Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 ICdo 9/2020-132

39 IC 41 INS XY39 ICm XY29 ICdo 9/2020-132

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Zavázala a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a JUDr. Heleny Myškovév právní věci žalobceAS ZIZLAVSKY v. o. s.,se sídlem v Praze 1, Široká 36/5, PSČ 110 00,identifikační číslo osoby 28490738, jako insolvenčního správce dlužnice J. Š., zastoupeného JUDr. Miroslavem Sedláčkem, Ph.D., LL. M., advokátem, se sídlem v Praze, Španělská 770/2, PSČ 120 00,proti žalovanému J. V., narozenému XY, bytem XY, zastoupenému JUDr. Petrem Kubíčkem, advokátem, se sídlem v Praze 5, Matoušova 515/12, PSČ 150 00, o určení neúčinnosti právního úkonu a o vydání plnění do majetkové podstaty dlužnice, vedené u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. XY, jako incidenční spor v insolvenční věci dlužnice J. Š., narozené XY, bytem XY, vedené u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. XY, o dovolání žalovaného proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 7. října 2019, č. j. 39 ICm XY, 104 VSPH XY ( XY), o návrhu žalovaného na odklad vykonatelnosti dovoláním napadeného rozhodnutí, takto:

Odůvodnění:

Rozsudkem ze dne 5. června 2019, č. j. 39 ICm XY, Krajský soud v Českých Budějovicích (dále jen „insolvenční soud“) zamítl návrh na určení, že kupní smlouva ze dne 30. června 2017, kterou dlužnice (J. Š.) převedla na žalovaného (J. V.) ve výroku specifikovanou nemovitou věc (dále jen „kupní smlouva“), je vůči věřitelům dlužnice neúčinná (bod I. výroku), zamítl návrh, aby žalovanému bylo uloženo uhradit do majetkové podstaty dlužnice částku 1 180 000 Kč (bod II. výroku) a rozhodl o nákladech řízení (bod III. výroku).

K odvolání žalobce Vrchní soud v Praze ve výroku označeným rozsudkem změnil rozsudek insolvenčního soudu tak, že určil, že kupní smlouva je vůči věřitelům dlužnice neúčinná a uložil žalovanému zaplatit do majetkové podstaty dlužnice částku 1 180 000 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (první výrok). Dále rozhodl o nákladech řízení před soudy obou stupňů (druhý výrok) a uložil žalovanému zaplatit státu na soudním poplatku částku 7 000 Kč (třetí výrok).

Proti prvnímu výroku rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, požaduje, aby Nejvyšší soud napadené rozhodnutí změnil tak, že rozsudek insolvenčního soudu potvrdí, nebo aby napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.Současně dovolatel navrhl, aby Nejvyšší soud odložil vykonatelnost dovoláním napadeného rozhodnutí. Návrh odůvodnil zvýšením právní jistoty účastníků insolvenčního řízení. Uvádí, že částka, kterou (již) uhradil do majetkové podstaty dlužnice, by mohla být použita k uspokojení pohledávek věřitelů (ve výši 530 335,57 Kč) a insolvenčního správce (odměna ve výši 93 053,74 Kč); zbývající částka 555 610,59 Kč by připadla dlužnici. Kdyby dovolání bylo „úspěšné“, musel by toto bezdůvodné obohacení vymáhat po věřitelích a dlužnici. Nevylučuje ani podání žaloby o náhradu škody z důvodu nezákonného rozhodnutí.

S přihlédnutím k době vydání napadeného rozsudku je pro dovolací řízení (a tedy i pro rozhodnutí o návrhu na odklad vykonatelnosti dovoláním napadeného rozhodnutí) rozhodný , (dále též jen „ “), v aktuálním znění (srov. též článek II bod 2. , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, , o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony).

Podle ustanovení před rozhodnutím o dovolání může dovolací soud i bez návrhu odložit vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma.

V usnesení ze dne 21. listopadu 2017, sp. zn. , uveřejněném pod číslem 144/2018 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen „R 144/2018“), jakož i v usnesení ze dne 30. srpna 2017, sp. zn. (z nějž R 144/2018 výslovně vychází), Nejvyšší soud shrnul předpoklady, za nichž lze vyhovět návrhu na odklad vykonatelnosti rozhodnutí. Jedním z těchto předpokladů je i to, že podle dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí odvolacího soudu lze (případně též ve spojení s rozhodnutím soudu prvního stupně) nařídit výkon rozhodnutí nebo zahájit (případně nařídit) exekuci. Odtud plyne, že návrh na odklad vykonatelnosti napadeného rozsudku je ve vztahu k té části prvního výroku, jíž odvolací soud změnil rozsudek insolvenčního soudu tak, že určil neúčinnost kupní smlouvy, zjevně bezdůvodný, jelikož toto rozhodnutí má povahu rozsudku o určení, jenž se nevykonává.

Zbývá určit, zda je důvod odložit vykonatelnost napadeného rozhodnutí v té části prvního (měnícího) výroku o uložení povinnosti dovolateli zaplatit částku 1 180 000 Kč do majetkové podstaty dlužnice.

Poměřováno kritérii obsaženými v R 144/2018 a v usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. je v dané věci podstatné, že dovolatel uhradil do majetkové podstaty dlužnice částku 1 180 000 Kč dobrovolně (jak uvádí v podání datovaném 26. listopadu 2019, srov. B-24) ještě předtím, než podal dovolání proti napadenému rozhodnutí odvolacího soudu (podání ze dne 2. prosince 2019, srov. C1-23). Tuto skutečnost potvrdil insolvenční správce ve své zprávě ze dne 21. listopadu 2019 (srov. B-23).

Je tedy zřejmé, že „závažnou újmu“, jež mu má (teprve) hrozit výkonem rozhodnutí nebo exekucí, si dovolatel již „přivodil sám“ tím, že podle exekučního titulu (napadeného rozhodnutí odvolacího soudu) plnil dobrovolně. Podle ustanovení však nelze odložit vykonatelnost rozhodnutí odvolacího soudu, které dovolatel předtím splnil dobrovolně. K tomu viz opět usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. .

Jelikož ze spisu ani z návrhu na odklad vykonatelnosti neplyne žádný důvod odložit vykonatelnost napadeného rozhodnutí, Nejvyšší soud tento návrh dovolatele zamítl.

Poučení: Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; účastníkům incidenčního sporu se však doručuje i zvláštním způsobem.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 14. 7. 2020

JUDr. Jiří Zavázal předseda senátu