Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Nd 213/2020

30 Nd 213/2020-69

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Ištvánka a soudců Mgr. Michaela Nipperta a Mgr. Víta Bičáka v právní věci žalobce Z. Š.,narozeného dne XY, bytem XY, zastoupeného JUDr. Arturem Ostrým, advokátem se sídlem v Praze 5, Arbesovo náměstí 7, proti žalované České republice – Ministerstvu financí, se sídlem v Praze 1, Letenská 15, o náhradu nemajetkové újmy, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. , o návrhu žalované na odklad vykonatelnosti výroku I věty prvé rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 12. 2. 2020, č. j. -119, takto:

Odůvodnění:

Žalovaná podala dne 18. 5. 2018 u Nejvyššího soudu návrh na odklad vykonatelnosti části výroku I rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 12. 2. 2020, č. j. -119, jíž byl potvrzen výrok I rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 24. 5. 2019, č. j. -85, přičemž rozsudek odvolacího soudu napadla současně dovoláním. Návrh odůvodnila tím, že je závažně ohrožena ve svých právech; neprodleným výkonem rozhodnutí by jí hrozila závažná újma.

Obvodní soud pro Prahu 1 jako soud prvního stupně rozsudkem ze dne 24. 5. 2019, č. j. -85, uložil žalované povinnost do sedmi dnů od právní moci tohoto rozsudku zaslat na adresu žalobce prostřednictvím držitele poštovní licence doporučený dopis, který bude označen aktuálním datem a podepsán osobou oprávněnou zastupovat žalovanou, následujícího znění: „Dne 16. 11. 2017 uvedl prezident České republiky M. Z. v rámci televizního pořadu s názvem ‚Týden s prezidentem‘ vysílaný na televizní stanici TV Barrandov následující tvrzení: ‚Z. Š. je člověk, který kdysi pracoval, teď nevím, jestli v Lidovém domě nebo Úřadu vlády, už je to hrozně dávno, ale vím, že jsem ho vyhodil pro neschopnost‘. Z. Š., nebyl Úřadem vlády České republiky vyhozen pro neschopnost, neboť jeho pracovní poměr byl v daném případě rozvázán dne 9. 10. 2000 dohodou uzavřenou mezi Z. Š., a Úřadem vlády České republiky a to z iniciativy Z. Š., Česká republika se za tento dehonestující výrok omlouvá.“ (výrok I). Výrokem II rozhodl o náhradě nákladů řízení.

Dovoláním napadeným rozsudkem Městský soud v Praze jako soud odvolací potvrdil rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I a částečně jej změnil v nákladovém výroku II, ve zbývající části nákladového výroku II rozsudek soudu prvního stupně potvrdil (výrok I) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (výrok II).

Uvedený rozsudek odvolacího soudu byl dovolatelce doručen 5. 3. 2020.

Žalovaná podáním datovaným dne 11. 3. 2020 napadla rozsudek odvolacího soudu včasným dovoláním. Samostatným podáním z téhož dne se žalovaná obrátila na Nejvyšší soud s návrhem na odklad vykonatelnosti výše specifikovaného výroku rozsudku odvolacího soudu (návrh zapsán pod sp. zn. ) s odůvodněním, že je závažně ohrožena na svých právech, neboť neprodleným výkonem rozhodnutí by jí hrozila závažná újma a zároveň je zcela zřejmé, že se odklad nedotkne právních poměrů jiné osoby, než účastníka řízení. V doplnění návrhu na odklad vykonatelnosti odkázala na zprávy ve sdělovacích prostředcích, podle nichž žalobce v předmětné věci již podal, či v brzké době podá exekuční návrh.

Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle , , ve znění účinném od 1. 2. 2019 (viz čl. IV a XII ), dále jen „ “.

Podle před rozhodnutím o dovolání může dovolací soud i bez návrhu odložit vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma.

Vzhledem k tomu, že by neprodleným výkonem (exekucí) napadeného rozhodnutí odvolacího soudu hrozila žalované, s ohledem na charakter uložené povinnosti, jejíž splnění je nevratné, závažná újma, přičemž vlastní dovolání splňuje formální požadavky kladené na něj procesním předpisem, Nejvyšší soud (aniž by tím předjímal rozhodnutí o dovolání) rozhodl, že se vykonatelnost dotčeného rozhodnutí – v rozsahu vyplývajícím z výroku tohoto usnesení – odkládá až do právní moci rozhodnutí o dovolání podaném v označené věci žalovanou [ ].

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 2. 6. 2020

JUDr. František Ištvánek předseda senátu