Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21 Cdo 1608/2018

21 Cdo 1608/2018-444

USNESENÍ

T. Z.

1) I. J.

, narozeného XY, bytem XY, zastoupeného Mgr. Jiřím Žákem, advokátem se sídlem v Praze, Národní č. 60/28,

2) M. S.

, narozené XY, bytem v XY, a

3) T. M.

, narozené XY, bytem v XY, zastoupené JUDr. Alenou Andruško, Ph. D., advokátkou se sídlem v Praze, Coriových č. 822/11, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 9 pod sp. zn. , o dovolání I. J. proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 31. července 2017 č. j. -362, takto:

Dovolání

I. J.

se odmítá

.

Stručné odůvodnění ( ):

Dovolání I. J. proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 31. 7. 2017 č. j. -362 není přípustné podle ustanovení , neboť rozhodnutí odvolacího soudu je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu [k otázce určení dědických podílů jednotlivých dědiců (včetně podílu neopomenutelného dědice) při souběhu dědických titulů srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13. 3. 2015 sp. zn. , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. 10. 2015 sp. zn. , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. 12. 2015 sp. zn. nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 2016 sp. zn. , a v nich vyjádřený právní názor, že, pokud za situace, kdy zůstavitel nepořídí závětí o veškerém svém majetku a dojde tak k souběhu dědických titulů (zákonné a testamentární dědické posloupnosti), vznese neopomenutelný dědic námitku relativní neplatnosti závěti, která jej částečně či zcela pomíjí, a mezi dědici nedojde k uzavření dohody o vypořádání dědictví, je třeba ve vztahu k majetku, o němž bylo pořízeno závětí, dovodit, že se dědí v tom poměru, že nezletilý neopomenutelný dědic nabývá svůj zákonný podíl z tohoto majetku (zletilý polovinu tohoto podílu) a zbývající část nabývá závětní dědic (závětní dědicové); ohledně majetku, o kterém zůstavitel závětí nepořídil, nastupuje dědění ze zákona. Výsledný dědický podíl pak musí být stanoven pro každého dědice jednotně (tedy nikoliv zvlášť pro dědění ze závěti a zvlášť pro dědění ze zákona), a proto při výpočtu dědického podílu každého dědice je třeba sečíst částku, která na dědice připadne při dědění ze zákona, a částku, která témuž dědici náleží podle testamentární posloupnosti; poměr výsledné částky (představující hodnotu majetku, která náleží dědici z majetku, o němž bylo pořízeno závětí, a hodnotu majetku, který by mu připadl při dědění ze zákona) vůči ceně celého dědictví pak představuje (konečnou) výši dědického podílu příslušného dědice] a není důvod, aby rozhodná právní otázka byla posouzena jinak. Jedná se o (nový) právní názor, který Nejvyšší soud České republiky zaujal v důsledku změny judikatury, k níž došlo v průběhu řízení a kterou je třeba zásadně aplikovat ve všech již probíhajících řízeních (k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 8. 2011 sp. zn. ).

Názor dovolatele, že „výše podílu neopomenutelného dědice má být soudem určena z hodnoty celého dědictví, jako by o něm nebo jeho části nebyla pořízena závěť“, ve své podstatě znamená, že zákonný (povinný) podíl neopomenutelného dědice má být hrazen přednostně či výhradně z majetku, o němž zůstavitel nepořídil závětí. Pro takový úsudek, ze kterého vychází dřívější (již překonaná) judikatura, jíž ve prospěch svých úvah argumentuje dovolatel, však nelze nalézt oporu v zákoně č. , , ve znění účinném v době úmrtí zůstavitelky. Tento zákon neumožňuje autoritativní vypořádání dědictví, povinný podíl není pohledávkou neopomenutelného dědice (na rozdíl od platné právní úpravy), a proto – nedohodnou-li se dědicové – nelze potvrdit nabytí dědictví jinak, než podle dědických podílů.

Nejvyšší soud České republiky proto dovolání I. J. podle ustanovení odmítl.

Vzhledem k tomu, že tímto rozhodnutím se řízení nekončí, nerozhodoval dovolací soud o náhradě nákladů dovolacího řízení; o náhradě nákladů řízení (i dovolacího) bude rozhodnuto v konečném rozhodnutí odvolacího soudu, popřípadě soudu prvního stupně (srov. , ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 21. 5. 2020

JUDr. Lubomír Ptáček, Ph.D.

předseda senátu