Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21 Cdo 798/2020

-308

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., a soudců JUDr. Jiřího Doležílka a JUDr. Pavla Malého v právní věci žalobce J. H., narozeného dne XY, bytem XY, zastoupeného Mgr. Karolínou Steinerovou, advokátkou se sídlem v Praze 10, Korunní č. 810/104, proti žalované F., se sídlem XY, IČO XY, zastoupené Mgr. Helenou Peterkovou, advokátkou se sídlem v Hradištku, Brunšov č. 473, o 417.276,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 2. října 2019 č.j. -282, takto:

Dovolání žalobce seodmítá.

Stručné odůvodnění ( ):

Dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 2.10.2019 č.j. -282 není podle ustanovení přípustné, neboť rozhodnutí odvolacího soudu [jeho závěr o tom, že žalobce nemá právo na odstupné při skončení pracovního poměru z důvodu fikce výpovědního důvodu podle ustanovení zák. práce, neboť důvodem odvolání žalobce z vedoucího pracovního místa nebylo zrušení tohoto místa v důsledku organizační změny] je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu (napadený rozsudek odvolacího soudu vychází ze závazného právního názoru dovolacího soudu, který byl – přímo v této věci – vyjádřen v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 27.3.2019 č.j. -264) a není důvod, aby rozhodná právní otázka byla posouzena jinak.

Namítá-li dovolatel, že Nejvyšší soud ve shora citovaném rozsudku dal zaměstnavatelům „návod jak obejít povinnost zaměstnavatele vyplatit odstupné“, potom přehlíží, že nestačí, aby zaměstnavatel pouze „konstatoval, že nebyl spokojen s plněním pracovních úkolů, pracovní morálkou (odvolaného) zaměstnance“, nýbrž musí toto své tvrzení v případném soudním řízení také prokázat.

K založení přípustnosti dovolání podle ustanovení nejsou způsobilé ani námitky, kterými dovolatel uplatnil jiný dovolací důvod než ten, který je – jako jediný přípustný – uveden v ustanovení , a z nichž nevyplývají žádné rozhodné právní otázky ve smyslu ustanovení [polemizuje-li se skutkovými zjištěními odvolacího soudu (že „k odvolání žalobce z funkce zástupce šéfredaktora nedošlo v souvislosti se zrušením tohoto místa v důsledku organizační změny“, nýbrž z důvodu, že „žalovaná byla s jeho pracovními výsledky nespokojena“), předestírá-li vlastní hodnocení důkazů a vlastní skutkové závěry, na nichž pak buduje své vlastní, od odvolacího soudu odlišné právní posouzení věci].

Nejvyšší soud České republiky proto dovolání žalobce podle ustanovení odmítl.

Vzhledem k tomu, že tímto rozhodnutím dovolacího soudu se řízení o věci nekončí, bude rozhodnuto i o náhradě nákladů vzniklých v tomto dovolacím řízení v konečném rozhodnutí soudu prvního stupně, popřípadě soudu odvolacího.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 15. 4. 2020

JUDr. Lubomír Ptáček, Ph.D. předseda senátu