Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21 Cdo 1008/2020

21 Cdo 1008/2020-342

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Mojmíra Putny a soudců JUDr. Jiřího Doležílka a JUDr. Marka Cigánka v právní věci žalobce O. B., narozeného dne XY, bytem XY, zastoupeného JUDr. Danielem Novotným, Ph.D., advokátem se sídlem v Jičíně, Valdštejnovo náměstí č. 76, proti žalované el nino parfum, s. r. o. se sídlem v Nové Pace, Pražská č. 1816, IČO 25292285, o 4.294.829,- Kč s příslušenstvím, za účasti Kooperativy pojišťovny, a.s., Vienna Insurance Group se sídlem v Praze 8, Pobřežní č. 665/21, IČO 47116617, jako vedlejšího účastníka na straně žalované, zastoupeného Mgr. Ivanou Stlukovou, advokátkou se sídlem v Praze 1, Vodičkova č. 730/9, vedené u Okresního soudu v Jičíně pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 5. prosince 2019, č. j. -293, takto:

I. Dovolání žalobce

se odmítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit vedlejšímu účastníkovi na náhradě nákladů dovolacího řízení 12.463,- Kč,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám advokátky Mgr. Ivany Stlukové, se sídlem v Praze 1, Vodičkova č. 730/9; žalovaná nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Stručné odůvodnění ( ):

Dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 5. 12. 2019, č. j. -293, není přípustné podle ustanovení , neboť rozhodnutí odvolacího soudu, jeho právní závěr o tom, že žalobci nevznikl nárok na náhradu za ztrátu na výdělku, neboť úraz, který žalobce utrpěl dne 22. 4. 2015 při pracovní cestě v Budapešti, není úrazem pracovním, je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu [k otázce přímé souvislosti utrpěného úrazu s plněním pracovních úkolů srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 11. 2001, sp. zn. , uveřejněný v časopise Soudní judikatura ročník 2002, poř. č. 11, k otázce možnosti posouzení poškození zdraví, které utrpí zaměstnanec v průběhu pracovní cesty jako pracovního úrazu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 5. 1. 2012, sp. zn. nebo odůvodnění usnesení Nejvyššího soudu ze dne 6. 8. 2015, sp. zn. a v nich vyjádřený právní názor, že je-li zaměstnanec vyslán na pracovní cestu, nelze považovat veškerou činnost zaměstnance po dobu pracovní cesty za plnění pracovních úkolů nebo za úkony, jež souvisí s plněním pracovních úkolů (mající časový, místní a zejména věcný -vnitřní účelový - poměr k výkonu závislé práce), že průběh pracovní cesty, ať jde o tuzemskou nebo zahraniční pracovní cestu konanou mimo území České republiky, se od svého počátku až do návratu z ní štěpí na více úseků, které z hlediska vztahu k plnění pracovních úkolů či přímé souvislosti s ním nemohou být posuzovány totožně; jestliže se zaměstnanec v průběhu pracovní cesty ubytuje, nelze považovat dobu, po kterou je zaměstnanec ubytován, za nutný úkon před počátkem práce nebo po jejím skončení] a není důvod, aby rozhodná právní otázka byla posouzena jinak.Namítá-li žalobce s poukazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu, sp. zn. , a, sp. zn. , že se soudy při posouzení souvislosti utrpěného úrazu s plněním pracovních úkolů odchýlily od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu ( ), potom pomíjí, že rozsudek odvolacího soudu je v souladu s právními závěry v těchto rozhodnutích přijatými; soud však ve zmiňovaných věcech vycházel z jiného skutkového stavu (skutkového děje), než je dán v projednávané věci.V části, v níž žalobce v dovolání uplatnil jiný dovolací důvod, než který je uveden v ustanovení (nesouhlasí-li s hodnocením důkazů, na nichž odvolací soud založil svůj závěr o tom, že zlomení ruky, které žalobce utrpěl v ranních hodinách v hotelovém pokoji v Budapešti, kde se ubytoval na pracovní cestě, nelze považovat za pracovní úraz), dovolání trpí vadami, pro které nelze v dovolacím řízení pokračovat.Závěr o přípustnosti dovolání nemohou založit ani námitky dovolatele, že „soud I. stupně v celém průběhu jednání nedal svůj právní názor najevo, natož aby žalobce poučil ve smyslu ustanovení , a že řízení je tak zatíženo vadou, která může mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci“, ale mohly by představovat (kdyby byly důvodné) tzv. jinou vadu řízení ve smyslu ustanovení ; k takové vadě však může dovolací soud přihlédnout – jak vyplývá z ustanovení věty druhé – pouze tehdy, jestliže je dovolání přípustné. Uvedený předpoklad však v projednávané věci – jak uvedeno výše – naplněn není.Dovolání proti rozhodnutí o náhradě nákladů řízení není přípustné podle ustanovení , protože směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, kterým bylo rozhodnuto o nákladech řízení.Nejvyšší soud České republiky proto dovolání žalobce podle ustanovení věty první odmítl.Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje ( věta druhá ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 19. 5. 2020

JUDr. Mojmír Putna předseda senátu