Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

25 Cdo 1708/2019

-618

USNESENÍ

Lesy České republiky, s. p.

1.

ČEZ, a. s.

, se sídlem Duhová 2/1444, Praha 4, IČO 45274649,

2. Elektrárna Počerady, a. s.

, se sídlem Duhová 1444/2, Praha 4, IČO 24288110, o 10.607.793 Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , o dovolání žalovaných proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 16. 1. 2019, č. j. -407, ve znění opravného usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 21. 2. 2019, č. j. -430, takto:

I. Dovolání

se odmítá

.

II. Žádný z účastníků

nemá právo

na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění:

Dovolání žalovaných proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 16. 1. 2019, č. j. -407, ve znění opravného usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 21. 2. 2019, č. j. -430, jímž byl změněn rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 15. 2. 2018, č. j. -372, tak, že 1. žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobci 8.667.380 Kč s příslušenstvím, 2. žalované uložena povinnost zaplatit žalobci 1.940.413 Kč s příslušenstvím, a bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů, není přípustné podle , neboť dovolatelky v něm neuplatnily žádné právní otázky, které by již byly dříve dovolacím soudem řešeny, napadené rozhodnutí by na nich bylo založeno a na základě dovolatelkami uplatněných námitek by bylo možno dojít k závěru, že by se od této judikatury odvolací soud v napadeném rozhodnutí odchýlil, popř. že jsou dány důvody pro to, aby tyto právní otázky byly dovolacím soudem nově posouzeny jinak.

Obě dovolatelky uplatnily shodné dovolací námitky. Odvolacímu soudu vytkly, že jim nesdělil svůj předběžný právní závěr, který byl odlišný od závěru soudu prvého stupně, že změnil rozhodnutí soudu prvého stupně, aniž by provedl všechny důkazy, které v rámci své obrany navrhly žalované, a řádně nevyhodnotil důkazy, které provedl. Dále vznesly námitky proti průběhu dokazování, proti povaze odvolacím soudem provedených důkazů a proti způsobu hodnocení důkazů odvolacím soudem. Nesouhlasily se skutkovým závěrem odvolacího soudu o existenci a výši škody. Rozsudek odvolacího soudu pokládají za nepřezkoumatelný pro nedostatek přesvědčivých důvodů.

Dovolatelky tedy uplatnily námitky proti skutkovým závěrům odvolacího soudu o existenci a výši škody a proti procesu dokazování, které k tomuto závěru odvolací soud vedly, a dále namítly existenci vad řízení, které podle nich vedly k nesprávnému rozhodnutí ve věci.

Proces zjišťování výše škody je součástí dokazování a zjišťování skutkového stavu, náleží proto primárně do kompetencí soudu nalézacího (soudu prvního stupně), neboť dovolací přezkum, jako mimořádný opravný prostředek, není určen pro získávání nových skutkových zjištění ani jejich revizi (srov. , ), ale pro přezkum otázek právních. Z téhož důvodu nejsou způsobilými založit přípustnost dovolání ani námitky zpochybňující obsah v řízení provedených znaleckých posudků či sporující postup soudů v rámci důkazního řízení (neprovedení dalších žalovanými označených důkazů, chybné hodnocení provedených důkazů, rezignace na zjišťování dalších příčin poškození lesních porostů apod.).

Závěry uvedené v předchozím odstavci se pak vztahují i k dalším námitkám dovolatelek, že nebyla prokázána existence skutečné škody a že odvolací soud nekriticky přejal výši škody z tvrzení žalobce, aniž by současně provedl jakýkoli relevantní důkaz v tomto směru. V daném ohledu je třeba poukázat především na to, že odvolací soud opřel svůj závěr o škodě a její výši vyjma interních podkladů žalobce (provedených k důkazu) rovněž o znalecký posudek RNDr. Pavla Hadaše, Ph. D., a o znalecký posudek Ing. Jana Fremutha, MBA, jenž mimo jiné v terénu ověřoval vstupní údaje rozhodující pro výpočet škody a přezkumu podrobil též konkrétní žalobcem provedené výpočty. Dospěl přitom k závěru, že výše žalobcem vykázané škody odpovídá skutečnosti a za správnou označil rovněž metodiku provedených výpočtů. Vzhledem k tomu, že metodika RNDr. Hadaše je v soudní praxi uznávána (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 8. 2003, sp. zn. , publikovaný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod Rc 46/2004), jsou pak i závěry plynoucí z podle ní zpracovaných znaleckých posudků použitelné jako důkaz. Soudy tedy mohou k závěru o příčinné souvislosti, jakož i o existenci a výši škody (byť částečně paušalizované, neboť není v současnosti prakticky možné evidovat škodu na jednotlivých stromech přesně) dospět i z příslušných znaleckých posudků, jak tomu bylo v posuzovaném případě. Z procesněprávního hlediska proto není podobný postup soudu v rozporu s judikaturou dovolacího soudu a domáhají-li se dovolatelky závěru, že skutkový stav je jiný, než jak byl zjištěn na základě tohoto postupu, jedná se opět o námitky proti skutkovým zjištěním, jež přípustnost dovolání nejsou způsobilé založit.

Vytýkají-li dovolatelky odvolacímu soudu, že je nepoučil o svém předběžném právním názoru, pročež je jeho rozhodnutí překvapivé, že neprovedl důkazy jimi navrhované, že se nedostatečně vypořádal s jejich námitkami, potažmo namítají-li nepřezkoumatelnost rozhodnutí odvolacího soudu, uplatňují námitku, že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. K ní však lze v dovolacím řízení přihlédnout jen tehdy, je-li dovolání obecně přípustné ( ).

Vzhledem k tomu, že dovolatelky nenapadly žádné právní závěry odvolacího soudu, není jejich dovolání přípustné. Nejvyšší soud proto dovolání žalovaných podle odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje ( věta druhá ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 15. 4. 2020

JUDr. Petr Vojtek

předseda senátu