Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

25 Cdo 481/2020

25 Cdo 481/2020-187

USNESENÍ

: L. P.

I. B.

, narozená XY, bytem XY, zastoupená JUDr. Milanem Zápotočným, advokátem se sídlem Telečská 1720/7, Jihlava, o náhradu újmy a omluvu, vedené u Okresního soudu v Jihlavě pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 11. září 2019, č. j. -160, takto:

I. Dovolání žalobce

se odmítá

.

II. Žalobce

je povinen

zaplatit žalované na náhradě nákladů dovolacího řízení částku

4.114 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám advokáta JUDr. Milana Zápotočného.

Stručné odůvodnění ( ):

Nejvyšší soud jako soud dovolací ( ) odmítl dovolání žalobce proti rozsudku ze dne 11. 9. 2019, č. j. -160, jímž Krajský soud v Brně potvrdil rozsudek Okresního soudu v Jihlavě ze dne 30. 1. 2019, č. j. -117, kterým byla zamítnuta žaloba, jíž se žalobce domáhal po žalované písemné omluvy a zaplacení částky 30.000 Kč s příslušenstvím. Odvolací soud neshledal opodstatněným požadavek žalobce na náhradu nemajetkové újmy ve smyslu , která mu měla vzniknout v důsledku předběžného opatření, vydaného na návrh žalované a následně zrušeného odvolacím soudem, jímž byla žalobci uložena povinnost zdržet se vstupu do společného obydlí se žalovanou. Ke vzniku žalobcem tvrzených újem totiž nedošlo v příčinné souvislosti s nařízeným předběžným opatřením, nýbrž v důsledku rozpadu partnerského vztahu účastníků a dále též v důsledku synem žalované iniciovaného policejního vykázání žalobce ze společného obydlí; obojí předcházelo vydání předběžného opatření.

Žalobce v dovolání dovozuje, že napadené rozhodnutí spočívá na otázce hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu ve smyslu , týkající se tzv. opomenutých důkazů a reprezentované zejména rozhodnutími Nejvyššího soudu sp. zn. a , jakož i rozhodnutími Ústavního soudu sp. zn. , a .

Domáhá-li se žalobce dovolacího přezkumu rozsudku odvolacího soudu ve výroku, jímž bylo rozhodnuto o nároku na peněžité zadostiučinění ve výši 30.000 Kč, je podle přípustnost dovolání v tomto rozsahu vyloučena, neboť tato částka nepřesahuje zákonný limit 50.000 Kč a mezi účastníky nejde o vztah ze spotřebitelské smlouvy ani z pracovněprávního vztahu (viz též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 2. 2019, sp. zn. , ze dne 8. 11. 2017, sp. zn. , nebo ze dne 27. 10. 2010, sp. zn. ).

Dovolání není přípustné ani v části, v níž směřuje proti rozhodnutí o požadavku na písmennou omluvu. Vytýká-li dovolatel odvolacímu soudu, že neprovedl navrhované důkazy nahranými odposlechy, aniž by současně vyložil, z jakého důvodu tyto důkazy neprovedl, neformuluje otázku výkladu procesního práva, jejímž prostřednictvím by bylo možné založit přípustnost dovolání, ale poukazuje spíše na vadu řízení, k níž je dovolacímu soudu zákonem umožněno přihlížet jen u přípustného dovolání (viz ). Nadto dovolatel přehlíží, že odvolací soud s ohledem na přijatý závěr o absenci vztahu příčinné souvislosti mezi tvrzenou újmou a nařízením předběžného opatření v odůvodnění svého rozhodnutí uvedl, že má za nadbytečné zjišťovat, kdo z účastníků byl iniciátorem jednotlivých konfliktních situací a viníkem rozvrácených vztahů, přičemž pro posouzení daného nároku lze vycházet pouze z rozhodnutí odvolacího soudu ve věci předběžného opatření, z nějž vyplývá, že existence domácího násilí nebyla osvědčena. Tento závěr ostatně dovolatel nijak nezpochybňuje. Měly-li dovolatelem zmíněné nahrávky zachycovat vyjadřování žalované o dovolateli, napadání dětí dovolatele žalovanou a hovor žalované s její přítelkyní, příslušnicí PČR, a dovolatel (jak sám uvedl na jednání odvolacího soudu dne 4. 9. 2019) jimi zamýšlel dokazovat, že žalovaná častovala dovolatele i děti nadávkami, že dovolatel nebil syna žalované a že policistka spřátelená s žalovanou měla ovlivňovat náhled policie v její prospěch, pak je zřejmé, že dovolatelem zmíněné důkazní návrhy náležely do kategorie důkazů směřujících ke zjištěním podle odvolacího soudu irelevantním pro posouzení projednávaného nároku. Z této pasáže odůvodnění rozhodnutí odvolacího soudu (bod 25) přitom dostatečně zřetelně vyplývá důvod neprovedení navrhovaných důkazů, což vylučuje přiléhavost argumentace dovolatele o rozporu s judikaturou připomínající povinnosti soudu vyložit v odůvodnění svého rozhodnutí důvody, pro něž neprovedl navrhované důkazy. Stručné, leč zřetelné vyjádření důvodů pro neprovedení navržených důkazů v rozhodnutí odvolacího soudu brání závěru, že by opomenutím zmíněných důkazů mohlo dojít k porušení práva žalobce na spravedlivý proces, pročež postrádá opodstatnění i odkaz na rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 14. 6. 2016, sp. zn. , akcentující povinnost Nejvyššího soudu se zabývat tím, zda v řízení nedošlo k porušení práva účastníků na spravedlivý proces.

Jelikož tedy dovolání žalobce není ze všech těchto důvodů v plném rozsahu přípustné, Nejvyšší soud je podle odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje ( věta druhá ).

Poučení: Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na jeho výkon.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 15. 4. 2020

JUDr. Petr Vojtek

předseda senátu