Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

5 Tcu 9/2020

5 Tcu 9/2020-15

USNESENÍ

hledí jako na odsouzení soudem České republiky.

Odůvodnění:

1. Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo návrh, aby Nejvyšší soud podle , o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále ve zkratce jen „ZRT“), rozhodl, že se na odsouzení obviněného D. K. rozsudkem Zemského soudu Korneuburg, Rakousko, ze dne 6. 7. 2017, sp. zn. 505 Hv 62/17p, který nabyl právní moci dne 6. 7. 2017 (dále ve zkratce jen „rozsudek“), hledí jako na odsouzení soudem České republiky. Nejvyšší soud uvedený návrh přezkoumal v neveřejném zasedání a dospěl k závěru, že je důvodný.

2. Obviněný D. K. byl uvedeným rozsudkem uznán vinným trestným činem krádeže podle , ., , rakouského (dále ve zkratce jen „StGB“), za užití StGB, za což mu byl uložen podle StGB trest odnětí svobody v trvání 2 let a byla mu uložena povinnost nahradit náklady trestního řízení. Obviněný byl shledán vinným krádeží ( StGB), dílem dokonané a dílem ve stadiu pokusu ( StGB), jež byla těžká ( . StGB), neboť se jí dopustil na věci, jejíž hodnota převyšovala částku 5 000 Eur (tj. ke dni rozhodnutí rakouského soudu podle kurzu České národní banky 130 650 Kč) a nepřevyšovala částku 300 000 Eur (tj. 7 839 000 Kč), a to vloupáním ( StGB) a po živnostensku ( , 2 StGB). Obviněný se uvedeného trestného činu dopustil sérií celkem 14 dílčích útoků v období od 29. 11. 2016 do 20. 3. 2017 blíže popsaných v rozsudku, které spočívaly v tom, že se vloupával do mincovníků myček, z nichž odcizoval stravenky a mince, a do osobních vozidel, z nichž odčerpával pohonné hmoty, přičemž některé útoky se mu zdařily, jiné nikoliv, dále též ukradl kabelový buben v hodnotě 2 500 Euro.

3. Podle § 4a odst. 3 ZRT rozhodne Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky, a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.

4. Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisu vyplývá, že obviněný D. K. je občanem České republiky, byl odsouzen cizozemským soudem a odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky, a to pokračujícího přečinu krádeže nejméně podle a odst. 3 , , ve znění pozdějších předpisů (dále ve zkratce jen tr. zákoník). I v České republice se takové jednání postihuje jako krádež vloupáním podle tr. zákoníku (jíž se dopustí, kdo si přisvojí cizí věc tím, že se jí zmocní, a čin spáchá vloupáním), která je přísněji trestná, způsobí-li jí větší škodu na cizím majetku, tj. dosahující částky nejméně 50 000 Kč ( tr. zákoníku). Zvláštní přitěžující okolností sice není spáchání činu „po živnostensku“ ve smyslu , 2 StGB, nicméně se přísněji postihuje speciální recidiva podle tr. zákoníku (obviněný se části jednání dopustil poté, co byl v České republice odsouzen pro krádeže trestním příkazem Okresního soudu v Třebíči ze dne 25. 11. 2016, sp. zn. , který nabyl právní moci dne 21. 2. 2017, jehož výrok o trestu byl posléze zrušen v důsledku ukládání souhrnného trestu trestním příkazem Okresního soudu v Jihlavě ze dne 1. 3. 2018, sp. zn. , který nabyl právní moci dne 28. 4. 2018). Formální podmínka oboustranné trestnosti jednání obviněného ve smyslu ZRT je proto splněna. Splněna je ovšem i materiální podmínka vyslovení, že se na odsouzení uvedeným rozsudkem hledí jako na odsouzení soudem České republiky, neboť je to odůvodněno též závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Obviněný byl odsouzen k nejtěžšímu trestu, který lze v České republice i Rakousku uložit, tj. trestu odnětí svobody, a to v trvání 2 let, tedy v relativně vyšší výměře s ohledem na to, že trest byl ukládán za majetkový delikt, odsouzení se týká celkem 14 útoků úmyslné trestné činnosti s relativně vyšší škodou, obviněný se tohoto jednání dopouštěl též zčásti jako speciální recidivista, a to dokonce ve zkušební době podmíněného odsouzení k trestu odnětí svobody v trvání původně 9 měsíců, resp. později v důsledku ukládání souhrnného trestu změněnému na 12 měsíců (viz shora zmíněná odsouzení trestními příkazy Okresního soudu v Třebíči, resp. v Jihlavě). I pro rozhodování českých soudů, jak dále působit na obviněného, který zjevně opakovaně porušuje právní řád nejen tuzemský, ale i cizích států, je důležité učinit rozhodnutí, že se na rozsudek hledí jako na odsouzení soudem České republiky.

5. Protože byly splněny všechny podmínky pro to, aby se na výše uvedené odsouzení obviněného D. K. hledělo jako na odsouzení soudem České republiky, Nejvyšší soud rozhodl v souladu s návrhem Ministerstva spravedlnosti České republiky.

Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 26. 2. 2020JUDr. Bc. Jiří Říha, Ph.D. předseda senátu