Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Nd 156/2020

29 Nd 156/2020-520

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Gemmela a soudců JUDr. Heleny Myškové a Mgr. Hynka Zoubka v právní věci žalobce M. S., narozeného XY, bytem XY, proti žalované České republice - Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 727/16, PSČ 128 10, jednajícímu Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových, se sídlem v Praze 2, Rašínovo nábřeží 390/42, PSČ 128 00, za účasti vedlejšího účastníka na straně žalované P. D., se sídlem XY, zastoupeného Mgr. Jindřichem Šimberským, advokátem, se sídlem v Praze 5, Hořejší nábřeží 786/21, PSČ 150 00, o zaplacení částky 3.444.000,- Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. , o návrhu žalobce na přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti, takto:Věc vedená u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí Městskému soudu v Brně.

Odůvodnění:

Nejvyšší soud usnesením ze dne 23. dubna 2015, č. j. -282, odkazuje na ustanovení , (dále jen „ “), věc nepřikázal Městskému soudu v Brně k projednání a rozhodnutí.

Obvodní soud pro Prahu 2 rozsudkem ze dne 30. října 2018, č. j. -464, žalobu zamítl (výrok I.) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výroky II. a III.). Proti tomuto rozsudku podal žalobce odvolání (č. l. 472).

Podáními ze dne 10. října 2016 (č. l. 395 a 401), ze dne 9. listopadu 2018 (č. l. 476) a ze dne 22. srpna 2019 (č. l. 498) žalobce s poukazem na svůj zhoršený zdravotní stav a finanční situaci opětovně požádal, aby věc byla delegována „do Brna“.

Žalovaný a vedlejší účastník na straně žalovaného s návrhem na delegaci vhodnou nesouhlasili (č. l. 512 a 515).

Podle ustanovení věc může být jinému soudu téhož stupně přikázána také z důvodu vhodnosti (odstavec 2). O přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. Účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána (odstavec 3).

Důvod vhodnosti pro přikázání věci jinému soudu téhož stupně ve smyslu ustanovení představují takové okolnosti, které umožní hospodárnější, rychlejší a zejména po skutkové stránce spolehlivější a důkladnější projednání věci jiným než místně příslušným soudem. Přitom je ale třeba mít na zřeteli, že místní příslušnost soudu, který má věc projednat, je zásadou základní, a případná delegace příslušnosti jinému soudu je toliko výjimkou z této zásady, kterou je třeba ˗ jako výjimku ˗ vykládat restriktivně.

Přikázání věci jinému soudu je výjimkou z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon (článek 38 d). Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu. Srov. v této souvislosti též nález Ústavního soudu ze dne 15. listopadu 2001, sp. zn. , uveřejněný pod číslem 172/2001 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu, jakož i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. srpna 2011, sen. zn. , uveřejněné pod číslem 3/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.

Žalobcem uváděný důvod přitom Nejvyšší soud natolik závažným, aby byl způsobilý prolomit výše popsané ústavní principy, neshledal.

Obecně platí, že situace, že některý účastník musí překonat mezi místem současného bydliště a sídlem věcně a místně příslušného soudu větší vzdálenost či že je cesta k příslušnému soudu pro něj spojena s různými organizačními, finančními, zdravotními a jinými problémy, jsou spíše běžné a nemohou samy o sobě přesvědčivě odůvodnit přikázání věci jinému soudu (k tomu srov. shodně např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. září 2013, sp. zn. , nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. října 2013, sp. zn. ).

V poměrech dané věci je z obsahu spisu zjevné, že Nejvyšší soud nevyhověl (prvnímu) návrhu žalobce na přikázání věci Městskému soudu v Brně usnesením ze dne 23. dubna 2015. Jakkoli se v dalším průběhu řízení zdravotní stav žalobce zhoršil, nelze přehlédnout, že soud prvního stupně již rozhodl ve věci samé (rozsudkem ze dne 30. října 2018); věc dosud nebyla předložena odvolacímu soudu k rozhodnutí o odvolání.

Za daného stavu řízení (a s přihlédnutím k nesouhlasnému stanovisku žalované a vedlejšího účastníka na straně žalované) nemá Nejvyšší soud žádné pochybnosti o tom, že nebyly splněny předpoklady pro delegaci věci jinému soudu prvního stupně z důvodu vhodnosti.

Nejvyšší soud proto věc Městskému soudu v Brně nepřikázal.

Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 29. 6. 2020

JUDr. Petr Gemmel

předseda senátu