Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21 Cdo 1451/2020

21 Cdo 1451/2020-178

USNESENÍ

T. R.

TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, a. s.

se sídlem v Třinci, Staré Město, Průmyslová č. 1000, IČO 18050646, zastoupené JUDr. Stanislavem Kadlubiecem, advokátem se sídlem v Třinci, Husova č. 401, o odškodnění nemajetkové újmy, původně vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , nyní u Okresního soudu ve Frýdku - Místku pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 2. února 2015, č. j. -12, jímž rozhodl o určení věcné příslušnosti, takto:

I. Řízení o „dovolání“ žalobkyně proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 2. února 2015, č. j. -12,

se zastavuje

.

II. Žádný z účastníků

nemá právo

na náhradu nákladů řízení.

Stručné odůvodnění ( ):

Žalobkyně se žalobou podanou dne 11. 3. 2014 u Městského soudu v Praze domáhala po žalované, jako bývalému zaměstnavateli, náhrady nemajetkové újmy za ztrátu radosti ze života a poškozeného zdraví těžkým pracovním úrazem.

Městský soud v Praze předložil věc Vrchnímu soudu v Praze k rozhodnutí podle s tím, že není věcně příslušný k projednání a rozhodnutí ve věci.

Usnesením ze dne 2. 2. 2015, č. j. -12, Vrchní soud v Praze určil, že k projednání a rozhodnutí věci jsou v prvním stupni věcně příslušné okresní soudy a že po právní moci tohoto usnesení bude věc postoupena k dalšímu řízení Okresnímu soudu ve Frýdku - Místku.

Proti tomuto usnesení podala žalobkyně „dovolání“.

Podle ustanovení dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Podle ustanovení má-li okresní nebo krajský soud za to, že není věcně příslušný, předloží věc se zprávou o tom svému nadřízenému vrchnímu soudu, jestliže věc podle jeho názoru náleží do věcné příslušnosti okresních, krajských nebo vrchních soudů, popřípadě soudů zřízených k projednávání a rozhodování věcí určitého druhu, nebo Nejvyššímu soudu, jestliže věc podle jeho názoru náleží do věcné příslušnosti Nejvyššího soudu. Účastníci řízení mají právo se k tomuto postupu a k soudem uváděným důvodům vyjádřit. Vrchní soud (Nejvyšší soud) pak rozhodne, které soudy jsou k projednání a rozhodnutí věci příslušné v prvním stupni, není-li sám věcně příslušný.

Ve shodě s dikcí ustanovení není pochyb o tom, že „dovoláním“ napadené rozhodnutí je rozhodnutím „nadřízeného“ vrchního soudu. Pojem „nadřízený soud“, je-li použit v souvislosti s rozhodováním o určení věcné příslušnosti soudu, vychází z organizačních vztahů uvnitř soustavy soudů, nikoli ze vztahů instančních a s pojmem „odvolací soud“ jej zaměňovat nelze (srov. též stanovisko pléna Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 1996, Plsn 1/96, uveřejněné pod číslem 48/1996 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Rozhoduje-li tedy vrchní soud o tom, které soudy (okresní nebo krajské) jsou věcně příslušné k projednání a rozhodnutí věci v prvním stupni, není jeho rozhodnutí rozhodnutím odvolacího soudu (srov. usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 1. 7. 2004, sp. zn. , které bylo uveřejněno pod č. 149/2004 v časopise Soudní judikatura).

ani neupravuje funkční příslušnost soudu pro projednání dovolání proti usnesení, jímž nadřízený vrchní soud rozhoduje, které soudy jsou v prvním stupni příslušné k projednání a rozhodnutí věci. Jelikož nedostatek funkční příslušnosti je neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení, Nejvyšší soud řízení o „dovolání“ žalobkyně proti usnesení Vrchního soudu v Praze zastavil ( , ).

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje ( věta druhá ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 23. 6. 2020

JUDr. Mojmír Putna

předseda senátu