Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 ICdo 16/2019-112

KSPH 64 INS XY64 ICm 4XY29 ICdo 16/2019-112

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodlpověřenou členkou senátu JUDr. Helenou Myškovou v právní věci žalobkyněV. K., narozené XY, bytem XY, zastoupené Mgr. Petrem Řehákem, advokátem, se sídlem v Praze 1, Újezd 409/19, PSČ 118 00, proti žalovanémuCASHDEBT EU s. r. o.,se sídlem v Praze 8, Světova 523/1, PSČ 180 00, identifikační číslo osoby 01722522, zastoupenému Mgr. Ing. Stanislavem Polenou, advokátem, se sídlem v Praze, Hybernská 1009/24, PSČ 110 00,o určení pravosti pohledávky, vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. 64 ICm XY, jako incidenční spor v insolvenční věci dlužnice V. K., vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. XY,o dovolání žalobkyně proti usneseníVrchního soudu v Praze ze dne 3. srpna 2018, č. j. 64 ICm XY, 103 VSPH XY ( ), takto:I. Dovolání se odmítá.II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 2 238,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto usnesení, k rukám jeho zástupce.

Odůvodnění:

1/ Odmítl žalobu, jíž se žalobkyně (V. K.) domáhala určení, že pohledávka žalovaného (CASHDEBT EU s. r. o.) za žalobkyní ve výši 2 863 045,55 Kč, uplatněná v insolvenčním řízení přihláškou pohledávky č. P6 jako pohledávka podmíněná, není po právu (bod I. výroku).

2/ Uložil žalobkyni zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 14 581 Kč (bod II. výroku).

K odvolání žalobkyně Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným usnesením:

1/ Potvrdil usnesení insolvenčního soudu (první výrok).

2/ Uložil žalobkyni zaplatit žalovanému na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 4 114 Kč (druhý výrok).

Proti usnesení odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání(doručené insolvenčnímu soudu 22. října 2018),v němžodvolacímu soudu vytýká nesprávné právní posouzení věcia požaduje, aby Nejvyšší soud rozhodnutí soudů obou stupňů zrušil a věc vrátil insolvenčnímu soudu k dalšímu řízení.

Žalovaný ve vyjádření navrhuje dovolání odmítnout pro vady.

Nejvyšší soud dovolání odmítl podle věty první a , (dále též jen „ “), neboť neobsahuje dostatečné vymezení toho, v čem dovolatelka spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( ), a v dovolacím řízení pro tuto vadu nelze pokračovat.

Podle ustanovení v dovolání musí být vedle obecných náležitostí ( ) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).

Dle ustanovení pak platí, že není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Požadavek, aby dovolatel v dovolání uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je podle obligatorní náležitostí dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu ustanovení či jeho části. K tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. května 2013, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 80/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, a ze dne 25. září 2013, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen „R 4/2014“), jakož i stanovisko pléna Ústavního soudu ze dne 28. listopadu 2017, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 460/2017 Sb.

V dané věci dovolatelka k otázce přípustnosti dovolání uvedla, že „primárně rozhodnutí závisí na vyřešení otázek hmotného resp. procesního práva, kdy se soudy odchýlily od ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu ČR a sekundárně (…) napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci, která dosud nebyla dovolacím soudem řešena“.

K tomu Nejvyšší soud uvádí, že má-li být dovolání přípustné podle proto, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, musí být z obsahu dovolání patrno, o kterou otázku hmotného nebo procesního práva jde a od které „soudní praxe“ se řešení této právní otázky odvolacím soudem odchyluje (srov. též důvody R 4/2014).

Takové údaje se ovšem z dovolání (posuzovaného podle jeho obsahu) nepodávají, když dovolatelka v něm nevymezuje žádnou konkrétní otázku, jejímž řešením by se měl Nejvyšší soud zabývat, ani blíže (byť jen slovně) neoznačuje judikaturu dovolacího soudu, od níž se měl odvolací soud odchýlit, popřípadě jež by přistupovala k řešení konkrétní (dovolatelkou vymezené a pro rozhodnutí ve věci významné) otázky rozdílně.

Při absenci vymezení konkrétní otázky hmotného nebo procesního práva, jíž by se měl Nejvyšší soud zabývat, pak ke způsobilému vymezení přípustnosti dovolání v režimu nemohlo (v poměrech dané věci) dojít ani prostřednictvím argumentu dovolatelky, že „napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci, která dosud nebyla dovolacím soudem řešena“.

V kontextu dovolacích tvrzení není Nejvyššímu soudu též známa žádná judikatura, od které by se mělo napadené rozhodnutí odchylovat.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn ( věta druhá ).

S přihlédnutím k době vydání napadeného rozhodnutí (3. srpna 2018) je pro dovolací řízení rozhodný v aktuálním znění (srov. bod 2., článek II. části první , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, , o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony).

Poučení:Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat výkonu rozhodnutí.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; účastníkům incidenčního sporu se však doručuje i zvláštním způsobem.

V Brně dne 27. 2. 2020

JUDr. Helena Myšková

pověřená členka senátu