Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

23 Cdo 201/2020

23 Cdo 201/2020-113

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Bohumila Dvořáka, Ph.D., a soudců JUDr. Ing. Pavla Horáka, Ph.D., a JUDr. Pavla Tůmy, Ph.D., ve věci žalobce J. H., se sídlem XY, identifikační číslo osoby XY, zastoupeného JUDr. Vlastiborem Vejvodou, advokátem se sídlem v Praze 4, Na hřebenech II 1062, proti žalované DataLife a.s.,se sídlem v Brně, Pražákova 1008/69, identifikační číslo osoby 27665151, zastoupené JUDr. Kateřinou Husákovou, advokátkou se sídlem ve Znojmě, Dvořákova 3538/10, o zrušení rozhodčího nálezu, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 2. 5. 2019, č. j. -77, o návrhu žalobce na odklad vykonatelnosti dovoláním napadeného rozhodnutí, takto:

O d ů v o d n ě n í :

Městský soud v Brně jako soud prvního stupně rozsudkem ze dne 3. 5. 2017, č. j. -22, zamítl žalobu, aby soud zrušil rozhodčí nález vydaný rozhodcem JUDr. Bc. Martinem Kulhánkem, Ph.D., sp. zn. 69688/16 ze dne 11. 10. 2016 (výrok I), a rozhodl o náhradě nákladů řízení mezi účastníky (výrok II).

K odvolání žalobce Krajský soud v Brně jako soud odvolací v záhlaví označeným rozsudkem potvrdil rozsudek soudu prvního stupně (výrok I rozsudku odvolacího soudu) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení mezi účastníky (výrok II rozsudku odvolacího soudu).

Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání a spolu s ním i návrh na odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí s odůvodněním, že realizace napadeného rozsudku může mít nevratné následky a neodstranitelné škody.

Žalovaná se k návrhu žalobce nevyjádřila.

Podle ustanovení , , ve znění účinném od 30. 9. 2017 (srov. článek II bod 1 ), dále jen „o. s. ř“, může dovolací soud před rozhodnutím o dovolání i bez návrhu odložit vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma.

V usnesení ze dne 21. 11. 2017, sp. zn. , uveřejněném pod číslem 144/2018 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, jakož i v usnesení ze dne 30. 8. 2017, sp. zn. (z nějž usnesení sp. zn. výslovně vychází), Nejvyšší soud rozebral předpoklady, za nichž lze vyhovět návrhu na odklad vykonatelnosti rozhodnutí podle výše citovaného ustanovení. Jedním z těchto předpokladů je i to, že podle dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí odvolacího soudu lze (případně též ve spojení s rozhodnutím soudu prvního stupně) nařídit výkon rozhodnutí nebo zahájit (případně nařídit) exekuci.

Nejvyšší soud jako soud dovolací ( ) předně uvádí, že dovolání – s přihlédnutím k jeho obsahu (srov. ) – evidentně směřuje pouze proti potvrzujícímu výroku rozsudku odvolacího soudu ve věci samé, tj. výroku pod bodem I v té části, kterou odvolací soud potvrdil rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I o zamítnutí žaloby. Dovolání proti rozsudku odvolacího soudu v rozsahu výroku pod bodem I, v němž byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně ve výroku pod bodem II o nákladech řízení, a v rozsahu výroku pod bodem II o nákladech odvolacího řízení by ostatně nebylo přípustné vzhledem k ustanovení

Z povahy rozhodnutí (výroku) o zamítnutí žaloby, resp. jej potvrzujícího rozhodnutí (výroku) odvolacího soudu však vyplývá, že jeho vykonatelnost odložit nelze, jelikož takové rozhodnutí se nevykonává (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 3. 2018, sp. zn. ).

Za této situace tedy Nejvyšší soud návrh dovolatele na odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí zamítl jako nedůvodný.

Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 21. 5. 2020

JUDr. Bohumil Dvořák, Ph.D.

předseda senátu