Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

28 Nd 226/2020

28 Nd 226/2020-351

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Zdeňka Sajdla a soudců Mgr. Petra Krause a JUDr. Michaela Pažitného, Ph.D., ve věci žalobce A. H., nar. XY, bytem XY, zastoupeného Mgr. Ing. Antonínem Továrkem, advokátem se sídlem v Brně, Tř. Kapitána Jaroše 1844, proti žalovanému J. N., nar. XY, bytem XY, zastoupenému JUDr. Zdeňkou Nocarovou, Ph.D., advokátkou se sídlem v Praze 1, V Jirchářích 148/4,o zaplacení částky 87.400 Kč s příslušenstvím,vedené u Okresního soudu v Chebu pod sp. zn. , o námitce podjatosti, takto:

O d ů v o d n ě n í :

Poté, co se žalovaný dozvěděl o složení senátu Nejvyššího soudu pověřeného projednáním věci vedené u téhož soudu pod sp. zn. , vznesl námitku podjatosti soudce soudního oddělení 27 JUDr. Petra Šuka. Důvody vyloučení soudce spatřoval v jeho blízkém vztahu s V. J., který je, stejně jako právní zástupkyně žalovaného, společníkem společnosti XY. Z popisovaných přátelských vazeb mezi soudcem a J. přitom dovozoval, že soudce bude při projednávání a rozhodování věci ovlivněn znalostmi o konfliktních vztazích mezi jeho právní zástupkyní a J.

Soudce Nejvyššího soudu JUDr. Petr Šuk ve svém vyjádření uvedl, že J. v předmětné věci nezastupuje ani jednu ze stran sporu a nevystupuje zde ani jako účastník řízení. Sdělil dále, že nemá žádný poměr k projednávané věci, účastníkům ani jejich zástupcům a nejsou mu známy žádné skutečnosti, na základě kterých by bylo důvodné pochybovat o jeho nepodjatosti. Není mu přitom ničeho známo o údajných sporech mezi právní zástupkyní žalovaného a J.

Podle , (dále jen „ “), jsou soudci a přísedící vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti.

O tom, zda je soudce nebo přísedící vyloučen, rozhodne nadřízený soud v senátě ( , věta první, ).

Poměr k věci ve smyslu může vyplývat především z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci. Tak je tomu v případě, v němž soudce sám by byl účastníkem řízení, ať na straně žalobce, či na straně žalovaného, nebo v případě, že by mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech (např. kdyby jinak mohl být vedlejším účastníkem). Vyloučen je také soudce, který získal o věci poznatky jiným způsobem než z dokazování při jednání (např. jako svědek vnímal skutečnosti, které jsou předmětem dokazování). Soudcův poměr k účastníkům nebo k jejich zástupcům pak může být založen především příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem, jemuž na roveň může v konkrétním případě stát vztah přátelský, či naopak nepřátelský (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 12. 2013, sp. zn. ).

Vyloučit soudce z projednávání a rozhodnutí přidělené věci lze jen výjimečně a ze skutečně závažných důvodů, které mu reálně brání rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě, respektive, když je evidentní, že vztah soudce k dané věci, účastníkům nebo jejich zástupcům dosahuje takové povahy a intenzity, že i přes zákonem stanovené povinnosti přetrvávají pochybnosti, zda bude s to nezávisle a nestranně rozhodovat (viz kupř. usnesení Ústavního soudu ze dne 23. 6. 2004, sp. zn. , nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 6. 2009, sp. zn. ).

Z argumentů, jimiž je odůvodněna námitka podjatosti výše uvedeného soudce, nelze usuzovat na to, že by v projednávané věci byl důvod pochybovat o jeho nepodjatosti. Z tvrzení žalovaného, obsahu spisu ani vyjádření soudce totiž v situaci, kdy J., jehož přátelský vztah k soudci je předestírán, není účastníkem sporu ani zástupcem některé z procesních stran a v řízení ani nevychází najevo, že by na výsledcích sporu byl jakkoliv (právně či majetkově) zainteresován, zjevně nevyplývají okolnosti, pro něž by byl označený soudce ve smyslu ustanovení z projednání a rozhodnutí věci vyloučen.

Z naznačených důvodů Nejvyšší soud, rozhodující podle , věty první, , vznesenou námitku podjatosti shledal neopodstatněnou.

Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 3. 6. 2020

Mgr. Zdeněk Sajdl

 předseda senátu