Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 2397/2018

30 Cdo 2397/2018-251

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl pověřeným členem senátu Mgr. Hynkem Zoubkem v právní věci žalobce V. H. N., nar. XY, bytem XY, zastoupeného Mgr. Janem Boučkem, advokátem se sídlem v Praze 1, Opatovická 1659/4, proti žalované České republice – Ministerstvu vnitra, se sídlem v Praze 7, Nad Štolou 3, o zadostiučinění za nemajetkovou újmu, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 7 pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti unesení Městského soudu v Praze ze dne 21. 5. 2018, č. j. -237, takto:

Odůvodnění:

Napadeným usnesením Městský soud v Praze jako soud odvolací potvrdil usnesení Obvodního soudu pro Prahu 7 jako soudu prvního stupně ze dne 5. 3. 2018, č. j. -227, ve spojení s opravným usnesením téhož soudu ze dne 3. 4. 2018, č. j. -234, kterým soud prvního stupně zastavil dovolací řízení ohledně dovolání žalobce proti rozsudku odvolacího soudu ze dne 2. 11. 2017, č. j. -217.

Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce včasné dovolání. Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval podle , , ve znění účinném od 30. 9. 2017 (viz čl. II bod 2 ), dále jen „ “

Dovolací soud po zjištění, že dovolatel nesplnil svou poplatkovou povinnost, která mu vznikla podáním dovolání [ , , o soudních poplatcích, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (viz čl. VI ), dále jen „ZOSP“], postupoval v souladu s , 3 ZOSP a vyzval dovolatele usnesením ze dne 19. 3. 2020, č. j. -247, k zaplacení soudního poplatku splatného podáním dovolání, určil mu k zaplacení lhůtu 15 dnů ode dne doručení usnesení a poučil ho, že dovolací řízení bude zastaveno, jestliže soudní poplatek nebude ve stanovené lhůtě zaplacen. Usnesení bylo doručeno zástupci žalobce dne 30. 3. 2020, soudní poplatek však zaplacen nebyl a jedinou možnou procesní reakcí na nezaplacení soudního poplatku tak je podle věty druhé ZOSP zastavení dovolacího řízení.

Pokud dovolatel ve svém dovolání sdělil, že požadavek na zaplacení soudního poplatku považuje za „protiústavní, diskriminační“ a bránící „výkonu základního práva žalobce na náhradu škody způsobené nesprávným úředním postupem“, pak je třeba zdůraznit, že Ústavní soud se opakovaně zabýval souladem novelizace zákona o soudních poplatcích provedené a účinné od 30. 9. 2017 s ústavním pořádkem, přičemž zavedení poplatkové povinnosti za dovolací řízení ve věcech náhrady škody nebo jiné újmy způsobené při výkonu veřejné moci nezákonným rozhodnutím, rozhodnutím o vazbě, trestu nebo ochranném opatření nebo nesprávným úředním postupem shledal (na rozdíl od poplatkové povinnosti za odvolací řízení) ústavně konformním (k tomu srov. nález Ústavního soudu ze dne 23. 4. 2019, sp. zn. , nález Ústavního soudu ze dne 21. 5. 2019, sp. zn. , nebo usnesení Ústavního soudu ze dne 13. 8. 2019, sp. zn. ).

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn ( věta druhá ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 30. 4. 2020

Mgr. Hynek Zoubek pověřený člen senátu