Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 4067/14

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Davidem Uhlířem o ústavní stížnosti stěžovatelky Pražské vodovody a kanalizace, a . s., se sídlem Pařížská 11, Praha, zastoupené JUDr. Josefem Holubem, advokátem se sídlem Kleinerova 24, Kladno, proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 č. j. -24 ze dne 26. září 2014, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Stěžovatelka brojí ústavní stížností proti výše uvedenému rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1, neboť se domnívá, že jím došlo k porušení jejích práv zaručených a d (dále jen " ").

2. Stěžovatelka se žalobou domáhala, aby obvodní soud uložil žalovanému zaplatit žalobci částku 4 844 Kč s příslušenstvím jako cenu vodného a stočného za dodané služby. Obvodní soud žalobu zamítl, neboť dospěl k závěru, že jediné předložené důkazy (smlouva o dodávkách vody a faktura za dodané služby) nevypovídají o tom, zda stěžovatelka fakturované služby žalovanému skutečně dodala a zda je žalovaný skutečně odebral.

3. Stěžovatelka napadla tento rozsudek ústavní stížností, v níž namítla, že obvodní soud v řízení postupoval formalisticky. K jednání před soudem se totiž dostavil substitut zástupce stěžovatelky, neprokázal se však substituční plnou mocí. Obvodní soud s ním z toho důvodu odmítl jednat, neumožnil tento nedostatek odstranit, a rozhodl na základě podkladů v soudním spisu.

4. Podle stěžovatelky měl obvodní soud jednání přerušit a umožnit, aby si substitut plnou moc obratem obstaral (např. datovou schránkou), nebo měl jednání odročit, aby substituční plná moc mohla být předložena při odročeném jednání. Vzhledem k tomu, že se substitut prokázal průkazem České advokátní komory a má stejné jméno a sídlo jako zástupce stěžovatelky, mohl obvodní soud předpokládat, že se o substituci skutečně jedná. Zvláště za situace, kdy není důvod, proč by se v bagatelní věci advokát neměl dostavit, a kdy substitut soudu oznámil, že má u sebe originály listinných důkazů.

5. Soud za takového stavu nepřípustně extenzivním způsobem vyložil , , ve znění pozdějších předpisů (" "), a rozhodl na základě obsahu spisu a provedených důkazů v nepřítomnosti žalobce. Z toho důvodu stěžovatelka navrhla, aby Ústavní soud výše uvedený rozsudek obvodního soudu zrušil.

6. Ústavní soud nejprve zkoumal, zda jsou splněny předpoklady věcného projednání ústavní stížnosti ( a 2 ), přičemž dospěl k závěru, že tomu tak není.

7. Podle lze ústavní stížnost podat ve lhůtě dvou měsíců od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení.

8. Podle je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje ( ); to platí i pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení ( ).

9. Stěžovatelka v ústavní stížnosti tvrdí, že jí postupem soudu prvního stupně bylo upřeno účastnit se jednání před tímto soudem. Podle může účastník žalobou pro zmatečnost napadnout pravomocný rozsudek odvolacího soudu nebo jeho pravomocné usnesení, kterým bylo rozhodnuto ve věci samé, jestliže mu byla v průběhu řízení nesprávným postupem soudu odňata možnost jednat před soudem. Totéž platí, jde-li o pravomocný rozsudek soudu prvního stupně, proti němuž není odvolání přípustné podle

10. Z judikatury Nejvyššího soudu plyne, že důvodem zmatečnosti podle může být např. stav, kdy soud znemožnil účastníku nebo zástupci účastníka účastnit se jednání, případně znemožnil účastníku nebo zástupci účastníka přítomnému u jednání činit přednesy a důkazní návrhy, vyjadřovat se k provedeným důkazům apod. (rozsudek NS sp. zn. ze dne 15. listopadu 2000). Důvodem zmatečnosti může být i situace, kdy soud jednal s tím, kdo se vydával za zástupce účastníka a neměl plnou moc (usnesení NS sp. zn. ze dne 10. 9. 2009).

11. Námitky stěžovatelky odpovídají důvodu zmatečnosti podle a stěžovatelka napadá pravomocný rozsudek soudu prvního stupně, proti němuž odvolání nebylo podle přípustné. Z ničeho přitom neplyne, že by stěžovatelka žalobu pro zmatečnost vyčerpala, přestože podle má v návrhu na zahájení řízení mimo jiné pravdivě vylíčit rozhodné skutečnosti a podle musí přiložit kopii rozhodnutí o posledním procesním prostředku k ochraně práva.

12. Ústavnímu soudu z výše uvedených důvodů nezbylo, než ústavní stížnost odmítnout podle , a to mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení (k principu subsidiarity ústavní stížnosti viz např. usnesení Ústavního soudu ze dne 23. 4. 2014

sp. zn.

).

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 17. února 2015

David Uhlíř v. r.

soudce zpravodaj