okresní soud, v jehož obvodu má sídlo.

Podle ustanovení proti tomu, kdo nemá jiný příslušný soud v České republice, je možno uplatnit majetková práva u soudu, v jehož obvodu má majetek.

Podle ustanovení je vedle obecného soudu žalovaného, popřípadě vedle soudu uvedeného v , k řízení příslušný také soud, v jehož obvodu je umístěna organizační složka závodu fyzické nebo právnické osoby, která je žalovanou, týká-li se spor této složky.

Strany si v čl. 17.5 kupní smlouvy sjednaly, že veškeré spory vzniklé na základě kupní smlouvy či ve spojitosti s ní budou řešeny u příslušných soudů v České republice. Žalovaná je právnickou osobou se sídlem v Lucembursku, která nemá v České republice organizační složku a z kupní smlouvy ani z tvrzení žalobkyně nevyplývá, že by žalovaná měla v České republice nějaký majetek.

Z výše uvedeného je tedy zřejmé, že jsou naplněny zákonné předpoklady pro určení místně příslušného soudu podle , neboť věc patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti nelze zjistit. Nejvyšší soud proto určil, že žalobu projedná a rozhodne Obvodní soud pro Prahu 9, v jehož obvodu se nachází sídlo žalobkyně. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 21. 7. 2020

JUDr. Pavel Simon

předseda senátu