Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Nd 98/2020

30 Nd 98/2020-45

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Ištvánka a soudců Mgr. Víta Bičáka a Mgr. Michaela Nipperta, ve věci oprávněné InvestCapital LTD, reg. č. 62911, se sídlem The Hub, Triq Sant’Andrija E 101, 1612 San Gwann, Maltská republika, právně zastoupené JUDr. Jiřím Šmídou, advokátem se sídlem v Hradci Králové, Eliščino nábřeží 280/23, proti povinné J. Ď., nar. XY, bytem XY, o pověření a nařízení exekuce, vedené u Okresního soudu v Kroměříži pod sp. zn. , o návrhu na určení místní příslušnosti, takto:

O d ů v o d n ě n í:

Soudní exekutor JUDr. Lukáš Jícha, Exekutorský úřad Přerov, se sídlem v Přerově, Komenského 38, podal Okresnímu soudu v Kroměříži žádost o pověření a nařízení exekuce na majetek povinné pro vymožení pohledávky oprávněné ve výši 5 000 Kč s příslušenstvím, nákladů exekučního řízení a nákladů oprávněné.

Okresní soud v Kroměříži usnesením ze dne 21. 1. 2020, č. j. -42, vyslovil svoji místní nepříslušnost a rozhodl, že věc předkládá Nejvyššímu soudu podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “). Dospěl k závěru, že podmínky místní příslušnosti chybí. V exekučním návrhu oprávněné je povinná označena bydlištěm v XY, avšak evidencí Centrální evidence obyvatel ČR neprochází. Z výpisu registru obyvatel Slovenské republiky bylo zjištěno, že povinná má trvalé bydliště na adrese XY. Soud nezkoumal, zda má povinná na území ČR postižitelný majetek, neboť tato skutečnost vyjde najevo až činností soudem pověřeného soudního exekutora v rámci prováděné exekuce. Ze spisu nalézacího řízení vedeného u Okresního soudu v Kroměříži pod sp. zn. vyplývá, že smlouva o půjčce, uzavřená mezi povinnou a právní předchůdkyní žalované dne 30. 3. 2007, ze které vyplývá předmětná pohledávka oprávněné, byla uzavřena v Kroměříži a že pro následnou komunikaci mezi povinnou a právní předchůdkyní oprávněné byla evidována adresa XY.

Podle , exekučního řádu, ve znění účinném od 1. 1. 2013: „Místně příslušným exekučním soudem je soud, v jehož obvodu má povinný, je-li fyzickou osobou, místo svého trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince. Je-li povinný právnickou osobou, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný sídlo. Nemá-li povinný, který je fyzickou osobou, v České republice místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle věty první, nebo nemá-li povinný, který je právnickou osobou, sídlo v České republice, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek.“

Podle se řízení koná u toho soudu, který je věcně a místně příslušný. Pro určení věcné a místní příslušnosti jsou až do skončení řízení rozhodné okolnosti, které tu jsou v době jeho zahájení. Podle , které se použije i pro exekuční řízení ( , exekuční řád, ve znění pozdějších předpisů - dále „exekuční řád“), jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.

Je-li Nejvyšší soud žádán o určení místně příslušného soudu dle na základě pravomocného rozhodnutí, jímž soud prvního stupně vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl o postoupení věci Nejvyššímu soudu za účelem určení místně nepříslušného soudu, Nejvyšší soud určí místně příslušný soud, aniž zkoumá (aniž je oprávněn zkoumat), zda je dána pravomoc českých soudů k projednání a rozhodnutí věci (k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 11. 2014, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 11/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní).

Z obsahu spisu vyplývá, že u povinné nebyl zjištěn ani trvalý pobyt, ani jiné místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince. Pokud jde o zjištění majetku povinné, dospěl Nejvyšší soud v usnesení ze dne 12. 9. 2012, sp. zn. , uveřejněném pod číslem 4/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, k závěru, že ve fázi řízení před nařízením exekuce, kdy způsob jejího provedení dosud nebyl stanoven, není možné prozatím dovodit, zda povinný, státní občan jiného členského státu Evropské unie, který nemá bydliště na území České republiky, má majetek nacházející se na území České republiky, jenž by podléhal exekuci (existenci exekucí postižitelného majetku exekuční soud před nařízením exekuce a pověřením exekutora nezjišťuje).

Předpoklady uvedené v jsou splněny, neboť z vedeného je zřejmé, že nelze zjistit soud povinné ve smyslu exekučního řádu. Nejvyšší soud proto vycházel při určení místní příslušnosti ze zásady hospodárnosti řízení. V úvahu by přicházelo určení místní příslušnosti soudu podle sídla soudního exekutora (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 12. 2013, sp. zn. ), podle soudu, u něhož bylo řízení zahájeno (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 1. 2014, sp. zn. ) nebo např. podle sídla oprávněného (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 10. 2012, sp. zn. ).

V posuzované věci Nejvyšší soud rozhodl, že věc projedná a rozhodne soud, u něhož bylo řízení zahájeno, mimo jiné proto, že se jedná o jediné známé území v České republice, na kterém se povinná pravděpodobně v minulosti zdržovala, a mohl by se zde nacházet i případný majetek povinné, bude-li soudním exekutorem po nařízení exekuce zjištěn (srov. obdobně usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 4. 2013, sp. zn. ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 28. 4. 2020

JUDr. František Ištvánek

předseda senátu