Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 2526/13

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Vladimírem Kůrkou ve věci ústavní stížnosti stěžovatele J. V., t. č. Vazební věznice Praha - Pankrác, zastoupeného JUDr. Vladimírem Vaňkem, advokátem se sídlem v Praze 2, Karlovo nám. 28/559, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 25. 1. 2012 sp. zn. a rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 5. 10. 2011 sp. zn. , takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

V ústavní stížnosti stěžovatel navrhl, aby pro porušení y (dále jen " "), , , a 2 a a 4 d (dále jen " ") a Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluva") Ústavní soud zrušil shora označená rozhodnutí obecných soudů.

Ústavní soud nálezem

sp. zn.

ze dne 11. 3. 2014 rozhodl o ústavní stížnosti téhož stěžovatele tak, že zrušil usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 5. 2013 č. j. -38; uvedeným usnesením Nejvyšší soud s poukazem na § 265i odst. 1 písm. c) tr. řádu stěžovatelovo dovolání proti rubrikovanému usnesení Vrchního soudu v Praze (tj. usnesení ze dne 25. 1. 2012 sp. zn. ) odmítl.

Ústavní soud z vlastní úřední činnosti zjistil (stěžovatel odpovídající skutečnosti neoznámil), že Nejvyšší soud následně usnesením ze dne 29. 4. 2014 sp. zn. (z podnětu stěžovatele) podle § 265k odst. 1 tr. řádu zrušil nyní projednávanou ústavní stížností napadená rozhodnutí obecných soudů (tj. usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 25. 1. 2012 sp. zn. a rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 5. 10. 2011 sp. zn. ), a současně též všechna další rozhodnutí na zrušená rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle § 265l odst. 1 tr. řádu Městskému soudu v Praze přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

Ústavní soud je podle y soudním orgánem ochrany ústavnosti a tuto svoji pravomoc vykonává mimo jiné tím, že ve smyslu jejího písm. d) rozhoduje o ústavní stížnosti proti pravomocnému rozhodnutí a jinému zásahu orgánů veřejné moci do ústavně zaručených základních práv a svobod [srov. též ustanovení , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " ")].

Za výše popsané procesní situace je ústavní stížnost nepřípustná.

Podle je třeba mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítnout mimo jiné tehdy, jde-li o návrh nepřípustný, nestanoví-li tento zákon jinak.

Ústavní stížnost je podle nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně práva poskytuje. Vyznačuje se tedy mimo jiné tím, že je k standardním procesním ("ne-ústavním") institutům prostředkem subsidiárním; je tomu tak proto, že především obecné soudy jsou povolány k ochraně práv fyzických a právnických osob, a teprve, není-li zjednána náprava v rámci režimu obecného soudnictví, může se uplatnit ochrana poskytovaná přezkumem Ústavního soudu (v rozsahu omezeném na hlediska ústavnosti).

Požadavek "vyčerpat všechny procesní prostředky" nemůže být splněn tehdy, jestliže v režimu obecného soudnictví již byla zjednána náprava, resp. bylo dosaženo téhož výsledku, který stěžovatel sledoval danou ústavní stížností, a před obecnými soudy otevřeno další stadium řízení.

Jako ústavní stížnost nepřípustnou ve smyslu citovaného ustanovení ji Ústavní soud podle rovněž odkazovaného ustanovení téhož zákona odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 25. února 2015

Vladimír Kůrka v. r.

soudce zpravodaj