Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Žiadne známe citácie.
987D798A4F679671C12585C1003A10EA.html
HTML · 11.57 KB
No categories available
30 Cdo 702/2020
30 Cdo 702/2020-173
USNESENÍ
Dovolání se odmítá.
Odůvodnění:
Městský soud v Praze, jako soud odvolací, v záhlaví citovaným usnesením potvrdil usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 23. 7. 2019, č. j. 28 C 142/2014 -163, kterým žalobci nebyl ustanoven zástupce pro dovolací řízení (vedené o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 29. 5. 2018, č. j. 30 Co 139/2018 -146).
Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce včasné dovolání, které Nejvyšší soud podle § 243c odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád , ve znění účinném od 30. 9. 2017 (srov. čl. II přechodných ustanovení části první zákona č. 296/2017 Sb. , kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád , ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb. , o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony), dále jen „o. s. ř. “, odmítl jako nepřípustné.
Podle § 237 o. s. ř. o. s. ř. není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
Podle § 238 odst. 1 písm. j) o. s. ř. o. s. ř. dovolání podle § 237 o. s. ř. o. s. ř. není přípustné proti usnesením, kterými bylo rozhodnuto o žádosti účastníka o ustanovení zástupce.
Jelikož dovolání není podle § 238 o. s. ř. o. s. ř. přípustné, není třeba zkoumat splnění podmínky povinného zastoupení dovolatele (§ 241b odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ) a je tudíž bezpředmětné zabývat se žádostí žalobce o osvobození od soudního poplatku a ustanovení zástupce pro toto dovolací řízení uplatněné v dovolání. Vzhledem k tomu, že bylo dovolání odmítnuto, dovolací soud samostatně nerozhodoval ani o „požadavku dle § 243 o. s. ř. o. s. ř. na odkladný účinek“ uplatněném v dovolání, neboť návrh na odklad vykonatelnosti či právní moci napadeného rozhodnutí podle § 243 o. s. ř. o. s. ř. je návrhem akcesorickým ve vztahu k dovolání a rozhodnutím o dovolání se stal bezpředmětným.
O nákladech dovolacího řízení Nejvyšší soud nerozhodoval, neboť napadeným usnesením odvolacího soudu se řízení ve věci samé nekončí – dosud nebylo rozhodnuto o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 29. 5. 2018, č. j. 30 Co 139/2018 -146 (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 7. 2002, sp. zn. 20 Cdo 970/2001 , uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod číslem 48/2003).
Na soudu prvního stupně příslušném k rozhodování ve věcech soudních poplatků v souladu s § 3 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb. , o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů nyní bude, aby v souvislosti s rozhodnutím dovolacího soudu o odmítnutí tohoto dovolání pro nepřípustnost podle § 238 o. s. ř. o. s. ř. rozhodl o poplatkové povinnosti žalobce [§ 4 odst. 1 písm. i) a § 11a uvedeného zákona].
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 19. 5. 2020
JUDr. Pavel Simon předseda senátu