Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 Tdo 305/2020

-197

USNESENÍ

V. B.

Podle § 265i odst. 1 písm. a) tr. ř. se dovolání obviněného V. B.

odmítá

.

Odůvodnění:

Rozsudkem Okresního soudu v Ostravě ze dne 5. 8. 2019, č. j. -130, byl obviněný V. B. shledán vinným přečinem krádeže podle § 205 odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. zákoníku a byl za to odsouzen podle § 205 odst. 2 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání 18 měsíců, pro jehož výkon byl podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou.

Tento rozsudek následně napadl obviněný odvoláním, z jehož podnětu Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 10. 10. 2019, č. j. -150, napadený rozsudek podle § 258 odst. 1 písm. b), d) tr. ř. v celém rozsahu zrušil podle § 259 odst. 3 tr. ř. znovu rozhodl tak, že obviněného shledal opět vinným přečinem krádeže podle § 205 odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. zákoníku a odsoudil ho podle § 205 odst. 2 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání 1 roku a 6 měsíců, pro jehož výkon byl obviněný podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou.

Podle učiněných skutkových zjištění, popsaných ve výroku o vině rozsudku krajského soudu, se obviněný dopustil uvedeného přečinu jednáním spočívajícím v tom, že ačkoliv byl rozsudkem Okresního soudu v Ostravě ze dne 17. 10. 2016, č. j. -108, který téhož dne i nabyl právní moci, odsouzen pro přečin krádeže podle § 205 odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání 10 měsíců se zařazením do věznice s ostrahou, jenž vykonal dne 25. 7. 2017, přesto dne 21. 2. 2018 v době od 23:30 hodin do 23:39 hodin v Ostravě-Vítkovicích, na ulici XY, pomocí šroubováku rozbil skleněnou výplň pravého zadního okna dveří vozidla značky Ford Mondeo BA7, r. z. XY, přes otvor vnitřní klikou dveří tyto otevřel, vnikl do vozidla a z vozidla odcizil dětskou autosedačku značky Ferrari a kufr s nářadím nezjištěné značky, poté byl vyrušen poškozeným a z místa utekl, přičemž při útěku odcizené věci odhodil, kterýmžto jednáním způsobil T. G. škodu odcizením ve výši 2 700 Kč a poškozením další škodu ve výši 1 900 Kč.

Rozhodnutí soudu druhého stupně napadl obviněný V. B. dovoláním, v němž uplatnil dovolací důvody podle a h) tr. ř. Namítl, že odvolací soud nesprávně aplikoval a tr. zákoníku, čímž zasáhl do jeho práva na spravedlivý proces podle d. Uložil totiž trest, který je nepřiměřeně přísný, neboť by postačoval i trest odnětí svobody s podmíněným odkladem výkonu. Svým činem způsobil škodu menší než nepatrnou, k jeho spáchání se doznal a s orgány činnými v trestním řízení plně spolupracoval. Rovněž uvedl, že odvolací soud rozhodoval o jiném skutku, než pro který bylo zahájení trestní stíhání, protože znak recidivy dovozoval k rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 17. 10. 2016, č. j. -108, ačkoli původně se tak dělo k rozsudku téhož soudu, ale ze dne 7. 2. 2018, č. j. -93, přičemž postup podle tr. ř. provedenou změnu neumožňoval.

S ohledem na popsané skutečnosti obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud napadený rozsudek Krajského soudu v Ostravě zrušil a tomuto soudu přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

Státní zástupce činný u Nejvyššího státního zastupitelství ve svém vyjádření uvedl, že námitky vůči druhu a výměře trestu lze v dovolání uplatnit pouze s odkazem na dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř., avšak ani v takovém případě není možné namítat jeho údajnou nepřiměřenost. Pokud pak obviněný tvrdil v podstatě porušení zásady totožnosti skutku, jedná se o zásadu procesní, upravenou v § 220 tr. ř., proto ani takovou argumentaci nelze považovat za podřaditelnou pod žádný ze zákonem stanovených dovolacích důvodů, navíc totožnost skutku byla s ohledem na okolnosti věci zachována.

Státní zástupce proto navrhl dovolání podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítnout.

Vyjádření bylo zasláno obviněnému k možné replice, čehož však nebylo využito.

Nejvyšší soud jako soud dovolací (

§ 265c

tr. ř.) nejprve zkoumal, zda jsou v dané věci splněny podmínky přípustnosti dovolání podle ustanovení

§ 265a

tr. ř.

Podle

§ 265a odst. 1

tr. ř. lze dovoláním napadnout pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé, jestliže soud rozhodl ve druhém stupni a zákon to připouští. Taxativní výčet rozhodnutí ve věci samé, proti nimž je přípustné dovolání, je uveden v § 265a odst. 2 písm. a) až h) tr. ř., mezi něž by bylo možné zařadit i obviněným napadený rozsudek Krajského soudu v Ostravě.

Předpokladem přípustnosti podání dovolání je však dále skutečnost, že v době rozhodování dovolacího soudu existuje rozhodnutí, případně konkrétní výrok rozhodnutí, který je dovoláním napadán.

Nepřípustné je tak dovolání i tehdy, směřuje-li proti již zrušenému rozhodnutí, resp. jeho napadenému výroku, např. byl-li výrok o trestu, proti němuž bylo podáno dovolání, zrušen v důsledku ukládání souhrnného trestu podle § 43 odst. 2 tr. zákoníku (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. 3. 2004, sp. zn. ). Podobně je tomu v případě ukládání společného trestu za pokračování v trestném činu podle § 45 tr. zákoníku. Jestliže v mezidobí došlo ke zrušení napadeného rozhodnutí v souvislosti s ukládáním společného trestu za pokračování v trestném činu podle § 45 tr. zákoníku, pak dovolací soud takové dovolání směřující proti již neexistujícímu rozhodnutí odmítne podle § 265i odst. 1 písm. a) tr. řádu jako nepřípustné. Jsou-li splněny podmínky přípustnosti dovolání ve smyslu § 265a tr. ř., lze dovoláním podaným ovšem proti pravomocnému rozhodnutí, kterým byl uložen společný trest za pokračování v trestném činu, uplatnit též vady předpokládané v ustanovení § 265b tr. ř. jako důvody dovolání, byť se vztahují pouze k dřívějšímu pravomocnému rozhodnutí, jež bylo zrušeno v souvislosti s uložením společného trestu, popřípadě k řízení mu předcházejícímu. Dovolatel může takto uplatnit např. vadu, že v dřívější věci rozhodoval vyloučený soudce, může namítat porušení ustanovení o své přítomnosti v hlavním líčení v předchozí věci, nesprávné právní posouzení skutku, jímž byl uznán vinným dřívějším rozhodnutím apod. (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 3. 2007, sp. zn. ).

Jak vyplynulo ze spisového materiálu, vedeného ve věci (č. l. 180 a násl.), resp. jak Nejvyšší soud ověřil z aktuálního opisu evidence rejstříku trestů, rozsudkem Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 3. 12. 2019, č. j. -170, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 28. 1. 2020, sp. zn. -208, byl podle § 45 odst. 1 tr. zákoníku zrušen výrok o vině z výše uvedených rozhodnutí Okresního soudu v Ostravě a Krajského soudu v Ostravě, učiněných ve věci vedené pod sp. zn. , jakož i celý výrok o trestu, a obviněný byl nově shledán vinným přečinem krádeže podle § 205 odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. zákoníku, kterého se dopustil jednak útokem ze dne 21. 2. 2018 a jednak dalším útokem v době mezi 10. 5. 2018 a 11. 5. 2018.

To značí, že v době rozhodování o dovolání již napadený rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 10. 10. 2019, č. j. -150, neexistuje, přičemž dovolání směřující proti němu, ať již proti výroku o vině, resp. předcházejícímu procesnímu postupu, nebo proti výroku o trestu, je ve smyslu shora uvedené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu nepřípustné.

S ohledem na výše uvedené skutečnosti Nejvyšší soud dospěl k závěru, že dovolání obviněného není v této věci přípustné, a proto je jako takové podle § 265i odst. 1 písm. a) tr. ř. odmítl. Za podmínek stanovených v § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. tak učinil v neveřejném zasedání.

Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 1. 4. 2020

JUDr. Josef Mazák

předseda senátu

Vypracoval:

JUDr. Radek Doležel