Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

25 Cdo 478/2020

25 Cdo 478/2020-88

USNESENÍ

M. D.

P. K.

, narozený XY, bytem XY, o ochranu osobnosti, vedené u Okresního soudu ve Zlíně pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně - pobočky ve Zlíně ze dne 4. 9. 2019, č. j. -54, takto:

I. Dovolání

se odmítá

.

II. Žalobce

je povinen

zaplatit žalovanému na náhradě nákladů dovolacího řízení 300 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

Stručné odůvodnění ( ):

Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 10a o. s.

ř

.)

odmítl jako

nepřípustn

é dovolání žalobce

proti rozsudku ze dne 4. 9. 2019, č. j. -54, jímž Krajský soud v Brně - pobočky ve Zlíně potvrdil rozsudek Okresního soudu ve Zlíně ze dne 19. 7. 2018, č. j. -17, kterým byla zamítnuta žaloba o zaplacení 100.000 Kč, a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení; rozhodnutí odvolacího soudu je v souladu s ustálenou judikaturou dovolacího soudu, a nejsou tak naplněny podmínky přípustnosti dovolání vymezené v Ve sporu o ochranu osobnosti požadoval žalobce peněžitou náhradu za nemajetkovou újmu, která mu měla vzniknout tím, že žalovaný policejní komisař provádějící úkony vyšetřování možné trestné činnosti žalobce, měl po něm vyhlásit pátrání z důvodu potřeby zabezpečení výslechu v trestním řízení, aniž k tomu měl zákonný podklad. Odvolací soud dovodil, že žalovaný činil úkony v rámci trestního řízení, a není tak pasivně věcně legitimován; za případnou újmu žalobce by odpovídal stát podle , o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. , o notářích a jejich činnosti (notářský řád) – dále jen „ “. Odpovědnost žalobce by byla dána pouze v případě, že by jeho jednání naplňovalo znaky excesu z výkonu služebních povinností, o ten se ale v daném případě nejedná.

Rozhodnutí odvolacího soudu napadl žalobce dovoláním, jehož přípustnost spatřuje v odchýlení od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu při řešení otázky nedostatku pasivní věcné legitimace. Zdůraznil, že uplatnil nárok na ochranu osobnosti a nikoliv na náhradu škody. Žalovaný vyhlásil po žalobci pátrání na území České republiky, přičemž disponoval adresou jeho trvalého pobytu a obhájci případnou neúčast žalobce náležitě odůvodnili a doložili lékařskými zprávami. Žalovaný tedy neměl k vyhlášení pátrání žádný podklad, proto by mu měl nahradit vzniklou nemajetkovou újmu. Dále dovolatel tvrdí, že soud prvního stupně zasáhl do jeho práva na spravedlivý proces tím, že věc projednal bez jednání.

Žalovaný ve vyjádření uvedl, že úkony činil v postavení orgánu činného v trestním řízení, a není proto pasivně legitimován. Navrhl, aby dovolání bylo odmítnuto.

Odvolací soud vyšel ze zjištění (tvrzení o tom jsou obsažena již v žalobě), že úkony, jimiž měla být žalobci způsobena tvrzená újma, žalovaný učinil v rámci trestního řízení. V souladu s ustálenou judikaturou dovolacího soudu pak dovodil, že v takovém případě je nutné postupovat podle , a žalovaný tak není ve věci pasivně legitimován. Tento zákon upravuje specifický okruh případů, ve kterých může vedle vzniku škody být zasaženo i do osobnosti člověka (nesprávný úřední postup a nezákonné rozhodnutí), což a priori vylučuje aplikovatelnost , , který se uplatní toliko subsidiárně. Újmu (majetkovou či nemajetkovou), která vznikne následkem takového zásahu, je nutné v první řadě vypořádat podle tohoto speciálního zákona, podle nějž je odpovědným subjektem stát. Jedinou situaci, kdy by za své jednání odpovídala přímo úřední osoba, představuje tzv. exces, který nastává v případech, že škůdce sledoval výlučně uspokojování svých zájmů a potřeb (či zájmy a potřeby třetí osoby), nikoliv plnění pracovních či služebních úkolů a povinností. K problematice vztahu a stejně jako k možné použitelnosti dřívější judikatury se Nejvyšší soud podrobně vyjádřil například v rozsudku ze dne 23. 3. 2020, sp. zn. . Z žalobcem tvrzených skutečností je dostatečně zřejmé, že žalovaný vytýkaným jednáním sledoval účel trestního řízení, a o exces se tak jednat nemohlo, resp. ani z žaloby se nepodává, že by žalovaný jednal s jiným záměrem než provést procesní úkony trestního řízení. Pro úplnost Nejvyšší soud dodává, že uplatněním způsobilého dovolacího důvodu ve smyslu není zpochybnění právního posouzení věci, vychází-li ze skutečností, které v řízení nebyly prokázány.

Tvrdí-li dovolatel, že bylo porušeno jeho právo na spravedlivý proces tím, že mu nebylo doručeno usnesení s výzvou k vyjádření, zda souhlasí s projednáním věci bez nařízení jednání, jde o námitku vady řízení. Těmito otázkami se dovolací soud nemůže samostatně zabývat, neboť k vadám řízení může přihlédnout pouze v případě, je-li dovolání jinak přípustné. Samotná tvrzená vada řízení však přípustnost dovolání podle založit nemůže (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 6. 2015, sp. zn. ). Z obsahu spisu navíc vyplývá, že žalobci výzva doručena byla, což mimo jiné dokládá i to, že zároveň s tímto usnesením mu bylo doručováno usnesení s výzvou k zaplacení soudního poplatku, na kterou žalobce reagoval a poplatek uhradil.

Napadá-li konečně žalobce i výrok odvolacího soudu o náhradě nákladů řízení, není dovolání přípustné podle výslovné dikce

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje ( věta druhá ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné soudní rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na jeho soudní výkon.

V Brně dne 15. 4. 2020

JUDr. Petr Vojtek

předseda senátu