Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 Tul 1/2020

11 Tul 1/2020-

USNESENÍ

Nejvyšší soud v trestní věci obviněného

J. S.

I. Podle , o soudech a soudcích, ve znění pozdějších předpisů, se návrh JUDr. Vladimíra Vaňka, advokáta, na určení lhůty Vrchnímu soudu v Olomouci k provedení procesního úkonu ve věci vedené pod sp. zn. ,

zamítá

.

II. Navrhovatel nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 21. 8. 2019, sp. zn. , bylo v trestní věci obviněného J. S. podle § 151 odst. 2, 3, 6 tr. řádu rozhodnuto o přiznání odměny a náhrady hotových výdajů zvoleného obhájce JUDr. Vladimíra Vaňka, advokáta, se sídlem Karlovo náměstí 28/559, Praha 2 (dále jen „navrhovatel“), a to v celkové výši 562 587,00 Kč.

Proti tomuto usnesení podal navrhovatel stížnost. O stížnosti rozhodl Vrchní soud v Olomouci (dále jen „vrchní soud“) usnesením ze dne 11. 2. 2020, č. j. -26112, tak, že podle § 149 odst. 1 písm. a) tr. řádu zrušil napadené usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 21. 8. 2019, sp. zn. , a nově rozhodl tak, že podle § 151 odst. 2, 3 tr. řádu přiznal navrhovateli odměnu a náhradu hotových výdajů v celkové výši 839 126,70 Kč.

Dne 9. 4. 2020 zaslal navrhovatel vrchnímu soudu podání označené jako „návrh na určení procesní lhůty k provedení procesního úkonu podle a násl. zák. , k vydání rozhodnutí o opravě zřejmé nesprávnosti výroku usnesení senátu Vrchního soudu v Olomouci ze dne 11. 2. 2020 pod č. j. -26112“. V podaném návrhu rekapituluje dosavadní průběh řízení a dále vyjadřuje svůj názor, že uvedené usnesení vrchního soudu je neúplné, neboť neobsahuje též výrok, v jaké částce se odměna a náhrada hotových výdajů, kterou uplatnil, nepřiznává. Navrhovatel dále rozvádí, že se jedná o zřejmou nesprávnost, neboť o návrhu na přiznání odměny a náhrady hotových výdajů ze dne 2. 1. 2019 v celkové výši 1 248 759,97 Kč, včetně daně z přidané hodnoty, bylo rozhodnuto pouze částečně, a to co do částky 839 126,70 Kč, včetně daně z přidané hodnoty, a o zbývající částce ve výši 409 633,27 Kč, včetně daně z přidané hodnoty nebylo meritorně rozhodnuto, byť se vrchní soud zabýval i touto nepřiznanou částkou, jak je ostatně patrné z odůvodnění usnesení. Podle názoru navrhovatele měl tuto chybějící část výroku usnesení podle tr. řádu, tak jak je uvedeno v tr. řádu za použití tr. řádu, opravit předseda senátu vrchního soudu zvláštním usnesením, což se však doposud nestalo. Z tohoto důvodu činí navrhovatel návrh na určení procesní lhůty podle a násl. , o soudech a soudcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), k provedení procesního úkonu spočívajícího ve vydání rozhodnutí o opravě a doplnění výroku usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 11. 2. 2020, č. j. -26112, a to o chybějící výrok následujícího znění:

„Podle § 151 odst. 3, odst. 6 tr. řádu a contrario se obhájci JUDr. Vladimíru Vaňkovi, advokátu se sídlem Karlovo náměstí 28/559, 120 00 Praha 2, nepřiznává částka v celkové výši 409.633,27 Kč, včetně DPH.“

Závěrem navrhovatel uvádí, že uvedený návrh činí proto, neboť ve věci nepřiznané odměny a náhrady hotových výdajů hodlá podat ústavní stížnost a vyjadřuje nesouhlas s tím, že rozhodným dnem pro přiznání nároku na odměnu a náhradu hotových výdajů je den 25. 4. 2016, nikoliv den 2. 2. 2015, jak uvedl v bodě 19 odůvodnění usnesení ze dne 11. 2. 2020 vrchní soud.

Vrchní soud předložil dne 20. 4. 2020 Nejvyššímu soudu spis sp. zn. spolu s návrhem na určení lhůty podle § 174a zákona o soudech a soudcích, který navrhovatel podal k vrchnímu soudu dne 9. 4. 2020. Vrchní soud, prostřednictvím předsedy senátu JUDr. Václava Čapky, předně poukázal na dosavadní průběh řízení a uvedl, že shora uvedené usnesení vrchního soudu nepovažuje za nesprávné ani neúplné, když je zcela nadbytečné přímo do výrokové části usnesení uvádět také nepřiznané částky. V daném případě také nelze podle názoru vrchního soudu postupovat způsobem uvedeným v § 131 odst. 1 tr. řádu, kterého se navrhovatel domáhá. Z těchto důvodů vrchní soud navrhl, aby Nejvyšší soud předmětný návrh odmítl.

Nejvyšší soud, který je příslušný k projednání návrhu podle § 174a odst. 4, část věty před středníkem, zákona o soudech a soudcích, se zabýval návrhem JUDr. Vladimíra Vaňka, advokáta, na určení lhůty vrchnímu soudu k procesnímu úkonu, spočívajícímu ve vydání rozhodnutí o opravě a doplnění výroku usnesení vrchního soudu ze dne 11. 2. 2020, č. j. -26112, přičemž dospěl k závěru, že daný návrh není důvodný.

Podle ustanovení § 174a odst. 1 zákona o soudech a soudcích, má-li účastník nebo ten, kdo je stranou řízení, za to, že v tomto řízení dochází k průtahům, může podat návrh soudu, aby určil lhůtu pro provedení procesního úkonu, u kterého podle jeho názoru dochází k průtahům v řízení (dále jen „návrh na určení lhůty“). Z návrhu musí být patrno, kdo jej podává (dále jen „navrhovatel“), o jakou věc a jaký procesní úkon se jedná, v čem jsou podle navrhovatele spatřovány průtahy v řízení a čeho se navrhovatel domáhá; dále musí návrh obsahovat označení soudu, vůči němuž směřuje, musí být podepsán a datován (§ 174a odst. 2 věta druhá zákona o soudech a soudcích).

Příslušný soud rozhoduje o návrhu na určení lhůty usnesením. Návrh odmítne, byl-li podán někým, kdo není k jeho podání oprávněn, anebo jestliže navrhovatel neopravil nebo nedoplnil řádně návrh v určené lhůtě, jinak o něm rozhodne bez jednání do 20 pracovních dnů ode dne, kdy mu byla věc předložena nebo kdy byl návrh řádně opraven nebo doplněn (§ 174a odst. 6 zákona o soudech a soudcích). Pokud soud, vůči němuž návrh na určení lhůty směřuje, procesní úkon, u kterého jsou v návrhu namítány průtahy v řízení, již učinil, příslušný soud návrh zamítne; stejně tak postupuje, dospěje-li k závěru, že k průtahům v řízení nedochází ( citovaného zákona). Nestanoví-li jinak, použijí se pro řízení o návrhu na určení lhůty přiměřeně ustanovení části první a části třetí ( věta druhá zákona o soudech a soudcích).

Řízení o návrhu na určení lhůty k provedení procesního úkonu, upravené v ustanovení zákona o soudech a soudcích, představuje promítnutí zásad spravedlivého procesu z hlediska naplnění práva účastníka nebo jiné strany řízení na projednání jeho věci bez zbytečných průtahů, zakotveného zejména v ustanovení d, do řízení probíhajícího před soudem. Nejde o občanské soudní řízení, o trestní řízení soudní nebo o soudní řízení správní, ale o řízení

sui generis

, jehož účel spočívá v tom, že příslušný soud nařídí na návrh účastníka (toho, kdo je stranou řízení) soudu, vůči němuž návrh směřuje (procesnímu soudu), aby ve stanovené lhůtě provedl procesní úkon, u něhož dochází v řízení k průtahům, a že tímto způsobem bude zabráněno dalším průtahům, k nimž by mohlo ve vztahu k tomuto procesnímu úkonu za řízení dojít.

Současně je třeba vzít v úvahu to, že soudnictví vykonávají v České republice nezávislé soudy a že soudci jsou při výkonu své funkce (při výkonu soudnictví) nezávislí (srov. a y a zákona o soudech a soudcích). Znamená to mimo jiné, že nikdo nesmí, nestanoví-li zákon jinak, zasahovat do nezávislé rozhodovací činnosti soudů a soudců a uvedené samozřejmě platí i ve vztazích mezi soudy a soudci při projednávání a rozhodování jednotlivých sporů a jiných právních věcí.

Má-li být respektována (výše nastíněná) nezávislost soudů a soudců při projednávání a rozhodování sporů a jiných právních věcí a zároveň zachováno právo účastníka nebo jiné strany řízení na projednání jeho věci bez zbytečných průtahů, pro řízení o návrhu na určení lhůty podle § 174a zákona o soudech a soudcích z toho vyplývá, že příslušný soud sice může soudu, vůči němuž návrh směřuje, stanovit lhůtu k provedení procesního úkonu, avšak nesmí porušit jeho (Ústavou a zákonem zaručenou) nezávislost při rozhodování sporu nebo jiné právní věci tím, že by mu nařídil, jaké procesní úkony má za řízení učinit a tedy jak má při projednávání a rozhodování jednotlivé věci konkrétně postupovat. Vzhledem k tomu, že smyslem řízení o návrhu na určení lhůty podle § 174a zákona o soudech a soudcích je – jak uvedeno výše – odstranění průtahů v řízení a že nemůže být prostředkem k ovlivnění (předurčení) postupu soudu, vůči němuž návrh směřuje, v řízení a při rozhodování sporu nebo jiné právní věci, může příslušný soud stanovit lhůtu jen ve vztahu k takovým procesním úkonům, o jejichž provedení soud, vůči němuž návrh směřuje, již rozhodl (a je v prodlení s jejich provedením) nebo jejichž potřeba provedení – i když o nich dosud nebylo rozhodnuto – je podle obsahu spisu a s přihlédnutím k povaze věci nepochybná a které ve věci stejně musí být podle zákona učiněny.

Při rozhodování o návrhu na určení lhůty k procesnímu úkonu může příslušný soud stanovit lhůtu jen k provedení takového procesního úkonu, u něhož jsou v návrhu namítány (tvrzeny) průtahy. Uvedený závěr vyplývá z § 174a odst. 2 věty druhé zákona o soudech a soudcích (označení procesního úkonu, u něhož jsou namítány průtahy, je náležitostí návrhu, bez jejíhož splnění nelze v řízení pokračovat) a z § 174a odst. 8 zákona o soudech a soudcích, z něhož vyplývá, že příslušný soud může vyhovět návrhu na určení lhůty k procesnímu úkonu tehdy, jestliže dospěje k závěru, že s ohledem na složitost věci, význam předmětu řízení pro navrhovatele, postup účastníků nebo stran řízení a na dosavadní postup soudu dochází v řízení k průtahům ve vztahu k takovému procesnímu úkonu, u něhož navrhovatel namítá (tvrdí) průtahy.

V posuzovaném případě bylo z obsahu spisového materiálu zjištěno, že v předmětné trestní věci o návrhu zvoleného obhájce JUDr. Vladimíra Vaňka, advokáta, rozhodl nejprve Krajský soud v Brně, a to usnesením ze dne 21. 8. 2019, sp. zn. . Proti tomuto usnesení podal navrhovatel stížnost, o kterém rozhodl vrchní soud usnesením ze dne 11. 2. 2020, č. j. -26112, tak, že zrušil shora uvedené napadené usnesení Krajského soudu v Brně, a ve věci sám rozhodl. Řízení o stanovení výše odměny a náhradě hotových výdajů zvoleného obhájce (navrhovatele) tak bylo skončeno, neboť shora uvedené usnesení vrchního soudu nabylo právní moci dne 11. 2. 2020.

Z výše uvedeného je tedy zřejmé, že o nároku navrhovatele bylo již vrchním soudem pravomocně rozhodnuto. S ohledem na tuto skutečnost tak podle Nejvyššího soudu není dán důvod, aby se návrhem navrhovatele jakkoliv zabýval, neboť řízení o stanovení výše odměny a náhradě hotových výdajů bylo již skončeno. V této souvislosti Nejvyšší soud zdůrazňuje, že průtahy řízení, k jejichž odstranění je institut určení lhůty k provedení procesního úkonu zákonem upraven, mohou vznikat pouze tam, kde je vedeno řízení.

Nad rámec výše uvedeného Nejvyšší soud konstatuje, že není v tomto řízení zásadně oprávněn k provedení věcného přezkumu shora označeného usnesení vrchního soudu. Také z tohoto důvodu se tedy Nejvyšší soud nezabýval námitkami, které navrhovatel uplatnil ve svém návrhu na určení procesní lhůty podle § 174a odst. 1 zákona o soudech a soudcích.

S ohledem na výše uvedené skutečnosti Nejvyšší soud o návrhu JUDr. Vladimíra Vaňka, advokáta, podle ustanovení zákona o soudech a soudcích, rozhodl tak, že podaný návrh zamítl, když požadovaný procesní úkon nepřichází v úvahu. Současně bylo rozhodnuto podle věty druhé zákona o soudech a soudcích a , , ve znění pozdějších předpisů, o náhradě nákladů řízení, a to tak, že navrhovatel nemá ve smyslu věty druhé

a contrario

zákona o soudech a soudcích právo, aby mu stát nahradil náklady, které mu v tomto řízení vznikly.

Poučení:Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 28. 4. 2020 JUDr. Antonín Draštík předseda senátu Vypracoval:JUDr. Petr Škvain, Ph.D.

soudce