Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 3850/2019

20 Cdo 3850/2019-132

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a soudců JUDr. Zbyňka Poledny a JUDr. Aleše Zezuly v exekuční věci oprávněné KRKONOŠSKÉ PAPÍRNY, a. s., se sídlem v Hostinném, Nádražní 266, identifikační číslo osoby 45534284, zastoupené Mgr. Ing. Martinou Nyklovou, advokátkou se sídlem v Horní Branné 25, proti povinným 1. E. K., narozenému dne XY, bytem XY, 2. M. B., narozenému XY, bytem XY, za účasti manželky povinného 1. I. J., narozené XY, bytem XY, zastoupené Mgr. Janem Knoblochem, advokátem se sídlem v Plzni, Boettingerova 2902/26, pro 594 496,73 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Chebu pod sp. zn. , o dovolání manželky povinného 1. proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 14. 5. 2019, č. j. -104, takto:Usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 14. 5. 2019, č. j. -104, a usnesení Okresního soudu v Chebu ze dne 5. 11. 2018, č. j. -30, se ruší a věc se vrací Okresnímu soudu v Chebu k dalšímu řízení.

O d ů v o d n ě n í :

2. Krajský soud vycházel ze zjištění, že manželství 1. povinného a jeho manželky vzniklo 6. 6. 2002. Dne 3. 6. 2002 uzavřeli budoucí manželé formou notářského zápisu, sepsaného H. H., notářskou kandidátkou ustanovenou zástupcem JUDr. Martina Foukala, notáře v Praze, pod sp. zn. N 271/2002, NZ 278/2002, smlouvu o úpravě budoucích majetkových vztahů v manželství. Smlouva byla zapsána do Seznamu listin o manželském majetkovém režimu až 13. 7. 2018. Odvolací soud uzavřel, že rozsah postihu majetku je třeba posuzovat podle zákona platného v době vzniku závazku, tj. podle , (dále též jen „o. z.“), a že dluh povinného není součástí společného jmění manželů (dále též jen „SJM“) ve smyslu o. z. Podle odvolacího soudu manželka povinného neprokázala, že bez zbytečného odkladu poté, co se o dluhu manžela dozvěděla, projevila nesouhlas s jeho dluhem vůči věřiteli ( o. z.). Proto může být dluh uspokojen z celého majetku v SJM, resp. z majetku, který se za takový považuje pro účely exekučního řízení, nikoli jen do výše vypořádacího podílu. Na tom nic nemění ani skutečnost, že nemovité věci nabyli 1. povinný a jeho manželka do podílového spoluvlastnictví na základě kupní smlouvy s právními účinky ke dni 30. 6. 2008, a že jejich výlučnou vlastnicí se stala manželka 1. povinného smlouvou darovací s právními účinky vkladu ke dni 17. 5. 2017, na základě které jí povinný svoji polovinu daroval.

3. Proti usnesení odvolacího soudu podala manželka 1. povinného dovolání, v němž namítá, že se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, a že má být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Připomněla, že před vznikem manželství uzavřela s 1. povinným smlouvu o úpravě budoucích majetkových vztahů podle , podle níž veškeré věci (výnosy a přírůstky) zůstanou ve výlučném vlastnictví toho účastníka, který byl označen jako vlastník či nabyvatel, a nestanou se předmětem SJM. Závazek manžela netvoří jejich společné jmění, a proto exekuci nelze vést postihem výlučného majetku manželky. Dovolatelka nesouhlasí s názorem, že neprojevila včas svůj nesouhlas s dluhem manžela. Soud počátek lhůty k projevení nesouhlasu ve smyslu o. z. nesprávně posoudil, protože včasným projevem nesouhlasu byl její návrh na zastavení exekuce. Jediným objektivně určitelným okamžikem, který mohl stanovit počátek běhu lhůty „bez zbytečného odkladu“, je totiž den doručení exekučních příkazů k jejím rukám. Dále dovolatelka poukázala na nález Ústavního soudu sp. zn. a závěrem navrhla, aby dovolací soud zrušil usnesení soudů obou stupňů a věc vrátil okresnímu soudu k dalšímu řízení.

4. Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle , , ve znění účinném od 30. 9. 2017 (srov. část první čl. II bod 2 ), dále jen „ “.

5. Dovolání je přípustné. Ač dovolatelka v dovolání vznáší otázku výkladu ustanovení § 732 o. z., nelze přehlédnout, že odvolací soud se v projednávané věci při úvaze o aplikovatelné právní úpravě rozsahu postižitelnosti majetku v exekuci odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu.

6. V usnesení ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. , uveřejněném pod číslem 6/2020 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, Nejvyšší soud řešil otázku, zda za situace, kdy ke zúžení společného jmění povinného a jeho manžela došlo do 31. 12. 2013, je zvláštním právním předpisem ve smyslu ustanovení , na jehož základě soud posoudí, zda je majetek ve společném jmění manželů nebo majetek manžela povinného postižen ve větším rozsahu, právní předpis, který byl účinný v době, kdy vznikl závazek povinného, jenž je předmětem exekuce. V této souvislosti Nejvyšší soud uzavřel, že není-li dluh povinného součástí společného jmění manželů proto, že

do 31. 12. 2013 (tedy před účinností , ) došlo k zúžení společného jmění manželů

, lze oprávněného uspokojit z výlučného majetku manžela povinného jen v případě, že to s ohledem na toto zúžení připouští právní úprava obsažená v zákoně č. , , účinná do 31. 12. 2013 (viz též /2 o. z.).

7. Nejvyšší soud se rovněž blíže vyjádřil i k otázce, k jakému okamžiku je nutno posuzovat vznik závazku z pohledu jeho následného exekučního postihu. Ve svém usnesení ze dne 11. 3. 2019, sp. zn. , uvedl, že pro posouzení, zda byl postižen majetek ve společném jmění či majetek manželky povinného ve větším rozsahu, než připouští zvláštní právní předpis, je rozhodující hmotněprávní stav účinný ke dni vzniku samotného závazkového právního vztahu, nikoliv hmotněprávní stav účinný až ke dni vzniku pohledávky. Proto je v této souvislosti nezbytné rozlišovat mezi vznikem závazkového právního vztahu, vznikem pohledávky a její splatností.

8. V projednávané věci sjednal povinný 1. s manželkou dne 3. 6. 2002 formou notářského zápisu smlouvu o úpravě budoucích majetkových vztahů v manželství, podle níž veškeré nemovité věci budou ve výlučném vlastnictví toho účastníka, který byl označen jako vlastník či nabyvatel, a nestanou se předmětem společného jmění manželů, přičemž z obsahu spisu vyplývá, že závazek povinného 1. vznikl před 1. 1. 2014 (viz exekuční titul na č. l. 9 a násl.). Pokud tedy soudy posuzovaly možnost postihu majetku manželky povinného v exekuci podle , , účinného od 1. 1. 2014, je jejich právní posouzení nesprávné.

9. Nejvyšší soud proto bez jednání ( věta první ) usnesení odvolacího soudu zrušil. Protože důvody, pro které bylo zrušeno rozhodnutí odvolacího soudu, platí také pro usnesení soudu prvního stupně, dovolací soud zrušil i toto rozhodnutí, a podle ustanovení , 2 věty druhé věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

10. Soudy nižších stupňů jsou vázány právním názorem dovolacího soudu ( věta první ve spojení s téhož zákona).

11. V novém rozhodnutí o věci rozhodne soud o náhradě nákladů řízení včetně nákladů dovolacího řízení ( věta druhá ), případně o nich bude rozhodováno ve zvláštním režimu ( a násl. ).

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 27. 5. 2020

JUDr. Miroslava Jirmanová, Ph.D.

předsedkyně senátu