Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 4251/2019

-233

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Václavem Dudou ve věci žalobce F. B., bytem XY, zastoupeného JUDr. Rostislavem Puklem, advokátem se sídlem ve Veselí nad Moravou, Svatoplukova 519, proti žalovanému M. G., bytem XY, zastoupenému JUDr. Stanislavem Brhelem, advokátem se sídlem v Hodoníně, Masarykovo náměstí 123/18, o 316.995,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Hodoníně pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 6. 6. 2019, č. j. -178, takto:

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í:

Okresní soud v Hodoníně (dále jen „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 16. 3. 2018, č. j. -117, zastavil řízení o zaplacení částky 4.005,- Kč s blíže specifikovaným úrokem z prodlení, zamítl žalobu, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobci částku 316.995,- Kč s blíže specifikovaným úrokem z prodlení, a rozhodl o náhradě nákladů řízení.

Krajský soud v Brně(dále jen „odvolací soud“) rozsudkem ze dne 6. 6. 2019, č. j. -178, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.

Odvolací soud na rozdíl od soudu prvního stupně zjištěný skutkový stav posoudil po právní stránce tak, že finanční prostředky byly žalovanému poskytnuty bez platné smlouvy, tedy bez právního důvodu. Žalovaný byl proto povinen žalobci finanční prostředky vrátit bez ohledu na to, jak s nimi bylo nakládáno. Promlčecí doba začala podle , účinného do 31. 12. 2013 (dále jen „obč. zák.“), běžet nejpozději poskytnutím poslední finanční částky, tedy dnem 23. 8. 2011, a uplynula 23. 8. 2014. Byla-li žaloba podána až dne 21. 6. 2016, stalo se tak po uplynutí objektivní promlčecí doby, a nárok žalobce je promlčen.

Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce (dále též „dovolatel“) dovolání, které má za přípustné podle , neboť rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázek hmotného práva, při jejichž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, a „některé z právních otázek mají být dovolacím soudem … posouzeny jinak.“

Žalovaný navrhl dovolání pro nepřípustnost odmítnout.

V řízení o dovolání bylo postupováno podle , , ve znění účinném od 30. 9. 2017 – dále opět jen „“ (srov. čl. II bod 2 ).

Podle není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Může-li být dovolání přípustné jen podle , musí dovolatel vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nestačí pouhá citace ustanovení (či jeho části).

Podle věty první lze dovolání podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci.

Podle přípustnost dovolání ( až 238a) je oprávněn zkoumat jen dovolací soud; ustanovení a 2 tím nejsou dotčena.

Dovolatel sice ohlašuje, že jeho dovolání je přípustné proto, že se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, avšak obsahově pouze polemizuje s tím, jak odvolací soud hodnotil v řízení provedené důkazy a jak ve věci rozhodl, přičemž dovolacímu přezkumu nepředkládá žádnou konkrétní otázku hmotného či procesního práva, na jejímž řešení je rozhodnutí odvolacího soudu založeno (její podstatu), nýbrž také nevymezuje individuálně a kvalifikovaně předpoklady přípustnosti dovolání, tj., že neuvádí, od jakého ustáleného řešení konkrétní právní otázky (ať již hmotného nebo procesního práva) se rozhodnutí odvolacího soudu odchyluje (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. září 2013, sp. zn. , publikované jako R 4/2014 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek).

Dále žalobce v dovolání požaduje ( ), aby dovolací soud posoudil (blíže nespecifikovanou) právní otázku jinak, než ji posoudil odvolací soud; nejde však o řádné vymezení přípustnosti dovolání v režimu Významově totiž neodpovídá tomu, aby „dovolacím soudem (již dříve) vyřešená právní otázka byla (dovolacím soudem) posouzena jinak“ (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 5. 2013, sp. zn. , uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 80/2013). Řečeno jinak, žalobce se nedomáhá toho, aby dovolací soud posoudil určitou, jím již v minulosti vyřešenou otázku hmotného nebo procesního práva jinak, nýbrž toho, aby posoudil věc odlišně („jinak“) od odvolacího soudu.

Protože dovolatel nepředložil k řešení žádnou otázku hmotného nebo procesního práva, jež by zakládala přípustnost dovolání ve smyslu , Nejvyšší soud je odmítl ( ).

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn ( věta druhá ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li žalobce dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalovaný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).

V Brně dne 30. 4. 2020

JUDr. Václav Duda předseda senátu