Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 3160/14

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Ludvíka Davida (soudce zpravodaj), soudkyně Kateřiny Šimáčkové a soudce Davida Uhlíře o ústavní stížnosti stěžovatele M. B., zastoupeného JUDr. Janou Graňákovou, advokátkou se sídlem Český Těšín, Štefánikova 10, proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 5. 8. 2014 č. j. -491 a proti usnesení Okresního soudu v Karviné ze dne 30. 6. 2014 č. j. -480, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

I.

Průběh řízení před obecnými soudy

1. Včas a řádně podanou ústavní stížností se stěžovatel pro tvrzený zásah do ústavně zaručeného práva na spravedlivý proces ve smyslu d domáhal zrušení v záhlaví označených rozhodnutí obecných soudů o návrhu na povolení obnovy trestního řízení.

2. Proti stěžovateli bylo vedeno trestní stíhání pro trestný čin vydírání podle , , ve znění pozdějších předpisů, jež skončilo pravomocným odsuzujícím rozsudkem Okresního soudu v Karviné ze dne 5. 9. 2011 č. j. -254 ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 1. 11. 2011 č. j. -303. Stěžovateli byl obecnými soudy uložen nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání jednoho roku, pro jehož výkon byl zařazen do věznice s ostrahou.

3. Napadeným usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 5. 8. 2014 č. j. -491 byla zamítnuta stížnost stěžovatele směřující proti usnesení Okresního soudu v Karviné ze dne 30. 6. 2014 č. j. -480, kterým došlo k zamítnutí jeho návrhu na povolení obnovy trestního řízení. Soudy neshledaly, že by ve věci byly dány důvody obnovy trestního procesu v intencích § 278 zákona č. 141/1961 Sb., trestní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "trestní řád").

II.

Obsah ústavní stížnosti

4. V ústavní stížnosti bylo argumentováno tím, že v souzené věci byly splněny zákonem stanovené podmínky pro povolení obnovy trestního řízení, neboť stěžovatel uvedl nové skutečnosti a důkazy, jež byly způsobilé odůvodnit jiné rozhodnutí soudu o vině a trestu. Poškozená (svědkyně) byla hospitalizována v nemocnici v Třinci z důvodu pokusu o sebevraždu, přičemž uvedla, že se k sebevražednému pokusu uchýlila pro křivé obvinění stěžovatele v trestním řízení. Poškozená v průběhu trestního řízení měnila své výpovědi - v hlavním líčení vypověděla, že se stěžovatel ve vztahu k ní trestného činu nedopustil, nýbrž že to byla jiná osoba.

III.

Právní posouzení

5. Ústavní soud je podle y ČR soudním orgánem ochrany ústavnosti. Není součástí soustavy obecných soudů, a proto není povolán k instančnímu přezkumu jejich rozhodnutí. Samotný postup v soudním řízení, zjišťování a hodnocení skutkového stavu, výklad podústavního práva i jeho aplikace náleží obecným soudům. K zásahu do činnosti orgánů veřejné moci je Ústavní soud oprávněn pouze za situace, kdy tyto svými rozhodnutími porušily ústavně zaručená práva či svobody účastníka řízení. Rozměru zásahu do základních práv nebo svobod ovšem dosahuje jen taková interpretace a aplikace práva, jež se ocitla ve výrazném rozporu s principy spravedlnosti. Z hlediska ústavněprávního tedy může být posouzena toliko otázka, zda právní závěry obecných soudů nejsou v extrémním nesouladu s vykonanými skutkovými zjištěními, zda právní názory obecných soudů jsou ústavně konformní, anebo zda naopak jejich uplatnění představuje zásah veřejné moci, kterým bylo porušeno některé z ústavně garantovaných práv či svobod. Pochybení obecných soudů dosahující ústavní intenzity však Ústavní soud v řešené věci neshledává.

6. Návrh na obnovu řízení je mimořádným opravným prostředkem, jenž představuje průlom do principu nezměnitelnosti a závaznosti pravomocných soudních rozhodnutí, a jehož účelem je zajistit nápravu trestního rozsudku na základě doplnění skutkových zjištění v případech, kdy nedostatky důkazního stavu vyšly najevo až po právní moci původního rozhodnutí. V řízení o povolení obnovy obecný soud nepřezkoumává věcnou správnost předchozího rozhodnutí, ale posuzuje výlučně otázku, zda nové skutečnosti či důkazy soudu dříve neznámé ve spojení s důkazy již provedenými mohou odůvodnit jiné - navrhovateli obnovy příznivější - rozhodnutí, než které bylo původně vydáno.

7. Skutečnosti a důkazy navrhované stěžovatelem v předmětné věci podle názoru obecných soudů výše řečenému kritériu nevyhovovaly. Soudy dostatečně a přiléhavě odůvodnily své právní závěry ve vztahu k požadované obnově trestního řízení. Ústavní soud tak nesdílí přesvědčení stěžovatele, že napadenými rozhodnutími bylo zasaženo do jeho ústavně garantovaných práv. V otázce výkladu a aplikace § 278 odst. 1 trestního řádu o podmínkách obnovy trestního řízení obecné soudy nevybočily z mezí ústavnosti.

8. Lze konstatovat, že obecné soudy postupovaly v daném případě ústavně konformně. Samotný nesouhlas stěžovatele s právním posouzením věci nemůže bez dalšího založit opodstatněnost tvrzení o porušení základních práv. O návrhu stěžovatele bylo proto rozhodnuto mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle ustanovení , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, tak, že byl jako zjevně neopodstatněný odmítnut.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 20. února 2015

Ludvík David, v. r.

předseda senátu