Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 Tvo 27/2019

11 Tvo 27/2019-772

U S N E S E N Í

K. K.

Podle § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř. se stížnost zamítá.

O d ů v o d n ě n í :

1. Usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 29. 11. 2019, sp. zn. , byla výrokem I. podle tr. ř. a , 2 vyhl. č. , k provedení zákona o znalcích a tlumočnících, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “) K. K. za tlumočnické úkony spočívající v tlumočení při vazebním zasedání a veřejném zasedání ve dnech 6. 11. a 20. 11. 2019 v rozsahu tří hodin určena odměna za tlumočení v celkové výši 1 050 Kč. Výrokem II. byl zamítnut nárok tlumočnice na odměnu za dvě hodiny přípravy ve výši 700 Kč a za ušlý zisk za pět hodin ve výši 490 Kč, tj. v celkové výši 1 190 Kč.

2. Proti tomuto usnesení podala tlumočnice K. K. včas stížnost, jíž v podstatě brojila proti výroku II., jímž byl zamítnut uplatněný nárok na odměnu za dvě hodiny přípravy a za ušlý zisk za pět hodin.

3. K nároku na odměnu za přípravu na jednání stěžovatelka mimo jiné uvedla, že se na soudní jednání připravuje, a to i v případě, kdy v dané věci již předtím tlumočila. Podle stěžovatelky podstata tlumočení nespočívá v tom, aby znala případ, pamatovala si jej, nýbrž v tom

„mít čistou hlavu a pohotově reagovat“

, tedy poskytnout co možná nejpřesnější překlad. Stěžovatelka uznává, že v předmětné věci již skutečně tlumočila v měsíci srpnu, avšak tuto kauzu, stejně jako žádné jiné, v hlavě nemá. Proto se neztotožnila s odůvodněním zamítnutí nároku na odměnu za přípravu na jednání.

4. Ohledně nároku na odměnu za ušlý zisk v rozsahu pěti hodin, který podle odůvodnění Vrchního soudu v Praze nedoložila, ani konkrétně nezdůvodnila, stěžovatelka v zásadě uvedla, že již několik let vyplňuje daňové přiznání elektronicky, někdy jej zasílá finančnímu úřadu poštou, někdy jej dodá osobně. V posledním z případů finanční úřad orazítkuje kopii daňového přiznání, kdy stěžovatelka tuto kopii již nefotí či neskenuje. Při odeslání neorazítkovaného daňového přiznání, resp. kopie tohoto přiznání Vrchnímu soudu v Praze si stěžovatelka neuvědomila, že uvedený dokument není opatřen razítkem. Dokument je zcela totožný s dokumentem, který byl stěžovatelkou osobně doručen na finanční úřad v březnu 2019.

5. Stěžovatelka závěrem uvedla, že na základě její stížnosti žádá, aby „

jí byla faktura uhrazena v plné výši.“

6. Nejvyšší soud podle § 147 odst. 1 tr. ř. z podnětu podané stížnosti přezkoumal správnost výroku napadeného usnesení i řízení, které mu předcházelo, a dospěl k závěru, že stížnost K. K. není důvodná.

7. Vrchní soud v Praze postupoval v souladu s právními předpisy, pokud stěžovatelce nepřiznal nárok na odměnu za přípravu na jednání ve výši 700 Kč. konkrétně stanovuje jednotlivé tlumočnické úkony a výši odměny, kterou lze tlumočníkovi přiznat. Odměna za přípravu na tlumočnický úkon není uvedenou vyhláškou předpokládána a Nejvyšší soud se plně ztotožňuje s názorem Vrchního soudu v Praze, že tlumočníkovi standardně takový nárok na odměnu nepřísluší; pouze ve výjimečných případech by bylo možné takovou položku uznat. Stěžovatelka však nedoložila důvod, pro který by měl Vrchní soud v Praze tento nadstandardní nárok stěžovatelce přiznat, obzvláště pokud stěžovatelka v předmětné věci již dříve tlumočila.

8. K námitce týkající se nároku na odměnu za ušlý zisk Nejvyšší soud uvádí, že podle § 28 odst. 1 písm. b) vyhlášky má tlumočník nárok na náhradu mzdy za dobu strávenou provedením ústního tlumočnického úkonu při jednání před státním orgánem, jestliže jde o dobu, která se kryje s jeho pracovní dobou. Z uvedeného ustanovení vyplývá, že nárok na náhradu mzdy vzniká pouze v případě, kdy tlumočník provádí ústní tlumočnický úkon v době, kdy by měl být přítomen v zaměstnání, tzn. v pracovní době tlumočníka je nezbytná jeho účast při jednání před státním orgánem, a nemůže tak plnit své povinnosti plynoucí z pracovněprávního vztahu. Stěžovatelka nedoložila, a ve skutečnosti ani netvrdí, že by se doba provedení ústního tlumočnického úkonu kryla s její pracovní dobou v zaměstnání, tedy nejde o ztrátu takového výdělku. Obdobně nárok svědka na svědečné upravuje § 104 odst. 1 tr. ř., kdy má svědek nárok na náhradu ušlého výdělku, který je prokázaný.

9. Skutečnost, že stěžovatelka případně provozuje více živností, nemůže založit nárok na odměnu za ušlý zisk, neboť v době tlumočení při jednáních u Vrchního soudu v Praze provozovala svou tlumočnickou živnost, za níž jí byla napadeným usnesením také přiznána odměna. Přiznání „ušlého zisku“ s ohledem na případné jiné provozované živnosti by představovalo „druhou odměnu“ za tuto činnost. V této souvislosti jsou pak irelevantní výhrady ohledně tlumočnicí předloženého daňového přiznání. Vrchní soud v Praze tudíž postupoval správně, pokud stěžovatelce požadovaný nárok nepřiznal.

10. Nejvyšší soud tedy závěrem konstatuje, že neshledal stížnost K. K. proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 29. 11. 2019, sp. zn. , důvodnou, a proto ji podle § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř. zamítl.

P o u č e n í :

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 26. 2. 2020

JUDr. Antonín Draštík předseda senátu